"Zvýšená tvorba lupů může provázet chronické kožní onemocnění lupénku a může být příznakem některých neurologických onemocnění či poruch imunity. Zvýšené padání vlasů zase souvisí s přemírou mužského pohlavního hormonu a může ukazovat i na špatnou funkci štítné žlázy," upozornil přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a garant tamního Centra zdravých vlasů profesor Petr Arenberger.

Lupy se tvoří nejčastěji mezi pubertou a 30. rokem života. Jejich tvorbu zvyšuje tučná strava, proto štíhlí lidé a vegetariáni lupy obvykle nemají. Nepříznivě působí i nadměrné kartáčování nebo agresivní šampony. Stav zhoršuje stres. Po odstranění příčin lupy zmizí během několika dní.

Proti kvasinkám pomůže šampon

V řadě případů je příčinou lupů přemnožení tukomilných kvasinek. Živí se lidským mazem, který rozkládají na látky dráždící pokožku. Ta reaguje rychlejší obnovou vnější vrstvy, tedy výraznějším olupováním odumřelých buněk. Proti přemnoženým kvasinkám zabírá šampon s účinnou látkou ketokonazol. Pokud už ale jde o mazotokový zánět kůže nebo mykózu, šampon nepomůže a je nutno vyhledat lékaře.

Podobně by člověk neměl otálet s léčbou v případě, že mu začnou více padat vlasy. Zdravému člověku vypadne denně 40 až 100 vlasů. "Každý si může doma udělat test, jak na tom je. Stačí po ranním vyčesání spočítat vlasy v kartáči," poradil profesor.

Mírné posunutí vlasové hranice nad čelem vzad se považuje za známku dospělosti, teprve řídnutí nad tuto hranici a v oblasti spánků je příznakem plešatosti. "Vlohy k ní má až 15 procent bílých mužů, u černochů je méně častá a u mongoloidní rasy vysloveně vzácná," řekl Arenberger.

Dokud je co zachraňovat

Chorobné vypadávání vlasů souvisí podle něj s vyšší hladinou mužského hormonu testosteronu. Postihuje i ženy po menopauze, kdy je už nechrání ženské hormony. Ženám obvykle výrazně prořídne celá kštice.

"K podpoře růstu vlasů už máme prostředky, které nejsou na úrovni šarlatánství," poznamenal k možnostem léčby Arenberger. Léčivá látka minoxidil může podnítit vlasové váčky k tvorbě nových vlasů. Stav lze zlepšit až o deset procent, plešatému člověku tedy lék bujnou hřívu nevrátí.

Proto by podle profesora měli lidé přijít, dokud ještě je co na hlavě zachraňovat. Mladí muži, u nichž je v rodině dědičné vypadávání vlasů, by měli používat tyto přípravky preventivně. Mohou tak výrazně oddálit dobu, kdy jim kštice začne řídnout.