Že se ve varlatech tvoří spermie, to objevili už ve starém Řecku, i když ještě předtím tvrdil slavný Aristoteles, že varlata mají funkci jen jakéhosi zásobníku spermií. Brzdí prý jejich putování mužským tělem a tím snižují sexuální napětí i chtíč.

Při podrobném sledování těchto partií si staří Řekové už v této době také všimli, že varlata bývají asymetrická. Dokonce věřili, že dcery jsou plozeny z varlete levého a synové z pravého. Aby se dočkali vytouženého pohlaví, nechávali si prý odstranit právě to levé.

Má na to koule

Důležitost varlat si podle legend uvědomovali i kardinálové, kteří vybírali ze svých řad zástupce na papežský stolec. Poté, co se papežem údajně stala papežka Jana, prý omylem, prováděli pečlivou vizuální i manuální kontrolu kandidátů na speciálním křesle. Po ní pak zazněl latinský verdikt: Testiculos habet. Ten bychom mohli stručně přeložit jako: Má je.

V lidové mluvě bychom pronesli známý výrok: Má na to koule. Prostě a jednoduše: Má na to. Zájmeno TO může v tomto případě znamenat cokoliv. Paradoxní je, že v rámci emancipace jsem několikrát slyšela od vysokých manažerek tvrzení, že na to také mají koule. Ale budiž.

Termín „nemít koule“ vyjadřuje velmi negativní hodnocení. Celkem logicky. Přijít o varlata, to byl společensky skoro vždycky handicap. Tento výkon udělá z býka vola, z kance vepře a ze psa fešáka. Z muže udělá kleštěnce neboli eunucha.

Co stojí za velikostí varlat

Mužská fyziologie a pohlavní anatomie odhaluje podle jednoho z nejznámějších evolučních sexuologů Davida Busse pradávné příběhy krátkodobých sexuálních strategií. Velikost mužských varlat podle něj souvisí s mnohočetným pářením v historii lidstva. Velká varlata se prý vyvíjejí v důsledku intenzivního soupeření spermií, když se spermie dvou nebo více mužů dostanou ve stejnou dobu do reprodukčního ústrojí stejné ženy. Konkurence tak vytváří tlak na muže, aby produkovali ejakulát o velkém objemu a s velkým množstvím spermií.

A jsme u toho, proč byla potřeba velká varlata. V přírodě údajně platí: čím promiskuitnější chování, tím větší varlata mají samci vzhledem ke své váze. Tak například šimpanzi bonobo, kteří žijí vysoce promiskuitním životem, mají podstatně větší varlata než třeba gorily či orangutani, kteří nemusí o samičky soutěžit a žijí spíše harémovým způsobem života.

U goril zaujímají varlata 0,018 % tělesné váhy, u orangutanů 0,048 % a u šimpanzů 0,27 %. V kontrastu s tím zaujímají varlata mužů asi 0,079 % jejich tělesné váhy. My ženy se tedy můžeme uklidnit. Muži nejsou tak promiskuitní jako šimpanzi. Pouhým okem nebo potěžkáním jejich varlat však bohužel nepoznáme, jestli náhodou nepreferují pro nás nepříznivé krátkodobé sexuální strategie.

Varlata jsou Achillovou patou každého muže

Jejich zranění bývají velmi bolestivá. Vzpomínám si, jak můj malý syn, tehdy mu bylo asi šest let, neopatrně vymrštil při hře nohu a trefil se manželovi přímo do rozkroku. Ten se skácel jako hruška a celý víkend úpěl. Muži si tato místa podvědomě i vědomě chrání. Asi nejvíc na svém těle. Při sportu nosí chrániče a v běžném životě vytvářejí štít ze svých rukou, pokud tyto partie něco ohrožuje.

Pokud se jich dotýkají, potěžkávají je, prohrabují si je nebo upravují, dávají tím najevo své mužství. Jako by říkali: Podívejte, máme je! Pokud to dělají v přítomnosti žen, považují to dámy za velmi nezdvořilé a opravdu málo sexy. Na druhou stranu je však skvělé, že žijeme ve světě, kdy někteří muži „mají na to koule“ a některé ženy jsou zase o prsa před nimi.