Článek
„Byla jsem na osmnácti pohovorech, odepsala na nespočet inzerátů, absolvovala rekvalifikační kurz. Všechno marné – zaměstnání nemohu sehnat několik let, sebevědomí mám na nule, už se všeho v životě bojím,“ řekla Právu 44letá Adéla, jedna z mnohých, kteří se již obrátili na psychologa.
„Lidem, a je jedno, zda mladým či starším, podráží nohy nejistota, jíž je současná doba plná,“ potvrzuje psychiatrička Dana Kertézsová.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Míra stresu mezi českými zaměstnanci vzrostla za čtyři roky o třetinu – na 65 procent.
„I schopný, sebevědomý člověk může přijít o práci, nebo ji nemůže po absolvování školy najít. Řekne si, dobrá, stává se to, najdu si něco jiného. Chodí po konkurzech, nikde ho nechtějí. Není to proto, že by byl neschopný, ale protože nabídka volných pracovníků je velká. Navíc řada konkurzů je tak trochu urážlivá. Jako odmítnutí dostanete předem připravený neosobní dopis, který vás osloví 'vážený pane/vážená paní'. Pokud někdo nemá zdravé sebevědomí, je na problém zaděláno,“ konstatovala Kertézsová.
Nedostižné vzory
Zdravé sebevědomí nemá v Česku prakticky každý druhý muž, tvrdí kouč a lektor Radek Karban. Podle něj jsou důvodem ztráty sebevědomí i nedostižné vzory, s nimiž jsou lidé denně konfrontováni. „Na každém kroku vídáme ideál člověka, který by měl mít dokonalý vzhled, krásnou postavu, skvělou image a bohaté zázemí,“ uvedl Karban.
Dívky zase často trpí poruchou příjmu potravy a depresemi, protože se chtějí podobat modelkám z titulních stránek módních časopisů. Možnost uspět si ztotožní s vyhublou postavou.
Sebevědomí drtí i neuznání v práci, podceňování, přehlížení či přetěžování v zaměstnání. Mnozí vedoucí pracovníci neumějí pochválit, povzbudit, protože to se v rychlokurzech, jak být úspěšným manažerem, neučí. Řada manažerů na své podřízené místo pozitivní motivace řve a vyhrožuje jim výpovědí.
„Míra stresu mezi českými zaměstnanci vzrostla za čtyři roky o třetinu – na 65 procent. Je to důsledek krize, tlak na výkon i nejistá budoucnost,“ uvedla ve svém průzkumu společnost Engage Hill.
Lidé se do práce netěší, chodí tam s nechutí, či dokonce s obavami. Když pak ještě dojde ke ztrátě příjmů a snížení životní úrovně, je to nejjistější cesta, jak se stát pacientem psychiatrů.
„Opakovaný neúspěch nejen v práci, ale i v partnerských vztazích jsou spouštěči ztráty sebevědomí. Člověk doufá, že se jeho situace zlepší, ale onen zvrat nepřichází. Ztráta sebevědomí se ale netýká jen samotného jedince. Projevuje se v rodině, ve vztahu k dětem či příbuzným, kde působí destruktivně,“ říká psycholožka Kateřina Irmanovová.
Rodiče narušují dětem psychiku
Na formování sebevědomí má vliv i rodinné a sociální prostředí. Jak rodiče vychovají své děti, zda si do nich nepromítají své sny, které ale jejich potomci nejsou schopni naplnit. Ne každé dítě totiž dokáže být druhým Berdychem, Jágrem či špičkovým vědcem. Když se ratolestem nedaří, sport či studium je nebaví, zpravidla se od rodičů dozvědí, že to nikam nedotáhnou.
„Je neuvěřitelné, jak rodiče dokážou srazit dítěti sebevědomí, a to i při jeho prvních partnerských vztazích. Výroky typu – na tu nebo toho nemáš, podívej se, jak vypadáš, kluk a holka od vedle, to je jiná třída – způsobují mnoho zla,“ shodují se psychologové.