Zdá se neuvěřitelné, kolik lidí ještě věří falešnému mýtu o tom, že rozměry mužského přirození jsou přímo úměrné kvalitě sexu. Barvitý a kuriózní příběh posledního egyptského krále Fárúka I. jasně ukazuje, že je to nesmysl. Král proslul svými rozmarnými vrtochy, nadměrnou žravostí, a dokonce i kleptomanií. Ale také mimořádnou promiskuitou, kterou zvládal bez ohledu na svůj prokazatelně podměrečný penis.

Králem celého Egypta se stal již v 16 letech. Do úřadu nastupoval plný ideálů, záhy se však stal obětí své nevypočitatelné povahy. V jedné chvíli byl třeba schopný plakat pro smrt svého oblíbeného králíka a hned nato uchopil za ocas kočku a usmrtil ji úderem o zeď.

Krátce po své korunovaci nechal natřít všechna svá auta (časem jich měl více než sto) ostře červenou barvou, jakou mají pouze vozidla hasičů. To proto, aby mohl jezdit nadměrnou rychlostí, a vyhnul se tak policejnímu zásahu. Výsledkem špatného hospodaření, vzrůstající korupce a nespokojenosti obyvatelstva byl státní převrat zorganizovaný vojáky. Přinutili krále 26. 7. 1952 k abdikaci a k opuštění země.

Po králi zbylo mnoho pokladů včetně největší sbírky pornografie

Do exilu si nemohl odnést královský poklad, jehož součástí byla třeba největší světová sbírka známek. Její prodej vynesl Egyptské republice více než milión dolarů.

Kromě toho zbyla po uprchlém králi největší sbírka pornografie, jakou kdy dokázal shromáždit jeden smrtelník. Vedle nepřeberného množství obrazového materiálu, pornografických hracích karet, filmů a hodnotnější i brakové literatury v ní byly také sadomasochistické pomůcky. Například řetězy k připoutávání žen k posteli, pouta, gumové a kožené pomůcky, Stejně jako stovky jiných předmětů.

A to ještě nebylo všechno. Král totiž trpěl kleptomanií a sbíral všechno, co kde ukradl. Bylo tu zboží z obchodních domů: zubní pasty, toaletní potřeby a kosmetika. Ale nechyběly ani obřadní meče, hodinky a mince. Kuriózní byly medaile ukradené z mrtvoly šáha Rézy Páhlavího z Íránu. Nechyběly ani zlaté kapesní hodinky sira Winstona Churchilla.

Sexuální život krále byl nadmíru pestrý

Sexuální život krále Fárúka I. byl navzdory jeho sexuálnímu tělesnému handicapu nadmíru pestrý. V 18 letech se prudce zamiloval do sedmnáctileté dívky Safínez Zulficarové. Ihned ji pojal za ženu jako královnu Faridu, což znamená "Pouze jediná".

Její královské jméno zní poněkud ironicky, když uvážíme, že za dobu trvání manželství měl Fárúk intimní kontakty se stovkami milenek. Byly však víceméně kompenzací jeho nedostatečně vyvinutého přirození a chabé potence.

Fárúkovy sexuální poruchy mohly být způsobeny i nadměrným přejídáním. Král začínal každý den hostinou se všemi druhy potravin, masa a nápojů, jaké si lze představit. Malý penis a obezita ovšem mohly souviset také s vrozenou hormonální poruchou.

Na svou impotenci vyzkoušel snad všechny dostupné prostředky

Ve 23 letech ho postihla téměř úplná impotence, což mu ovšem nebránilo konat neustálé milostné pokusy a nekoitální sexuální aktivity. Konzultoval se světoznámými odborníky a neexistoval snad ani jediný prostředek na zvýšení potence, který by nevyzkoušel. Užíval amfetaminy, hašiš s medem, kofeinové pilulky, různé rostlinné drogy, nevynechal prý ani rozdrcený roh nosorožce.

Potuloval se po různých hernách i kasinech a obtěžoval hráče vystřelováním papírových kuliček. Často jim pak odváděl jejich partnerky do svého soukromí. Pokud tyto ženy nebyly povolné, použil své náhončí. Ti takovouto odmítavou dámu lapili a unesli do jednoho z pěti králových paláců. Rád sváděl také vdané paničky a spřádal různé vyděračské aféry. Takto se většinou neúspěšně pokoušel o pohlavní styk celkem asi s 5000 ženami.

Někdy své milenky nutil k různým sexuálním praktikám před zraky své manželky královny Faridy. Žádná z nich však nezůstala déle než jednu noc, král potřeboval stále nový přísun žen. Po téměř jedenáctiletém manželství se Fárúk se svou královskou manželkou rozvedl. Je s podivem, že při té vší sexuální bídě se z tohoto manželství narodily tři dcery.

Ženy byly součástí jeho života až do smrti

Po své abdikaci dožil zbytek svého života v Římě. Potloukal se po hernách a nočních klubech. Jednou narazil na osmnáctiletou začínající herečku Irmu Minutolovou, která byla účastnicí italské soutěže krásy. Soutěž sice nevyhrála, zato však vyhrála bývalého krále. Ten s ní delší dobu bydlel ve svém apartmá a platil jí hodiny zpěvu. To mu ovšem nikterak nebránilo brouzdat po kabaretech a hledat společnost jiných žen.

Zemřel v roce 1965 ve svých 45 letech. Strašně se přejedl v jedné ze svých oblíbených restaurací, kde mu dělala společnost, jak jinak, půvabná žena.