Britský Královský národní institut pro hluchoněmé (RNID) zjistil, že u 90 procent lidí, kteří stráví noc posloucháním hlasité hudby v klubech nebo restauracích, lze najít známky akutního poškození sluchu.

V uších jim často zvoní, šumí nebo píská a jejich sluch je v každém případě prokazatelně otupený. Hluk na koncertech nebo na diskotékách v blízkosti zvukových aparatur může velice snadno dosáhnout až 125 decibelů (dB).

Výkonný šéf RNID John Low proto vyzval britskou vládu, aby stanovila hladiny hluku, jakým smějí být lidé vystaveni při hudebních akcích.

„Všichni důvěrně víme, co dělat ohledně bezpečného sexu nebo proč používat sluneční krémy,“ poznamenal Low. „O rizicích hlasité hudby vědí lidé jen velmi málo. Současná generace milovníků moderní muziky netuší, že čelí časované bombě možné ztráty sluchu.“

Od šelestu dechu až k burácení letadla

Když budete měřit šelest dechu, ukáže přístroj 10 dB. Při měření šepotu nebo hlubokého ticha v zasněženém lese při bezvětří to bude 20 dB, v tiché obytné zóně 40 dB, při normálním hovoru kolem 60 dB a ve vedlejší ulici 70 dB.

Normou, kterou hygienici považují za kritickou, je 90 dB, respektive 87 dB. Tam, kde je vyšší hluk, musí lidé používat ochranné pomůcky. Kolem této hranice se pohybuje hluk kamiónu (90 až 100 dB), za ní je střelba z pistole (110 dB), hluk sbíječky (110-130 dB), hřmění hromu nebo formule 1 (120 dB) a startující tryskové letadlo (až 140 dB).

Zmrzačení třicátníci

Že nejde o planá varování, ukazuje výmluvně situace v USA. „Tam se walkmany a další přehrávače používají víc než 20 let,“ říká Aleš Hahn, přednosta kliniky ORL Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Nedoslýchavost nebo nitroušní šelest se za oceánem objevuje už u třicátníků a čtyřicátníků. Ale také u nás se stále častěji setkáváme s třicátníky, kteří mají sluch jako lidé v osmdesáti.“

Podle názoru lékařů je vhodnějším typem sluchátek ten, který obklopuje ucho celé, než ten, který se vkládá do uší.:.Podle názoru lékařů je vhodnějším typem sluchátek ten, který obklopuje ucho celé, než ten, který se vkládá do uší.foto: Profimedia

Hluk těmto lidem poškodil smyslové buňky ve vnitřním uchu. Jejich potíže lze zmírnit pomocí léků, které vnitřní ucho prokrví. Ale změny v něm jsou už obvykle nevratné. Různé vady sluchu trápí v ČR zhruba půl miliónu lidí. A nitroušní šelest, tedy šumění, hučení nebo pískání v uších, které nemá vnější příčinu, dokonce 650 tisíc lidí.

Pomalu, ale neustále!

Foniatři zaznamenávají ve svých ordinacích pozvolný nárůst nedoslýchavosti u stále mladších pacientů. Což ale podle docenta docent Hahna neznamená, že nejrůznější přehrávače jsou jednoznačně škodlivé.

Nemusí škodit, pokud nehrají příliš hlasitě a lidi je nepoužívají příliš dlouho. Dvě hodiny denně je podle něj už hodně dlouhá doba. Může pomoci, když si člověk udělá třeba po půlhodině poslechu přestávku, aby si ucho odpočinulo (to platí i pro diskotéky).

Pomoc hygieniků

Zdrojem hluku však není jen hlasitá hudba, ale i doprava, zejména auta a motorky, některé výrobní provozy, podobně jako restaurace anebo stavby. Na těch burácejí sbíječky, vrtačky, pily a stavební stroje.

Pokud je hluk takový, že vám to brání ve spánku nebo v normálním životě, můžete se obrátit na krajskou hygienickou stanici. Hygienici jsou povinni hluk změřit.

Pokud je příčinou hluku doprava ve vaší ulici, nebude to tak jednoduché. Řadu zajímavých rad a informací najdete na www.hluk.eps.cz

Není útokem jen na uši, ale také na zdraví

Sluch si příliš neodpočine ani v noci. Lidské smysly a mozek reagují na hluk i ve spánku. V noci vnímáme třeba projíždějící auta a tramvaje. Zdraví škodlivý je noční hluk přesahující 55 dB. To je třeba úroveň televize nastavené na běžnou hlasitost.

Organismus pak začne uvolňovat stresové hormony kortizol, adrenalin nebo noradrenalin. Kolují v těle dlouhodobě a přispívají k fyziologickým změnám, které ohrožují lidský život.

Výsledkem může být vysoký tlak, cévní mozková příhoda nebo srdeční infarkt (riziko srdečního selhání se u mužů, kteří bydlí v místech s rušnou dopravou, zvýší zhruba o 30 %).


Lidské smysly a mozek reagují na podněty i ve spánku.:.Lidské smysly a mozek reagují na podněty i ve spánku.foto: Profimedia

Ale také nám ve vyšší míře hrozí žaludeční vředy, cukrovka, případně vznik poruch, jako je třeba únava, nesoustředěnost, podrážděnost, úzkost, pocení nebo nespavost. Díky přílišnému hluku klesá výkonnost lidí, roste jejich nepozornost, zvyšuje se riziko úrazů, prodlužuje doba léčby nemocí a zkracuje život.

Američtí a rakouští vědci srovnávali stav devíti a desetiletých dětí žijících ve dvou hlučnějších oblastech: 50 dB a 60 dB. Výsledky studie ukázaly, že tyto děti mají proti svým vrstevníkům vyšší hladinu krevního tlaku, rychlejší tep a vyšší hladinu stresových hormonů. Vnímavější k hluku byly dívky.

Nadměrný rámus má vliv i na prospěch dětí ve škole. Po uzavření letiště nebo nádraží se výsledky školáků, kteří žili v jejich blízkosti, zlepšily až o 25 %. Stejný efekt, ale opačným směrem, mělo otevření nových letišť.

Netušené drama

Ucho je jedním z nejsložitějších tělesných orgánů. Uvědomíme si to, když nám odborník ukáže tři nejmenší kůstky v těle, které se nalézají ve středoušní dutině: kladívko, kovadlinku a třmínek.

Jsou spojené klouby a jejich pákový mechanismus zesiluje zvukové vlny a přenáší je na vnitřní ucho. Nebo se stačí podívat na složitý labyrint vnitřního ucha, který tvoří předsíň, hlemýžď a polokruhovité kanálky.

Kdo nezažil, jak dramaticky člověku změní život částečná nebo úplná ztráta sluchu, netuší, jak vážná zdravotní komplikace to je. Někdo namítne, že dnešní naslouchátka mají nejen úžasné vlastnosti, ale také lepší vzhled. Jenže naslouchadla ještě stále nejsou totéž co brýle. Většina lidí se je stydí nosit. Připadá jim, že je stigmatizují a degradují.

Hluchota jako vězení

Sluch je pro nás důležitý kvůli vnímání nejrůznějších zvuků, orientaci v prostoru a včasné reakci na nejrůznější podněty nebo nebezpečí. Umožňuje nám také, abychom se domluvili s jinými lidmi. Rozvíjí bohatství našeho myšlenkového a citového života. Zprostředkovává nám hudbu a jiné estetické zážitky atd.

Psychologové zjistili, že výrazně menší počet podnětů a dojmů postupně snižuje sociální inteligenci postiženého člověka. Tedy jeho schopnost pohybovat se s určitou mírou obratnosti ve společnosti, domlouvat se s lidmi, reagovat na jejich podněty, navazovat vztahy apod.

Zvlášť složitá je ztráta sluchu pro malé děti, které se teprve učí mluvit a zvládat další dovednosti. U starších lidí mohou potíže se sluchem zvýšit pocit izolace a další problémy, které z toho vyplývají.