Podle profesora Josefa Zeitlhofera z vídeňské univerzity snáší přechod ze zimního na letní čas bez problémů asi 85 procent lidí. Zbývajících 15 procent jej ale pociťuje podobně jako účinek změny časových pásem při delších letech. Přizpůsobení jim trvá až dva týdny.

Se ztrátou hodiny spánku na jaře se však někteří citlivější nebo starší lidé jen těžko vyrovnávají a těsně po změně času je pravidelně zaznamenáváno zvýšené množství dopravních nehod i sebevražd. "V pondělí bude určitě zase o něco více nehod než obvykle," říká odborník na otázky spánku na univerzitě ve Štýrském Hradci Manfred Walzl a připojuje se k těm, kteří žádají zrušení časových změn.

Návrat k zimnímu času není tak náročný, protože přináší vlastně hodinu odpočinku navíc.

Průzkum agentury Makam ukázal, že zhruba třetina dotázaných hodnotí zavedení letního času pozitivně, třetina negativně a třetí třetině je lhostejné. U osob ve věku mezi 40 a 60 roky je však již většina proti.

Ukázalo se také, že 40 procent všech Rakušanů starších 15 let vůbec netuší, proč se letní čas vlastně zavádí. U skupiny do 30 let jsou to pak plné dvě třetiny. Podle odborníků už původní hlavní důvod zavedení letního času - úspora energie - ztratil opodstatnění a dopady na spotřebu energie jsou zcela zanedbatelné.