„Když jsme byly děti, rozhodovaly jsme se na základě našich chtění a tužeb. Avšak, po nějaké době přišli rodiče, školství a společnost, kteří nám začali diktovat. Co bychom měli, co musíme a jaké máme povinnosti. A tak jsme se v určité době života naučili poslouchat příkazy a zákazy ostatních, máme v sobě zakořeněno, že je zapotřebí dodržovat pravidla i způsoby chování,” vysvětluje koučka Lenka Černá ze Školy pro ženy.

„Rozhodujeme se primárně na základě pocitů strachu a chováme se tak, abychom nikomu neublížili. Není to však někdy na škodu? Zkuste se tedy zamyslet nad tím, co všechno děláte jen proto, že musíte a měli byste. A zda není možné dělat více to, co chcete a po čem toužíte,” dodává koučka.

Jak poznáte manipulátora

Zesměšňuje ostatní, hlavně na veřejnosti - často jeho zesměšnění může vypadat jako holá legrace, avšak vás jeho chování vnitřně zabolí a necítíte se v ten okamžik dobře.

Organizuje všem život - máte otce, který má ve všem první i poslední slovo. O víkendu budeme dělat tohle, máma dneska uvaří řízky a tečka. Manipulátor má tendenci všechno organizovat a v jeho přítomnosti nemá prakticky nikdo šanci si dělat něco po svém.

Přehání svůj vlastní význam - slyšíte často od svého šéfa, jak říká: „Beze mě by to tady nemohlo fungovat,“ anebo: „Zrovna mám veledůležitý hovor z Ameriky.” Manipulátor má vždy tendenci povyšovat vlastní existenci a neustále dávat najevo všem ostatním, jak je důležitý a nepostradatelný.

Odchází uprostřed diskuze - manipulátor dává rád najevo svoji sílu tak, že odchází uprostřed debaty, pokud mu nevyhovuje anebo ji jakýmkoliv způsobem přerušuje. Dává také dalším účastníkům jasná ultimáta typu: „Dokud se na to budeš dívat tímhle způsobem, nebudu se s tebou ani bavit.”

Dokazuje si vlastní moc - a to tak, že druhému svou moc neustále předhazuje anebo v něm vyvolává strach ze své autority. Používá věty typu: „Jsem tady ředitelem a to byste si měli uvědomit,“ anebo: „Já té holce ještě ukážu, mohu jí zařídit velké problémy.”

Používá krutou upřímnost a věty typu: „Nechtěl jsem ti to říkat, ale musím být upřímný,“ nebo: „I když tě to zasáhne, nic jiného mi nezbývá.”

Rád používá slova typu měl bys a musíš - podle této zásady je v podstatě každý rodič manipulativní. Tato dvě slůvka rodiče často používají v nezdravé míře a celý život dítěte je poté jen o musím a měl bych, nikoliv o toužím a chci. Manipulátor pak uvnitř jedinců neustále pomocí těchto dvou povelů způsobuje pocit viny, pokud něco neudělají. Jsou pak otrokem sebe, protože pořád něco musí a měli by.

Popírá vlastní chyby a nikdy je nepřizná -  Používá často věty typu: „Cože, já,“ nebo: „To si tedy nepamatuji, že bych něco takového řekl.”

Má dar na vyhledávání citlivého místa - např. kamarádka moc dobře ví, že vás trápí větší zadek, přitom si neodpustí tento fakt zmínit ve společnosti apod. Manipulátor jednoduše umí vycítit slabé místo druhého a do něj se velice dobře trefovat.

Křičí a vzteká se - tak aby se ho ostatní báli nebo měli neustále pocit viny či strachu.

Udělejte si prověrku svého okolí

Zkuste jeden týden pozorovat své emoce a pocity, když jednáte s druhými a také, když se rozhodujete o nákupu. Kdykoliv budete cítit výše uvedené emoce, zapište si jejich zdroj na papír.

Zde je praktická pomůcka, jak manipulátora rozpoznat.

Věty, které manipulátoři často používají
Když tohle uděláš, vymstí se ti to...
Když se takhle budeš chovat, ublíží mi to...
My všichni si tady myslíme...
Ostatní o tobě říkali, že...
Jen abys jednoho dne nelitoval...
Pokud toto nebudete užívat, můžete onemocnět...
Když nyní nezakoupíte, šance se nebude opakovat...

Jak sami vidíte, na manipulaci a podvědomé ovládání můžete natrefit na každém kroku.

Jak čelit manipulaci?

Pro začátek je důležité, že jste si emoce a ovládání své osoby vůbec uvědomili. Existují dva způsoby, jak manipulátora odvrátit:

Aktivní obrana - v tomto případě budete aktivní a jasně sdělíte druhému svůj nesouhlas. Dá se říci, že jeho negativní působení odvrátíte a “zašlete” mu energii zpět. Prostě rázně vyslovíte nesouhlas anebo mu rovnou řeknete, že si jím nepřejete být manipulováni.

Pasivní obrana - tento přístup je někdy efektivnější, než v případě aktivní obrany. A to hlavně v případě, že druhý nebude ochoten si přiznat chybu v jednání, nezmění svůj přístup. Pasivní obrana spočívá v tom, že na slova druhého nebudete reagovat, debatu rychle ukončíte a odejdete z ní. Avšak sami v sobě si “ukotvíte”, že se nenecháte ovládat.

Kouč Ivo Toman ještě varuje před reciprocitou: „Někdo vám něco poskytne, vy to přijmete, ale on pak požaduje, abyste mu to nějak vrátili. Jde o staré známé ,dávej a pak ber a ber a ber…‘ Odmítněte proto počáteční laskavosti či ústupky vůči vaší osobě, pokud cítíte, že by po ní mohla následovat žádost o něco.“