Článek
„Nejdřív si pojďme vyjasnit tento často nepochopený koncept. Hněv je emoce, nikoliv chování,“ upozorňuje klinická psycholožka Jade Wuová.
„Je to neuropsychologické vyburcování určité reakce. Mozek ji spustí, pokud jsme vystaveni nebezpečí. Do těla se uvolní větší množství hormonů kortizolu a adrenalinu. Ty zvýší krevní tlak, napnou svaly, zvýší pozornost a zaměří ji na nebezpečí, a dokonce v důsledku těchto reakcí uděláme obličejový výraz, který protivníka varuje.“
V té chvíli jsme jako biologický druh připraveni zaútočit, nicméně jsme schopni se v mnoha takových případech také zastavit. A později většinou můžeme být rádi, že jsme nehodili po kolegovi tu složku, kvůli které se hádáme, nebo nedrcli do člověka, který nás neomaleně předběhl ve frontě. Nemusí to tak ale být vždy.
Užitečný vztek
„Vztek sám o sobě je platná a užitečná emoce,“ myslí si psycholožka. „Emoce jsou jako velký vykřičník, který se objeví vždy, když se děje něco důležitého. Strach nás varuje před nebezpečím, smutek zase nabádá, abychom hledali podporu a blízkost. Radost nám říká, abychom pokračovali v tom, co právě děláme.“
Sedm maličkostí, které vám zlepší den
Co nám tedy podráždění a naštvání napovídá? „Říká nám, že se nám děje nějaká nespravedlnost, a motivuje nás, abychom udělali něco, díky čemu naše tělo nebo i naše integrita přežijí.“
Nabádá nás tedy, abychom překonali překážku v cestě za tím, čeho chceme dosáhnout. Pokud se nám zlomí klíč v zámku, chceme zlostí vykopnout dveře prostě proto, že se potřebujeme dostat domů.
„Pokud cítíme vztek, je to naprosto přirozené a v pořádku a není se třeba za něj stydět. Otázkou je, co s tím budeme schopni udělat. Můžete a měli byste začít zkoumat, co a proč vás naštvalo, projít si fakta a rozhodnout se, jak nejlépe dál postupovat,“ vysvětluje Jade Wuová. Co třeba zavolat zámečníka…?
Nejasné důvody
Dnešní svět a mezilidské vztahy v něm bývají bohužel často komplikované, a tak si nemusíme vždycky uvědomovat, proč jsme vlastně naštvaní. Podle terapeutky Christiny Askewové jsou toto nejčastější důvody rozčilení, které nám ale nebývají hned jasné:
- Nejsou vymezeny zdravé mantinely. A to je třeba napravit. Kdosi totiž může překračovat vaše emoční hranice. Je ve vašem životě někdo, kdo vám říká, co máte dělat, vůbec vás neposlouchá nebo vás neustále kritizuje? Setkáváte se s někým, kdo nebere ne jako odpověď?
- Hněv se často objevuje, když někdo překročí meze, a my nevíme, co s tím máme dělat. Pokud se tedy na někoho rozčílíte, zamyslete se nad tím, jestli byste mu nechtěli něco říct, jenže z nějakého důvodu máte pocit, že nemůžete.
- Naše emoční potřeby nejsou naplněny. My lidé máme řadu emočních potřeb a trpíme, pokud nejsou naplněné. K těm nejzákladnějším patří to, že od druhých potřebujeme cítit porozumění, péči, být vyslyšeni a také vědět, že jsme pro jiné důležití. V lidech často vzbuzuje vztek, pokud si připadají ignorováni, opomíjeni, nepochopeni nebo nerespektováni.
- Negativní emoce se ještě stupňuje, pokud zároveň nevědí, jak dát okolí i světu najevo, že se cítí právě takto. Mnoho lidí si totiž ani plně neuvědomuje, že má emoční potřeby, natož aby věděli, které to přesně jsou. Proto je dobré se s nimi začít seznamovat.
- Neochota přijmout a ukázat svou citlivou stránku. Když jsme naštvaní, cítíme příval energie a síly. Na druhou stranu je tu celá řada emocí, kvůli kterým se cítíme slabí, zranitelní, prostě způsobují, že se cítíme mizerně, což je těžké snést. Úzkosti, pocitu nejistoty nebo bezmoci se chceme co nejrychleji zbavit.
- Pokud se dostaví, často se raději rychle naštveme, abychom je potlačili. Proto někdy pomůže zaměřit se na svůj vnitřní stav a ptát se: Cítím se nejistě nebo úzkostně? Vzbudilo ve mně něco pocit studu? Pochopení a vyjádření těchto emocí může z dlouhodobého hlediska značně zredukovat vztek a jeho intenzitu.
- Byla pošpiněna zásadní hodnota. Všichni máme v životě hodnoty, na kterých nám bytostně záleží. Spravedlnost, loajalita, svoboda, nezávislost, rodinná pouta, právo na bezpečí nebo třeba i samotu. Asi nepřekvapí, že naše emoce jsou silně spojené s našimi hodnotami.
- Pokud podle svých hodnot žijeme, cítíme hrdost, uspokojení i hluboký pocit naplnění. Pokud jdeme proti svým hodnotám, cítíme pravý opak. Vztek může být znamením toho, že jsme buď my sami, nebo někdo jiný tyto principy narušili.
- Ozývá se stará rána. Určité chování v nás může probudit vzpomínku na starou křivdu nebo traumatický zážitek. Cokoliv může spustit emoční reakci, třeba i zvuk či zápach nebo nevinně vyřčená věta.
- Někdy také rovnou nesnášíme člověka, kterého právě potkáme, protože nám připomíná někoho, kdo nám ublížil. Pokud za sebou máme nějaká těžká období, bývá ku prospěchu věci zamyslet se nad tím, zda se to, co nás rozčiluje, děje právě teď, nebo se to stalo v minulosti.
Deset věcí, které muže naštvou v posteli
Hněv silně motivuje
Z toho, co bylo uvedeno, jasně vyplývá, že bychom svůj vztek měli vždy pozorně prozkoumat, neodmítat ho a přijít mu na kloub. Může totiž velice dobře poukázat na problém, který se dá v důsledku toho řešit i efektivněji než výbuchem nebo potlačením vlastních pocitů. To může vést leda k frustraci a chronickým negativním emocím.
Navíc, vztek nás často motivuje k akci, třeba i ke konání dobra. „Altruismus se často rodí ze vzteku,“ myslí si, pro mnohé překvapivě, profesor psychologie a autor Todd Kashdan.
Zkroťte svůj plazí mozek i své nejprimitivnější pudy
„Pokud jde o to, aby se lidé spojili a vytvořili podporu pro nějaký vznešený cíl, nemáte silnější emoci. Je chyba předpokládat, že laskavost, soucit, láska nebo férovost leží na jedné straně a vztek, zuřivost a nelibost na té druhé. Pozitivita sama o sobě není dostatečná k tomu, abychom díky ní navigovali sociální interakce a vztahy,“ vysvětluje psycholog a dodává, že zdravá společnost není společnost bez vzteku.
Potlačování této emoce lidem prostě neprospívá.
Jak se rychle uklidnit?
Psychiatrička a psychoterapeutka Kateřina Duchoňová nabízí několik nenáročných tipů a metod, jak můžeme své emoce vrátit do rovnováhy:
- Jednoduchým způsobem, jak se zklidnit, je řízené dýchání nebo progresivní svalová relaxace, kdy spolu s dýcháním napínáme a uvolňujeme svaly.
- Pokud nad sebou začínáte ztrácet kontrolu a vnímáte pocity odcizení, zkuste se posadit nebo si lehnout a snažte se co nejvíce si uvědomit dotek s podlahou, židlí či křeslem. To vám pomůže poodstoupit od zmatku a prudkých emocí.
- Další možnost je prohlédnout si předměty kolem sebe v místnosti, na chvíli zavřít oči, pak je opět otevřít a uspořádání místnosti zkontrolovat. Ujistíme se, že vše je na svém místě, a pomůže nám to znovu získat větší pocit bezpečí.
- Prospěšná může být i fyzická činnost nebo krátká procházka, kdy se opět snažíme vědomě vnímat své okolí a to, co právě děláme.
- Nahromaděné prudké emoce můžeme i vybít nebo vykřičet do polštáře nebo jiným vhodným způsobem.
- Důležité je zůstávat v pravidelném kontaktu s lidmi, kterým důvěřujeme a můžeme se jim svěřit se svým prožíváním.
- Zároveň je dobré mít stále na paměti, že všechny naše emoce jsou normální. Jde o to naučit se je poznávat, prožívat, a potom i vhodným způsobem uvolňovat.
Vztek a zdraví
Vztek je lékařskou vědou spojován s vysokým krevním tlakem a horším zvládáním bolesti.
Rozčilovat se zdraví neprospívá, potlačovat tuto emoci ale také ne. Nezpracovaný vztek může podle výzkumů dr. Ernesta Harburga z Michiganské univerzity zdraví velice snadno poškodit, a to s dalekosáhlými následky.
Studie trvala několik desítek let a vyplynulo z ní, že lidé, kteří skrývali vztek, když na ně někdo nespravedlivě zaútočil, měli později v životě větší náchylnost k onemocněním, jako jsou bronchitida či infarkt.
Navíc měli větší pravděpodobnost, že umřou dříve než lidé, kteří se otevřeně rozčilovali nebo uměli se svým vztekem pracovat.
