Ze studie, již vypracoval tým vedený Serenellou Salomonovou, vyplývá, že partneři, kteří pověstného žrouta času nepřipustili k lůžku, se milostným hrátkám oddávají přinejmenším osmkrát měsíčně.

Zato milovníci obrazovky se spokojí s pouhými čtyřmi akty za totéž období. Televizní vysílání navíc silněji ovlivňuje muže než ženy. Pokud si pánové tvorstva před ulehnutím dopřejí poslední pohled na obrazovku, jejich zájem o sex zřetelně klesá.

Tyto negativní účinky jsou relevantní zejména u dvojic nad 55 let. V této věkové skupině totiž dochází za přítomnosti televizoru k pohlavnímu spojení jen 1,5krát měsíčně. Kdežto u jejich vrstevníků, kteří pohyblivé obrázky nechávají za dveřmi ložnice, se opakuje až sedmkrát.

Obdobně jsou postiženy i mladší páry, i když u nich je frekvence milování přece jenom častější. Dvacetiletí až třicetiletí se bez televize milují až jedenáctkrát za měsíc, s televizí pak pouze šestkrát.

Přímo hrobařem sexuální aktivity jsou pak filmy plné násilí a televizní seriály. Naproti tomu talk-show, které nevyžadují stálou pozornost a v nichž nejde o kontinuitu děje, umožňují divákům, aby se bavili i mezi sebou. To je v konečném důsledku jen ku prospěchu vzájemné komunikace, kterou jinak sledování televizního vysílání vážně narušuje.

Páry, jež ho před spaním nesledují, si spolu totiž před usnutím povídají v průměru patnáct minut. Ale ty, jež se bez televize neobejdou, skončí se vzájemným hovorem většinou už po třech minutách.