Spolu s přibývajícími lety stárnou však i vajíčka a to se projevuje zvyšujícím se počtem genetických vad. Proto také při dosažení určitého věku, zhruba kolem 40 let, začne schopnost reprodukce u žen vyhasínat. Naopak u mužů se spermie vytvářejí po celý život. Není tedy výjimkou zdravý sedmdesátník, který má hodnoty spermiogramu stejné jako dvacetiletý mladík.

Od pětatřiceti let se výrazně zvyšuje riziko genetických chyb. Jsou spojené s nepřesnostmi při vylučování poloviny chromozómů, které nosí vajíčko, aby byly poté doplněny chromozómy pocházejícími z mužské pohlavní buňky.

Po pětatřicítce pozor

 Za normálních okolností buňky embrya obsahují každý chromozóm dvakrát. Chybným rozdělením a následným párováním chromozómů mohou vzniknout početní odchylky (jeden typ chromozómu může být přítomen ve třech kopiích, nebo jen v jedné apod.), které způsobují problémy při vývoji embrya. Některé z nich jsou slučitelné s životem (např. Downův syndrom) a mohou vést k narození nemocného dítěte, jiné se projeví dříve či později během vývoje plodu. Těhotenství tak vůbec nevzniká nebo končí předčasně v prvních měsících života. Z těchto důvodů bych viděla jako vhodnější počít dítě v mladším věku.

U starších matek - to je od 35 let (někdy už od 30 let) - je pak z těchto důvodů doporučována amniocentéza (vyšetření plodové vody), aby se zkontrolovalo, zda plod nemá genetické vady.

V některých případech mimotělního oplodnění, kde věk ženy hraje roli, lze použít metodu, při níž se stav embrya ověřuje ještě před tím, než se zavede do dělohy pacientky. Touto technikou ale nejde sledovat všechny genetické vady, a proto se stejně, i v těchto případech, doporučuje amniocentéza.

(Autorka se věnuje embryologii v sanatoriu Pronatal)