Článek
Pokud hned na začátku vztahu dokážou partneři svá očekávání a plány sdílet, je to přesně to, co stmeluje jejich vztah. Jakmile ale o nich bude přesvědčený pouze jeden z nich, navíc je začne používat vůči druhému jako nástroj manipulace, stanou se vysoce destruktivními.
Lazarus vytipoval dvacet čtyři základních manželských mýtů, které platí v anglicky mluvící kultuře. S řadou z nich se běžně setkáváme také v českých luzích a hájích. Podívejte se s námi na ty nejfrekventovanější z nich.
1. Dělba práv i povinností rovným dílem
Za první z nich můžeme považovat mýtus o tom, že se manželé musí dělit rovným dílem o svá práva a povinnosti. Jeho propagace bývá typická pro manželství, ve kterých dochází ke sporům o kompetenci, podobně jako pro manželství dvoukariérová nebo tam, kde se věčné spory o spravedlivé rozdělení staly problémem zástupným, jenž má zakrýt podstatnější potíže v jiných oblastech.
Co ženy očekávají od mužů
Na tvrzení, že manželé mají stejná práva a povinnosti, není nic špatného. Jakmile však někdo bude chtít otrocky naplnit svou nerealistickou představu o spravedlivé dělbě, snadno narazí na fakt, že to není snadné. V mnoha případech to bývá nemožné nebo aspoň zcela nepraktické. O čem mluvím?
Každý z partnerů si samozřejmě může vyprat jednu ponožku, půl podprsenky, ukrojit půl krajíce chleba nebo vyžehlit půl kapesníku. Ale vznikl by z toho zjevně nesmyslný kocourkov. Asi nejsem sama, komu připadne efektivnější, když si rozdělí své kompetence a práci podle toho, v čem je každý z nich lepší a co bude rozumnější i z hlediska provozu rodiny. Představuje to přece jenom jistější cestu ke kýženému cíli.
Mnohé ženy se cítí přetížené, muži na jejich bedra často nakládají víc, než by měli
2. Společně vše
Podle druhého mýtu musí manželé dělat všechno spolu. Pokud ho vezmou doslova, jsou jeho následky stejně destruktivní a neefektivní jako u toho prvního.
Aby manželství fungovalo, musí zahrnovat jak věci, které spolu manželé budou vzájemně sdílet, tak také správnou míru osobní svobody jedince. Když bude jeden z nich nutit do společných činností toho druhého, vyvolá to odpor, nejspíš i s destruktivními následky.
Rozdíly mezi láskou a posedlostí
Připadá mi typické, že nositeli tohoto mýtu bývají partneři nadměrně závislí, žárlivci nebo lidé infantilní, kteří vnímají partnera spíš jako rodiče a bez něho jsou nejistí.
