Cyklus střídání světla a tmy řídí biorytmus lidského organismu pomocí
tzv. vnitřních hodin v mozku člověka.

Denní rytmy lidského organismu jsou vrozené a přetrvávají i ve stálé tmě. Přirozeným rytmem mají tendenci se zpožďovat o 12 minut denně. Den podle nich by tedy netrval 24 hodin, ale byl by o 12 minut delší.

Protože mají lidské vnitřní hodiny přirozenou tendenci se zpožďovat, vnímáme i změnu z letního času na zimní mnohem příznivěji, než je tomu naopak.

Přesto někteří lidé mohou mít zdravotní problémy

"Jakákoliv nutnost přizpůsobit se novému času, posunutému byť i o jednu hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu," vysvětluje prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

V období po změně času si někteří lidé stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu. Podle odborníků se ve většině případů jedná o tzv. sezónní afektivní poruchu.

Tato porucha nesouvisí se změnou času jako takovou. Souvisí s poklesem slunečního svitu v podzimním a zimním období, dále se změnou charakteru počasí a se zvýšenou citlivostí nervové soustavy vůči zátěži.

V zimě bychom měli déle spát

Ověřenou a často navrhovanou léčbou je respektování biologických potřeb lidského organismu. Příroda nás v zimě navádí k tomu, abychom déle spali, ale my naopak svítíme, sledujeme televizi, pracujeme stejně intenzivně jako v létě.

Z tohoto hlediska je změna letního času na zimní vlastně naopak změnou prospěšnou.

"Ponocování, nepravidelnost a život ve světelném smogu narušuje biorytmy a škodí nám více než samotná změna času," tvrdí doc. MUDr. Ján Praško, CSc.