Článek
Věčná škoda, že stroj času mi nefachá, jak má. Byl už po záruce, nikomu se do opravování nechce, vadná elektrónka EC třenáct Katoda Holomóc...
Práší se na něj ve sklepě, zasypaný bramborem, cibulí, sáňkami a dalším sklepním nepotřebenstvem. Což mě staví do nezáviděníhodné pozice toho, jemuž tříkolka už je sakra malá a rakev ještě daleko. Ale není třeba házet kolt do pšenice, mohu se směle kochat odřenými koleny a všelirodými nahodilostmi svých potomků. Především tříleté Bětky. Jeden by skoro zapomněl, jak báječně se dá dlachňat v polovině dosti velkého melounu nebo jak moc teče šťáva z hodně zralé hrušky. Víte, teče hodně a úžasně lepí, kolikrát se doklikatí od rtu až ke konečku palce na noze. Mezitím jako slimáček zanechá dálničku na každém komponentu oděvní sestavy, kterou maminka pečlivě vydumala, aby holčička vypadala jak princeznička a všichni na ní oči mohli nechat.
Dospěláci obecně dělají mnoho povyku pro nic, vztekají se kvůli nicotnostem, maličkostem, jakoby nechápali, že nejde o život a ještě je to bžunda, nemá cenu je brát nijak zvlášť vážně! Život je tak báječný a nakonec existuje přeci pračka, různé zaručené protiflekovače, čističe a všechna ta chemie.
Lepší je soustředit se na důležité věci. Jak co nejmenší nádobkou postupně vylít co nejvíce litrů vody z vany na podlahu v koupelně, jup! Zahrát si na Pinkasa a jako plátno zvolit robustní čelo postele či dobře ukrytý kus čerstvě vybílené zdi za gaučem. Koho to bolí, sakra? Navíc pohlížet na svět z výšky 105cm je výhodné i v méně srandovních okamžicích, např. při překotném pádu na ústa, v důsledku hodně pitomě umístěného obrubníku, vyčuhujícího nad povrch zrovínka před nohou. Je to stinná stránka ryzí dětské spontánnosti, nic není zadarmo.
Dopadnout z dvojnásobné výšky by ale bolelo víc. Jednu sekundu řítící se ztělesnění štěstí a radosti a v další sekundě máte v dlani škváru a kamínky centimetr hluboko a krev stříká jak na jatkách. Pfff, sám bych to nevydýchal. Ale prcek se oklepe než přijde další držkopád. Dospělák dělá štráchy s každou třískou...
Dalším nezanedbatelou výhodou malého člověka je snížená náročnost na rozlohu vodní plochy pro osvěžení, tělíčku tříleté slečny stačí v letních parnech malý bazén. Kdybych svoje skoro metrákové fyzično rozsádlil do nafukovacího bazénku já, bude to zcela neestetická podívaná vhodná do Neváhej a toč! Ale Bětka se vyráchá do sytosti, přiutopí sebe i roční ségru a ještě se rozplácne celá mokrá na kluzkých dlažkách v předsíni, div se nezabije o botník. Mám z A4 dětství jen velmi malinké, potrhané, nesourodé papírky. Byl jsem šťastné dítě a krom stresů ze školy jsem se měl báječně, režim nerežim. Ale mám vokno. Konkrétností si pamatuji velmi málo. Tak se teď podílím coby divák a mimochodem rodič a někdy je to fajn a sladké!