Hlavní obsah

Mladou maminku zachránila transplantace plic. Konečně se může postarat o sebe i synka

Terezu Mahelovou sužují zdravotní komplikace již řadu měsíců. V těhotenství skončila v nemocnici s neznámou nemocí, poté byla uvězněná v bytě s přístrojem na dýchání. Čtenáře Novinek její příběh natolik dojal, že mladé rodině umožnili koupi přenosného oxygenerátoru, aby mohla mladá maminka se synem trávit čas i venku v parku. Další ránu přinesla diagnóza nevyléčitelné nemoci. Vše ale nakonec dobře dopadlo.

Mladou maminku zachránila transplantace plic. Konečně se může postarat o sebe i synka

V šestém měsíci těhotenství se Tereze Mahelové udělalo špatně a skončila v nemocnici s dušností, fialovými rty a prsty. Lékaři dlouho nemohli přijít na příčinu jejích problémů, neobešla se bez kyslíku.

Tereza pak byla odkázaná na život v bytě, připojená k oxygenerátoru s patnáctimetrovou hadičkou a nemohla se starat o čerstvě narozené miminko. Na přenosný přístroj podle pojišťovny neměla nárok a mladá rodina si ho nemohla dovolit.

Díky solidaritě čtenářů Novinek, které o příběhu informovaly, se ale Tereza dočkala nejen přenosného oxygenerátoru, ale také druhého přístroje, který mohla mít u svých rodičů.

Nevyléčitelná nemoc

Poté ale přišla další rána. Tereze Mahelové diagnostikovali nevyléčitelnou idiopatickou plicní hypertenzi, kvůli níž musela podstoupit transplantaci obou plic v motolské nemocnici v Praze. V Rehabilitační nemocnici Beroun se nyní dostává zpět do formy.

Transplantace plic zachránila paní Mahelové život.

Foto: Novinky

„Nemoc, kterou jsem trpěla, lze laicky popsat jako vysoký krevní tlak v plicním řečišti, tedy v plicních cévách, což zatěžuje srdce. Jsou léky, které to potlačují, jedinou šancí je ale transplantace. Mně léky trochu pomohly, ale ke konci už byla nutná transplantace,“ svěřila se Novinkám paní Tereza.

Po transplantaci se učila znovu chodit i dýchat. Po propuštění z nemocnice nastoupila do rehabilitačního centra, kde se díky odborné péči dává znovu do formy.

Mladá maminka se dostává zpět do kondice po transplantaci obou plic v Rehabilitační nemocnici Beroun.

Foto: Novinky

Nejvíce se podle svých slov těší na to, až půjde se svým synem ven bez jakýkoliv přístrojů a hadiček jako soběstačná maminka.

Štěstí předcházel strach a deprese

Jak ale sama přiznává, vleklý boj se zdravotními problémy nebyl nijak jednoduchý ani fyzicky, ani psychicky. Nemoc jí neumožňovala starat se o miminko, přicházela o nejkrásnější momenty mateřství. Když jí lékaři sdělili diagnózu nevyléčitelné nemoci, trápily ji deprese.

„Bylo to období strachu, doma jsem měla malé dítě. Propadla jsem depresím. Nevěděla jsem, jak dlouho budu čekat, za jak dlouho to zabere, strach byl opravdu šílený. Oporou mi byl manžel a celá rodina, motivací je pak skutečně to malé dítě, pro které tady musím být,“ říká Tereza.

Druhá šance na život

Dnes už se ale usmívá, cítí se dobře a podle svých slov se znovu narodila.

Příběh Terezy Mahelové má dobrý konec.

Foto: Novinky

„Je to nádherné, jako když se člověk znovu narodí. Vážím si každého dne, před spaním děkuji za to, že mohu dýchat. Můžu se pohybovat bez hadiček, nezadýchám se. Je to krásný pocit, člověk úplně přehodnotí život, když dostane druhou šanci,“ dodává a nezapomíná poděkovat celému týmu motolské nemocnice, který jí zachránil život a dal jí právě onu druhou šanci žít, být matkou a manželkou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků