A mladším ženám se zase podařilo vychovat více zdravých a životaschopných dětí, když je počaly se starším dobře zajištěným mužem. Evoluční biologové to vysvětlují snadno. Starší Sámové totiž mají vyšší sociální postavení, větší stádo sobů a lepší lovecké schopnosti. Mají však také horší genetickou informaci, než mladí příslušníci etnika. Když si ale vyberou velmi plodnou zdravou mladou ženu, pak se význam jejich horšího genetického přínosu smaže. A zplodí více životaschopných potomků.

Mladé ženy by sice mohly mít děti s mladými a zdravějšími muži, jenže ti pak nejsou své potomstvo schopni zajistit tak dobře, jako starší členové kmene s lepším zázemím.

Velký věkový rozdíl - lepší potomci

Výzkum provedl evoluční biolog, doktor Samuli Helle z University of Turku, který se podíval na záznamy Sámů na finských farnostech ze 17. až 19. století. Z analýzy dat vyšlo najevo, že nejlepší evoluční fitness měly ty páry, mezi nimiž činil věkový rozdíl v průměru 14,6 roku.

„Tito muži měli vyšší počet dětí, které se dožily dospělosti. Mladé sámské ženy byly nejplodnější a měli nejvyšší reprodukční hodnotu, zatímco starší sámští muži měli dostatek schopností potřebných k úspěšnému lovu, rybolovu a chovu sobů. A co je nejdůležitější, byli dost bohatí na to, aby zajistili své potomky a byli žádanými partnery,“ tvrdí Helle.

Přestože nejlépe se dařilo z hlediska životnosti potomků párům s velkým věkovým rozdílem, většinu sámských dvojic nedělila přílišná věková propast. Podle Helleho je to tím, že do hry vstoupily velmi silné společenské vlivy. A také že se Sámové dívali na vztahy s velkým věkovým rozdílem přes prsty stejně, jak je tomu dnes v naší společnosti.