Tři čtvrtiny manželství má do jednoho roku po svatbě vlastní byt, ať už formou vlastnictví či pronájmu. Bytové problémy, tedy život u rodičů, příčinou rozvodů většinou nejsou. "Mezi muži stoupá počet těch, kteří jsou opečováváni matkou, stávají se z nich mamánci," říká Zdena Prokopová z Informačního a poradenského centra ROSA.

Takový muž má pak představu, že pečující a obětující se maminku jen vymění za mladší manželku, což je jeho představa o ideální rodně. U řady současných žen však narazí. Navíc ekonomická nezávislost umožní jak mužům, tak i ženám založit za život několik manželství, když jsou ve svazku ze skutečně závažných důvodů nespokojeni.

Rodina je pro většinu nejvyšší hodnotou

Pro 72 procent mladých lidí v ČR přitom podle průzkumů představuje rodina a děti nejvyšší životní hodnotu. Principiálně nechce mít děti jen šest procent párů, ať již manželů či dvojic žijících v tzv. nesezdaném soužití. Dvě děti plánuje při svatbě 55 procent manželů.

Co urychluje svatbu
důvod procento z dotázaných
Schopnost zajistit rodinu vlastními příjmy 80,3
Finanční nezávislost na rodičích 79,5
Přání mít děti 76,5
Vyřešení samostatného bydlení 70,5
Právní jistota svazku 60
Ukončení studia 60,3
Manželství je vhodná forma vztahu 53,0
Těhotenství 41,2
Naléhání rodičů 31,8
Negativní postoj k nesezdanému soužití 24,2
Náboženské přesvědčení 17,2
Zdroj: VÚPSV - Rodinné chování mladé generace

Počet narozených dětí sice stoupá již šestým rokem, ale stále ještě nedokázalo překročit stotisícovou hranici z roku 1994, nutnou pro prostou reprodukci obyvatelstva. Navíc třetina narozených dětí se rodí mimo manželství.

"Je to důsledek drsného střetu představ a přání. Ekonomické reality, měřítek společnosti a nepsaných pravidel, že kdo nenastartuje kariéru do třiceti, má smůlu. Ale i odraz kvality toho, jak jsou mladí muži a ženy připraveni z vlastních rodin na role v manželství," uvedla politoložka Martina Hronová.

Život na hromádce není problém

Nesezdaná soužití společnost sice toleruje, ale podle sociologů v Česku rozhodně nejsou alternativou manželství. Navíc přes 81 procent párů žijících ve volném svazku o svatbě uvažuje jen v případě, že se zlepší jejich bytové a finanční podmínky, nebo když otěhotní partnerka. A toto předsevzetí také plní, jak potvrzují studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV).

Podle konzervativních politiků jsou na vině nedostatečné porodnosti interrupce, antikoncepce a fakt, že značná část mladých lidí žije ve volném svazku, bez oddacího listu.

Počet interupcí klesá

Počet interrupcí ovšem v Česku trvale klesá. Jestliže v roce 1993 jich bylo přes 70 tisíc, předloni už jen 27 tisíc. "I neplánové dítě by bylo chtěné," tvrdí 72 procent dotázaných mladých párů. Pouze devět procent manželů (a 8 % nesezdaných párů) by uvažovalo o interrupci.

Antikoncepce tedy nepodlamuje prorodinnou morálku, ale naopak pomáhá dosáhnout to nejdůležitější - aby se na dítě rodiče těšili a vytvořili mu potřebné podmínky.

První dítě ve vyšším věku

To, že se v Česku rodí stále málo dětí, má hlavní důvod ve zvyšování věku, v němž mají matky první dítě (v roce 1993 to v průměru bylo 22,6 roku, a v roce 2004 již 26,3 roku). Výrazným faktorem ovlivňující věk ženy při narození prvního dítěte je stoupající vzdělanost žen. Vysokoškolačky se vdávají či začínají žít s partnerem o 3,5 roku později než ženy bez maturity a později také odcházejí z bytu svých rodičů.

Děti přicházejí na řadu až poté, kdy si mladé ženy zajistí nějakou pracovní kariéru. "Kdo dá přednost dětem, musí počítat s tím, že se už ve třiceti na pracovním trhu neuplatní. Tedy že bude mít i nízkou penzi. Takže i když si dvě děti přeje většina manželských párů, realizovat to prostě žena z biologických, pracovních, či ekonomických nestihne," uvádí se ve studii VÚPSV.

Mladí lidé tedy zpravidla uzavírají sňatek, až když získají byt a mají slušnou životní úroveň, do níž se nebojí přivést na svět dítě. "To má ale i kontraúčinek. Mít děti je nezvratné rozhodnutí, které totálně změní život. A pro některé páry je svoboda, možnost cestování, budování kariéry silnější," konstatovala Hronová.

Aby se situace změnila k lepšímu, je potřebná komplexní dlouhodobá prorodinná politika. Dílčí opatření nestačí, shodují se sociologové, psychologové a politologové.