Dospělák, který se stal rodičem, jaksi automaticky pozbývá některých privilegií svobodných, bezdětných jedinců, jsa nucen, samozřejmě dobrovolně a s láskou, věnovat zodpovědně čas a energii rozkvětu a prospívání potomka/potomků na úkor přízemních, že, ehm, víkendových pitek, kalbiček, nocí pod širákem a tak dále. Jistě, jsou i tací, ukažme si na ně, kteří ani v nejmenším tyto aktivity neomezují ani po rozmnožení se.

Budiž. Nejde o to, že by to nešlo, ale jaksi už to není ono, páč jste se na souřadnicích mapy hodnot šoupli do jiných končin, alespoň já už o to nestojím. Své si člověk užil, zmoudřel, že, ehm, ehm, a taková litrovka Sklepmistra, tfujtajbl, baťoh na zádech a pražce pod keckou chutnají jinak v šestnácti a jinak v pětatřiceti. Tak to prostě obvykle je.

Když  se tudíž v kalendáři naší čtyřčlenné rodinky před časem objevil červený křížek u data 3.12., zpozorněl jsem. V jednom místním podniku zosnoval kamarád s mou hudbymilovnou ženou "dídžinu" "jako za starých časů", jej!

Účast manželky byla jaksi nezbytná, páč byla spoludýdžejem, mně zbyla možnost zajít jen v případě, pokud tchýně projeví odvahu ohlídat přes noc obě naše cácorky. Projevila i přes to, že předchozí noc si téměř usekla na noční šichtě ve zbrojovce prst a domů dorazila ofačovaná a mírně krvácející, brrr, ta dobrá žena se jednou zmrzačí. Po asi dvouhodinovém váhání jsem kolem jedenácté večerní přeci jen vyrazil. Dám si dvě pivka a zase půjdu, že..., jak jinak?!

Že se budu tři hodiny směšně, ale o to nadšeněji vykrucovat jak starý kocour pod DJ pultem, toho bych se nenadál. Ale bylo to, řeknu vám, příjemné, očistné. Nejsem já moc zaprděný, neměl bych vyrazit do víru noci častěji? Asi ne, nečekaně je to zaručenější, podruhé už by to asi nevyšlo. Každopádně jsem v sobě ještě objevil trocha života. Jaksi jsem ovšem ignoroval svoje sílící nachlazení a škrábání na hlasivkách a druhý den ráno jsem se nezmohl ani na slovo. Teď tu chodím po bytě a hraji si na hluchoněmce, páč mám i uši přizalehlé.

Pokud ovšem předpokládáte, že jsem během té noční relaxace na pár hodin dočista zapomněl na rodičovský úděl, i nezapomněl, na to jsem moc rodič. Ale bylo to, sakra, příjemné. Skočte si, děcka, někam trsnout a něco zkonzumovat! Jako zamlada, ehm...