Hlavní obsah
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Ježíše Krista. Foto: Profimedia.cz

Na Zelený čtvrtek se Ježíš loučil s apoštoly. Začíná hlavní část křesťanských Velikonoc

Velikonoční svátky propojují dvě tradice. Je to pohanská oslava jara, probouzející se přírody a nového života, ale i křesťanský příběh o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany začíná na Zelený čtvrtek večerní bohoslužbou hlavní část Velikonoc, tzv. velikonoční triduum (velikonoční třídení).

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Ježíše Krista. Foto: Profimedia.cz
Na Zelený čtvrtek se Ježíš loučil s apoštoly. Začíná hlavní část křesťanských Velikonoc

Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají Ježíšovu poslední večeři, při níž se loučí s apoštoly a myje jim nohy. Poté požehnal chléb a víno s poselstvím, že toto je on sám, jeho tělo a krev, které obětuje pro ostatní.

Ježíš učedníky vyzval, aby stejné mše opakovali na jeho památku a slíbil, že bude pokaždé přítomen této hostině křesťanů. Tak vznikla křesťanská oslava a svátost eucharistie. Po večeři, během které se vytratil dokonat svůj zrádný skutek Jidáš, všichni odešli na Olivetskou horu do Getsemanské zahrady.

Zde na Ježíše během modliteb doléhá úzkost, strach a osamění. Jeho zlá předtucha se naplňuje – přichází Jidáš s nepřáteli a označí jim polibkem Ježíše, který je následně zatčen. Jako projev smutku proto na Zelený čtvrtek s večerní mší umlkají zvony: říká se, že „odletěly do Říma“, znovu se rozezní až na Bílou sobotu.

Zelený čtvrtek byl původně uplakaný
Název Zelený čtvrtek vznikl pravděpodobně omylem – špatným překladem či zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag. Ten znamená v překladu „plačtivý čtvrtek“, neboť tento den byl dnem pokání a odpouštění hříšníkům. Byl ale, nejspíš kvůli nedbalé výslovnosti, nesprávně pochopen jako Gründonnerstag, tedy zelený čtvrtek.

Lidové zvyky a tradice Zeleného čtvrtka

  • Na Zelený čtvrtek vstávali lidé brzy ráno: po modlitbě se omyli rosou, což mělo upevnit zdraví.
  • Med snězený v tento den měl chránit pře hadím uštknutím i bodnutím a poštípáním od hmyzu – sladily se jím různé kaše nebo se mazal na tradiční velikonoční pečivo zvané jidáše.
  • Kdo stihl sníst jidáše ještě před čtvrtečním svítáním, zůstal zdráv po celý rok. Jidáš ale nesměl být kupovaný – ztratil by kouzelnou moc.
  • Jidáš vhozený do studny měl zajistit po celý rok čerstvou vodu. Kousek tohoto pečiva se dával také dobytku, kterému měl zaručit pevné zdraví.
  • Než vyšlo slunce, zametly hospodyně stavení. Smetí pak odnesly na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
  • Zvony na Zelený čtvrtek umlkají a nahrazují je řehtačky a klapačky. Ty mají zároveň svým „rachotem“ zahnat zlé síly.
  • Děti chodily po vsi a „honily Jidáše” – za zvuků řehtaček se obcházela stavení, odříkávaly se básničky o biblickém zrádci a koledníci za to dostávali drobné mince či sladkou odměnu.

Řehtačky nahrazovaly zvony, které na Zelený čtvrtek večer umlkají a rozezní se opět až na Bílou sobotu.

Foto: Profimedia.cz

  • K Zelenému čtvrtku patří zelené pokrmy. Jídla ze špenátu, zelí nebo např. hrachu měla zaručit pevné zdraví. Hrách bylo zvykem v tento den také sadit.
  • Jídla se zdobila zelenými bylinkami a na stole jako dekorace nechybělo jarní osení.
  • Pokud chtěli lidé zbavit domácnost hmyzu a myší, zvonili paličkou o hmoždíř.
  • Nikdo se v tento den nemá hádat, jinak člověka čekají celý další rok nesváry.
  • Půjčovat si na Zelený čtvrtek peníze prý přivolává nouzi.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků