Vše je vždy individuální a žádné výsledky nelze aplikovat stoprocentně na každého jedince. Přesto z nich vyplývá, že povětšinou bývá manželství pro kvalitnější vztah přínosnější. Pro vztah ano, ale co naše pocity? Obecně má pozitivní vliv na naši psychickou pohodu, společenské vazby a dokonce i zdraví. Ale vydrží to dlouho?

Jestliže někdo žije sám, tak oproti tomuto stavu mají své výhody oba typy soužití - sezdané i nesezdané. Postupem času se sice snižují, ale přetrvávají.

Studie profesora Kellyho Mosicka z Cornell University se zabývala tím, co se stane, když se svobodní ožení či vdají, nebo spolu začnou žít. Zkoumalo se, jaký to má vliv. Mosick testoval 2737 párů, z nichž 896 vstoupilo do manželství, nebo se partneři v průběhu 6 let k sobě nastěhovali.

Intenzita štěstí klesá

Na těchto lidech se výrazně projevil narůst pohody a blahobytu - zvláště tedy po líbánkách. Tento maximálně radostný stav (ač zadaní jedinci zažívají obecně více šťastných a méně depresivních stavů než ti, kteří jsou single) má však krátké trvání. Jedním z častých hlavních negativ pevných vztahů, které naneštěstí přetrvává v čase, je výrazné omezení kontaktů s rodiči i přáteli.

Manželství může svazovat

Rozdíly mezi manželstvím a soužitím jsou celkově malé a nevydrží dlouho, jak už bylo řečeno. Manželé obvykle bývají zdravější, jelikož mají tendenci sdílet své "zdravotní návyky" a více se tím pádem o sebe starat. Nesezdaný pár může později zažívat větší porci štěstí i sebevědomí. Proč? Muž a žena v tomto soužití mají pocit větší volnosti, samostatnosti a možností. Jejich vztah se jim nikdy nejeví (ani v okamžicích neshod) jako nějaká nepříjemná "povinnost".

Ačkoli v posledních desetiletích přibývá v západním světě množství nesezdaných partnerů a stále více dětí se rodí mimo manželství, svatba má v očích většiny stále významnější hodnotu než vztah bez ní. Automatickou spokojenost však nezaručuje a soužití "bez papíru" může nabídnout minimálně to samé. Opět pochopitelně záleží na konkrétních jedincích.