Článek
Výsledky své studie prezentovali kanadští experti na psychologické konferenci v Bostonu. Hayley Levequeová a Cory Pederson z Vancouveru zkoumali sexuální život šedesáti párů. Polovina z nich byla ve věku 18 až 25 let, zatímco druhá ve věku kolem 30 let. Psychologové se zajímali především o to, co jednotlivce k sexu s partnerem vede, jaké mají motivy. A pak také, jak hodnotí vzájemně dovednosti svého protějšku v posteli a jak jsou s ním spokojeni.
Z výsledků je jasné, že v naprosté většině byly osoby z věkové skupiny 18 až 25 let zaměřeny na sebe a motivovány především vlastním chtíčem a touhou po uspokojení, zatímco u osob kolem třicítky byla většinou motivem láska a vyjadřování náklonnosti partnerovi. Jenže když se experti podívali na hodnocení partnera a spokojenost s ním, nejspokojenější byli partneři nejsobečtějších milenců.
Nalézt kompromis
„Zjistili jsme, že jak klesá sexuální zaměřenost partnera na sebe, sníží se i kvalita uspokojení jeho protějšku. Člověk by očekával, že to bude naopak, že když bude partner pozornější, bude sex lepší, ale je to jinak,“ potvrdila doktorka Levequeová.
A má i vysvětlení: „Zdá se, že sexuální sobectví má svou funkci, že je potřeba k tomu, aby byl partner šťastný, což je docela zajímavý objev.“
Dobří milenci ale nesmějí být totální sobci. Ideální je správná směs zaměření na sebe a zaujetí partnerem. „Je jasné, že pokud nějaká osoba není sexuálně vzrušená, ale přesto sex provozuje, začne to být jeho partnerovi zřejmé a může vést k ještě větší sexuální nespokojenosti a případnému rozkolu vztahu,“ dodala Levequeová.
