Obával se, že nebudu mít na zaplacení. Omlouval jsem svůj handicap křesťanstvím. Muž se pochlubil čtyřmi manželkami. Asi to taxikaření v Káhiře slušně vynáší.

Svým čtyřnásobným manželstvím dosáhl totiž maxima povoleného svým náboženstvím. Se znaleckým mrknutím oka mi cestou na letiště navíc prozradil, že korán nic nenamítá proti libovolnému počtu konkubín. Ty může pojmout i do společné domácnosti. Raději jsem se už neptal, jak se všechny ženy snesou třeba v jedné kuchyni. Později mne napadlo, jak asi vychází se svými čtyřmi tchyněmi.

Mohamedáni to nemají jednoduché. Prorok Muhammad žil s devíti manželkami a dvěma konkubínami. To však bylo jakési osobní privilegium přímo od Alláha. Náplastí na přebytek manželek a jejich příbuzenstva je liberálnější pojetí sexuality.

Podle koránu prohlásil Prorok: „Tři věci jsou pro moje oko z tohoto světa nejmilejší: dobré vůně, něžný sex a modlitba.“

Křesťanský Hospodin uznává z těchto tří požitků jen modlitbu. U vůní dává přednost výhradně kadidlu a kouři ze zápalných obětí.

Absolutní přednost muže

Kdyby v Káhiře mohla jezdit s taxíkem i žena, asi bych se od ní nejspíš dozvěděl něco o absolutní přednosti muže ve všech oblastech života. Islámské právo hlásá jednoznačnou podřízenost ženy. U soudu vyváží svědectví jednoho muže pouze svědectví dvou žen. V dědickém právu obdrží chlapec dvojnásobek podílu dívky atd.

Muslimský muž nemá před ženou přednost jen na zemi, ale i v nebeském ráji. Na rozdíl od nebe křesťanského, kde budou věřící hlavně zpívat písně velebící Hospodina, zahrnou muže v muslimském ráji i četné smyslové požitky. Alláhovi příznivci se tam žení s krásnými rajskými pannami nepomíjejících půvabů: s huriskami. Zesnulý muslim může s každou z nich souložit tak často, „jako se ve dnech ramadánu postil a kolik dobrého díla vykonal“.

Panenství a jeho stálá obnova

Z anatomických detailů dotyčných souložnic je zapotřebí vyzvednout jejich panenství, které se stále obnovuje. Podle koránu mají velké černé oči, plná ňadra, pěkně voní a jsou stále mladé. Kam se na to hrabe křesťanské nebe. V něm bude mít věřící možnost komunikace tak nanejvýš s několika svíčkovými bábami.

Ale i na zemi to mají muslimové, samozřejmě jen muži, o něco lehčí. Třeba k rozvodu stačí, aby třikrát po sobě vyslovili zapuzující formuli. Doporučuje se, aby si mezi těmito zapuzeními dali měsíční časový interval. To aby rozvod nebyl příliš zbrklý.

Nejzajímavější je možnost dočasného manželství. Kromě legitimního manželského svazku může muslim uzavřít manželství na základě smlouvy na dobu určitou. Podle předem určeného data toto manželství automaticky skončí a žena dostane předem dohodnutou nezdaněnou odměnu. Věřím, že i v křesťanském světě by takovéto nařízení často padlo na úrodnou půdu.