Článek
Soudy zatím jeho snahy o změnu pobytu blokovaly. Zabezpečovací detence je totiž zařízení uvnitř vězeňských zdí, zatímco ústavní léčba se odehrává v běžných psychiatrických nemocnicích. Muž se domáhal zastání u Ústavního soudu a ten nařídil, že justice musí mužův případ podrobně přezkoumat.
Dotyčný poprvé útočil v roce 2006, kdy si v jedné z obcí v Ústeckém kraji vyhlédl malého chlapce. Chytil ho, prohledal mu kapsy a pak ho začal škrtit a táhl jej ke vchodu do jednoho z domů. Hocha zachránilo to, že ještě stačil zazvonit na zvonek u svého domu, odkud vyběhl jeho otec a přítel jeho sestry.
Za to muž dostal ještě podmínku, ale o dva roky později útočil znovu. Nebál se napadnout školačku přímo na chodbě základní umělecké školy, kde ji povalil na zem a svlékal. Její křik a pláč zaslechl jeden z učitelů a další svědek jdoucí po ulici, před nimiž muž utekl. Poté již putoval do vězení a po odpykání trestu zamířil na sexuologické ústavní léčení.
Nechce se bavit o své sexualitě
V léčebně odmítal spolupracovat, a tak skončil v zabezpečovací detenci. U takových případů musí soud vždy jednou ročně přezkoumat, zda trvají důvody detence, přičemž zásadní jsou stanoviska lékařů. Při posledním zkoumání soud rozhodl, že detenci neopustí, neboť by mohl být stále nebezpečný.
„Je možné pozorovat jistý pozitivní trend v přístupu k léčbě, avšak stěžovatel nadále odmítá probírat a řešit jak svou poruchu osobnosti, tak sexuální deviaci. Tím přetrvává vysoké riziko recidivy. Bez tohoto náhledu není podle ošetřující lékařky možná úspěšná sexuologická léčba,“ uvedli soudci.
Muž se proti tomu rozhodl bránit u Ústavního soudu a připomněl, že se už roky chová řádně, proto by rád přešel do mírnějšího režimu ústavní léčby. „Stěžovateli je vyčítána neochota bavit se o sexuálních tématech, aniž by soudy, jakož i lékaři, vzaly v potaz ovlivnění stěžovatele křesťanskými hodnotami. Prostředí zabezpečovací detence navíc příliš sexuálních podnětů neposkytuje,“ stálo ve stížnosti.
Vyšetřit znovu a lépe
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Janem Svatoněm muži přitakal a upozornil, že soud muže z detence nepustil na základě 19 měsíců starého posudku, který ještě nereflektoval byť jen mírný posun v léčbě.
„Je nezbytné, aby ze soudního rozhodnutí, kterým je rozhodnuto o dalším trvání zabezpečovací detence, vyplýval názor soudů, nikoliv lékařů, jejichž závěry stěžovatel zpochybňuje, o tom, co má udělat, aby se v budoucnu mohl dobrat změny detence na léčení,“ konstatoval Svatoň ve verdiktu, který soud v těchto dnech zveřejnil.
„Zároveň je nutné zdůraznit, že soudy nemohou přehnaně lpět na skutečnosti, že stěžovatel v dávné minulosti odmítal léčebné postupy, což byl důvod jeho umístění v zabezpečovací detenci,“ dodal Svatoň.
Justice ve spolupráci se znalci tak bude muset mužův případ znovu zhodnotit.
