Hlavní obsah

Metnar: Masový příliv ukrajinských veteránů po válce nečekám

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nemá informace o tom, že by se po případném skončení války na Ukrajině přesunulo do Česka větší množství veteránů z řad bojujících Ukrajinců, kteří zde mají své rodiny. Metnar to řekl v rozhovoru pro Novinky, kde mimo jiné zmínil, že schodek státního rozpočtu pro příští rok je sice vysoký, ale nikoli kritický a že věří v jeho postupné snižování. Naopak zvyšovat by se dál měly platy policistů a hasičů.

Foto: Petr Horník, Novinky

Ministr vnitra Lubomír Metnar

Článek

Chystáte se v nejbližší době na Ukrajinu?

Osobní návštěvu teď nemám v plánu, ale setkal jsem se s ukrajinským velvyslancem a mám za několik dnů naplánovaný videohovor s novým ukrajinským ministrem vnitra.

Spousta lidí se obává, že až válka na Ukrajině skončí, přijde do Česka mnoho ukrajinských veteránů, kteří tu mají ženy, děti a rodiče. Je na to policie nachystaná?

Máme několik scénářů, i různé katastrofické. Ale na prvním místě bych chtěl říci, že jako ministr vnitra nedisponuji informacemi, že by měl nastat masový příliv migrantů do Česka.

Až skončí válka na Ukrajině, skončí také dočasná ochrana. Překlopí se to do standardního pobytového řízení, jehož součástí jsou i bezpečnostní prověrky. Takže pokud ti lidé neprojdou bezpečnostní prověrkou, pobytové oprávnění nezískají. K tomu stále máme v běhu zákony, kdy podmínky zpřísňujeme.

Navíc si myslím, že celá řada lidí se bude chtít vrátit zpátky na Ukrajinu. Navíc i sama Ukrajina má požadavek na návrat svých lidí a samozřejmě se bude snažit si nadále držet armádu a rozvíjet ji.

Kyjev chystá podpůrné programy, aby své obyvatele dostal zpátky. Připravuje se něco takového i v Česku?

Příprava na to, že konflikt skončí, samozřejmě probíhá. Na evropské úrovni a ve spolupráci s ukrajinskými úřady se připravuje tzv. návratový program, ať už mužů, žen, dětí, zpět na Ukrajinu. Do toho už se zapojujeme, abychom jim pomohli s nalezením bydlení, práce, škol.

Současně máme naše národní programy, jako třeba program „Pomoc na místě“ (pomoc vnitřně vysídleným obyvatelům - pozn. red.) nebo Medevac (zdravotní péče o civilní obyvatelstvo - pozn. red.), abychom pomohli těm Ukrajincům, kteří tady nebudou chtít zůstat.

Ale také jedním dechem říkám, že máme zájem o Ukrajince, kteří nečerpají dávky, mají zde práci a jejich děti chodí do škol. Samozřejmě chceme, aby ti, co pracovat chtějí, tady i nadále pracovat mohli.

Přesto, nebojíte se, že po konci války dojde k nárůstu kriminality?

Vyloučit se to nemůže. Ale v loňském roce došlo v porovnání s rokem 2024 k poklesu celkové kriminality. Jsou samozřejmě oblasti, kde pozorujeme vzestup, například násilná kriminalita nebo kriminalita ve virtuálním prostředí, ale celková o zhruba dvě procenta klesla.

Jak je to u Ukrajinců?

Tam došlo k nějakému navýšení přes pět procent, ale to je důsledným potíráním kriminality.

Chcete dále omezovat dočasnou ochranu?

Dočasná ochrana je nařízení Evropské unie a my jsme od samého počátku prosazovali její zúžení a různé varianty. Jedna se týkala věku žadatelů, další takzvaných bezpečných regionů (ukrajinští civilisté, kteří přijdou do Evropy z bezpečné části své vlasti, by neměli plošně nárok na dočasnou ochranu - pozn. red.).

Pro bezpečné regiony jsme ale nenašli dostatečnou podporu, ale podařilo se prosadit omezení pro muže ve věku 23 až 60 let, na které se vztahují ukrajinské vojenské nebo branné povinnosti.

Omezení pro bezpečné regiony už mají Norsko a Švýcarsko, v Dánsku se o tom teď diskutuje. Je ale třeba si uvědomit, že tyto země jsou v trochu jiném postavení, například Dánsko má výjimku, kterou si při vstupu do Evropské unie vyjednalo, a my ji nemáme. Výjimka se týká justice a vnitřních věcí, a Dánové proto nejsou vázáni směrnicí o dočasné ochraně pro osoby prchající z Ukrajiny.

Pokud bychom chtěli dosáhnout toho teritoriálního omezení dočasné ochrany, museli bychom o tom v EU znovu jednat?

Ano, znovu to celé vyjednat a najít shodu tak, jako jsme ji našli u věkového zúžení.

Tohle se zatím nechystá?

Diskutuje se všechno, ale zatím téma bezpečných regionů nebylo státy Unie zvednuté. My bychom tomu podporu určitě vyjádřili.

Ukrajinci u nás mohou získat tzv. zvláštní dlouhodobý pobyt. Podmínky jsou ale poměrně přísné. Neplánujete je rozvolnit?

Zvláštní dlouhodobý pobyt byl zřízen jako alternativa pro Ukrajince, kteří tady jsou zaměstnaní a dosahují určitého výdělku, tedy ročního příjmu 440 tisíc korun. Pokud se posuzuje další osoba, tak se to o 110 tisíc navyšuje. Tyto podmínky jsou dány nařízením vlády.

O snížení této částky neuvažujeme. V prvním běhu o to byl větší zájem, asi 80 tisíc lidí, ze kterých splnilo podmínky 17 tisíc žadatelů. Aktuálně jsme někde kolem 14 tisíc lidí z 56 tisíc žadatelů.

V Evropě, například v Německu, přibývá různých útoků. Jaká je současná bezpečnostní situace v Česku?

Stabilní. Nemáme žádné informace, že by hrozilo nějaké nebezpečí občanům v České republice. Ale přesto zůstáváme ostražití a nadále u nás platí stupeň ohrožení B, co se týče opatření proti terorismu.

V posledních dnech se intenzivně jednalo o podobě státního rozpočtu na příští rok. Už znáte jeho podobu pro ministerstvo vnitra?

Konkrétní číslo jsme dosud neřekli a nechci o něm hovořit, protože zatím jsme s ministerstvem financí došli ke shodě jenom v některých oblastech. Tím je navýšení platů policistů a hasičů v souladu s programovým prohlášením vlády i navýšení počtu policistů a hasičů, a to včetně finančních prostředků na jejich platy. U policistů to dělá víc než 1500 nově vytvořených míst a u hasičů stovku.

Důležitou oblastí je pro nás kyberbezpečnost, kde jsme také ve shodě ohledně navýšení finančních prostředků, navyšujeme i dotace dobrovolným hasičům. Další oblasti se budou v září diskutovat - provoz a investice pro policii, IT a preventivní programy.

Rozumím tomu správně, že jste se zatím nedohodli, protože byste chtěli víc a finance vám chtějí dát míň?

Ano, požadujeme více a také zdůvodňujeme proč. Důvodem jsou například ceny energií, pohonných hmot nebo znalečného. Finance oprávněně chtějí vědět, jak hospodárně s těmi penězi nakládáme, a já se nedivím.

Prozradil byste, jakou celkovou částku pro resort požadujete a jakou navrhuje ministerstvo financí?

Navržená částka je 125 miliard bez evropských financí a já bych rád ještě minimálně dvě miliardy korun. V roce 2026 jsme měli rozpočet 122 miliard a 112 milionů korun, a to včetně evropských peněz.

Na co požadujete dvě miliardy?

Na investiční a provozní výdaje a celkově problematiku IT. Potřebujeme výrazně zrychlit obměnu vozového parku, pořídit odpovídající balistickou ochranu a vybavení pro prvosledové hlídky. Výrazným způsobem rostou u obou bezpečnostních sborů výdaje na pohonné hmoty, znalečné a další mandatorní výdaje. U policie je to dále na některé důležité IT projekty a také chceme posílit prevenci.

Je ale třeba zapojit a čerpat i nespotřebované nároky, které resort má. Například u dotací pro dobrovolné hasiče bylo v lednu 2026 více než 1,1 miliardy nevyčerpaných finančních prostředků.

Jak se to mohlo stát?

Obce nestihly realizovat některé investiční projekty, nebo třeba nakoupit techniku. Od roku 2022 částka pro dobrovolné hasiče vystoupala z cca 200 milionů nad miliardu. Přijali jsme opatření, aby se to už nedělo a finanční prostředky se čerpaly. Takže peníze tam jsou, ale je třeba je čerpat v daném kalendářním roce.

Chystáte v rámci svého resortu nějaké legislativní změny?

Máme několik zákonů ve Sněmovně. Včera byl schválený zákon o vstupu a pobytu cizinců na našem území, v němž de facto zpřísňujeme podmínky pobytu. Dále je tam bezpečnostní novela, která se opět týká podmínek pobytu na našem území. Zahrnuje novelizaci dalších sedmi zákonů, kterými podmínky zpřísňujeme. Týká se to zneužívání dávek, cizinců, kteří se u nás dopouští závažné trestné činnosti, nebo registrace vozidel, která se tady pohybují.

Připravujeme také policejní zákon a revizi zákonů v rámci kritické infrastruktury. V meziresortním řízení pak máme zákon zabývající se protidronovou ochranou.

Ten je velmi aktuální v souvislosti s nedávnými útoky dronů na německá letiště. Můžete ho přiblížit?

Řešíme v něm ochranu objektů zvláštní důležitosti a kritické infrastruktury, a to nejenom těch patřících státu, ale i těch ve vlastnictví soukromých subjektů. Chceme, aby nejen policie a bezpečnostní složky, ale také majitelé či provozovatelé kritické infrastruktury měli zákonné oprávnění k eliminaci dronu a narušení vzdušného perimetru. Bude to o upřesnění pravidel, za jakých podmínek a v jaké situaci, ale i o rozšíření pravomocí. To v současné době legislativa soukromým subjektům neumožňuje vůbec a v případě policie a bezpečnostních složek jen částečně.

Jak se vám osobně i hnutí ANO jako celku daří koaliční spolupráce s menšími vládními subjekty - Motoristy a SPD?

Koalice je funkční, byť je třeba říci, a to si myslím, že platí všude, že ne na všechno mají všichni stejný názor. Ale u důležitých věcí je strategická shoda. Mám na mysli třeba programové prohlášení, na kterém se podíleli všichni zástupci koalice.

Neshoda v koalici podle mne pramení z takového zbožného přání opozice. Ale viděli jste hlasování ve Sněmovně, tam shoda funguje naprosto normálně.

Co se týká hospodaření, Sněmovna teď přehlasovala prezidentovo veto týkající se zákonů o rozpočtové odpovědnosti. Kritici tvrdí, že se tím vládě otevřely dveře k rozhazování.

Tak ať nám někdo řekne, kde vzít peníze na obranu, na bezpečnost, na zdravotnictví, na dokončení strategických staveb, pokud je nechcete destruovat nebo zastavit.

Pro mě je důležitý rozpočet pro vnitro, pro zajištění bezpečnosti občanů. A když někdo říká, že by na bezpečnost a obranu tolik peněz nedal, že by to tam nemuselo být, tak ať mi také ukáže, jak chce při nižších výdajích zajistit stejnou úroveň bezpečnosti. Jestli si někdo myslí, že bezpečnost jde dělat bez peněz, tak se hrubě mýlí.

Takže schodek ve výši 389 miliard za kriticky vysoký nepovažujete?

Z hlediska mezinárodního porovnání kritický není. A je tam shoda, že by dále růst neměl. Měli bychom se snažit hledat cesty ke snižování schodku tak, jak se bude naší ekonomice dařit.

Lubomír Metnar

Narozen 6. října v Olomouci 1967, žije ve Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdeckomístecku.

V letech 1988 a 1989 působil u Veřejné bezpečnosti, mimo jiného také u Pohotovostního pluku VB.

Následně se stal vyšetřovatelem a vedl oddělení násilí, tzv. mordpartu, v Moravskoslezském kraji. Jeho tým odhalil žháře z Vítkova.

Na Ostravské univerzitě získal v roce 1998 titul Mgr.

Po odchodu od policie byl šéfem bezpečnosti v holdingu Vítkovice.

V roce 2013 se stal na rok prvním náměstkem ministra vnitra Martina Peciny a v prosinci 2017 obsadil post ministra vnitra v první vládě Andreje Babiše.

V letech 2018 až 2021 byl jako nestraník ministrem obrany ve druhé Babišově vládě.

V roce 2021 se stal poslancem za ANO, do kterého následně vstoupil, a poslanecký post obhájil letos v říjnu.

15. prosince 2025 byl znovu jmenován ministrem vnitra v nové Babišově vládě.

Výběr článků

Načítám