Dobrý den, po smrti mého otce žiju 10 let ve společné domácnosti s matkou (74 let). Poslední rok matka naprosto rezignovala na veškeré domácí práce, přestože je zdravá a relativně ve formě, celé dny prosedí před televizí s kafem a cigaretou. Nevaří si, neuklízí, potraviny, které nakoupí, nechá na lince ležet 3 dny. Ve společné lednici běžně nechává svoje potraviny zkazit. Pokud ji na to upozorním, urazí se, bere to osobně, za týden se to opakuje znovu. Nevím, jak postupovat, nechci situaci hrotit, ale vadí mi, že naprosto ignoruje společně sdílený prostor a základní principy hygieny potravin. Děkuji za vaši radu.

Děkuji za vaše sdílení společného života s matkou. Chápu, že vám v situaci, kterou popisujete, není dobře a možná nerozumíte tomu, co se s ní děje. O to více oceňuji, že se ptáte.

Před 10 lety jste se z nějakého důvodu rozhodla pro společné soužití s matkou. Ta v té době byla nejspíš ještě v rámci svých možností v pohodě. Již tehdy jste si měla ale odpovědět na otázku, co bude, až zestárne? Chcete, aby vedle vás prožila stáří a vy o ni pečovala do smrti? Nebo to máte jinak? Odpovědět si na tyto otázky je důležité a odpovědné.

Mamince je 74 let. Je skvělé, že je zdravá fyzicky. To však neznamená, že jí síly postupně neubývají a je možné, že psychicky věkem strádá. Má nějakou kamarádku? Chodí na procházky? Zajdete spolu do cukrárny? Jedete někam na výlet? Čte nebo luští křížovky? Povídáte si s ní denně alespoň půl hodiny? (...na co se dívala zajímavého v televizi, co ji zaujalo?) Víte, co by chtěla ještě prožít?

Píšete, že situace trvá rok a nelepší se. Jedno z možných řešení je, že se o matku postaráte. To, co vám vadí, tak budete dělat sama, nebo pokud to půjde, tak společně. Uklízet, kontrolovat lednici, sem tam jí uvaříte. Zkrátka bez vyčítání a komentářů to, co potřebujete, aby bylo zajištěno, jednoduše sama uděláte.

Kdo zažil soužití se starým člověkem, dá mi za pravdu, že staří lidé se pomalu zase stávají dětmi, o které je potřeba se starat. A doslova touží po vlídném slově a zájmu. I když oni sami bývají někdy nerudní.

Myslím, že vás postupně překvapuje změna, která přichází. Kdyby to byla viditelná nemoc, lépe byste našla vysvětlení. Psychika člověka je však velmi složitá a ve stáří obzvlášť. Je možné, že lepší to nebude. Ne každý člověk prožije stáří aktivně.

Důležitý pocit užitečnosti a potřebnosti

Žijete společně, a proto je důležité, abyste byla vy v pohodě a srovnaná se situací.
Promyslete si, co si převezmete a co ještě necháte na matce. Bylo by moc fajn, kdyby dělala alespoň něco, u čeho se bude cítit užitečná a potřebná. To by ji mohlo trochu povzbudit. Když ji nebaví vařit pro sebe, proč neuvaří i pro vás? Co umí dobře a co ji baví? Zkuste ji v tom podpořit!

Pokud se situace alespoň trochu nezlepší, doporučuji navštívit společně s matkou specialistu - gerontopsychiatra, který se zaměřuje na léčbu psychických potíží, které vznikají ve stáří. Pokud jste se rozhodla o svou matku ve stáří postarat, má ve vás velký dar. Přeji vám, abyste na ten dar měla hodně síly.

Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.