Hlavní obsah

Lékařka Štefánia Ebenová: Tradiční čínská medicína je mým smyslem života

Novinky, Dana Sokolová

Třináct let pracovala v pražském IKEMu na kardiochirurgii v týmu pana profesora Jana Pirka. Přestože práci měla lékařka Štefánia Ebenová (42) velmi ráda, uchvátila ji i Tradiční čínská medicína, kterou následně začala i studovat a naplno se jí věnovat. Dnes svého rozhodnutí nelituje, naopak práce ji zcela naplňuje, zároveň jí pomáhá zvládat vlastní závažné onemocnění.

Foto: archív MUDr. Štefánie Ebenové

MUDr. Štefánia Ebenová, PhD.

Článek

Vždy jste chtěla být lékařkou?

Ne, většinu dětství jsem chtěla být učitelkou. Poté jsem chtěla studovat Dějiny umění a restaurátorství, ale to se moc nelíbilo rodičům. Chtěli, abych studovala něco, co mě „uživí“, a tak jsem si po pobídce našeho pana faráře nakonec zvolila medicínu.

Proč jste se rozhodla právě pro cévní chirurgii a následně kardiochirurgii?

Tehdy to bylo dáno asi tím, že jsem chtěla dělat chirurgii jako takovou. Už studovat jsem šla s tím, že ze mě bude chirurg. K cévní chirurgii jsem se dostala při postgraduálním studiu.

Dá se vůbec zvládat profesní život špičkového chirurga s rolí ženy-matky?

Je to náročné. Ale pokud chce žena dělat jakoukoli práci naplno a chce něco dokázat, nemůže to být ani jiné. U lékařů je to o to těžší, že mají hodně služeb a mnohdy nestíhají dostatečně regenerovat, nehledě na rodinu a děti.

Kdy přišel zlom, a vy jste se rozhodla vyměnit chirurgii za Tradiční čínskou medicínu (TČM)?

Když jsem začala pracovat v IKEMu a mou kolegyní z lékařského pokoje byla doktorka Gluvňová, která tehdy pracovala jako anestezioložka. Praktikovala akupunkturu a studovala i čínskou bylinnou léčbu. Tehdy jsem, vlastně jako pacient, zjistila, že čínská medicína funguje.

Považuji to za jeden z největších objevů a dobrodružství svého života. Když jsem sama na sobě vyzkoušela její možnosti, nemohla jsem se dál o ni nezajímat. Právě jsem tehdy obhájila dizertační práci a zamýšlela se nad tím, co dál. A dál to už znáte...

TČM věří, že nemoci jsou způsobené vnitřní nerovnováhou mezi jin a jangem? Jak se tato nerovnováha diagnostikuje?

Jedná se o neinvazivní metody – nejprve se díváme, jak dotyčný vypadá, jakým způsobem vejde do dveří, jakého je vzezření, zda mu září či nezáří oči, jakou má barvu jeho pleť, jak vypadá jazyk a další věci, které lze vidět pohledem. Poté se zaměřujeme na poslech a tedy dech, zda dotyčný kašle či ne, případně zda se u něj neobjevují jiné zvukové projevy a také zjišťujeme libé i nelibé pachy.

Pohmatem zas vyšetřujeme puls. A ze všeho nejdůležitější je naslouchání – tedy zpovídání, kdy pacientovi pokládáme deset okruhů otázek, které se týkají termoregulace, pocení a dalších funkcí jednotlivých částí, orgánů a systémů těla.

Na základě odpovědí na otázky si stanovujeme pracovní diagnózu, neboli řečí čínské medicíny „obraz“, a konfrontujeme s výsledky vyšetření pulsu a jazyka. A pokud se zjištění z obou směrů shodují, pak je považována diagnóza za správnou. Pokud ale vyšetření pulsu a jazyka ukazuje něco jiného, pak musí lékař svůj původní odhad zvážit a hledat nějaké jiné faktory, které ho mohou zkreslovat. Na řadu věcí se tak musí jedince doptat a vypátrat příčinu, kvůli které se pracovní obraz lišil od zjištění vyšetření pulsu a jazyka.

Foto: archív MUDr. Štefánie Ebenové

O Tradiční čínskou medicínu je i u nás velký zájem

O správném obrazu lze tak hovořit až v okamžiku, kdy se všechny metody diagnostiky začnou ve výsledcích shodovat. Proto bývá diagnóza u tradiční čínské medicíny tak přesná.

Zajímavé je, že mnohdy odhalí věci dříve, než vyšetřovací metody klasické medicíny (vyšetření krve, séra či rentgeny apod.). Je to dáno i tím, že mnohem dřív, než dojde k poruše formy, dochází k poruše funkce. Jakmile je tato diagnóza stanovena, přichází na řadu samotná léčba.

Jaké nemoci lze pomocí TMČ léčit a na které naopak nestačí?

Léčit lze úplně vše kromě život ohrožujících stavů. Pokud se jedná o akutní stavy, je zapotřebí je také řešit pomocí moderní medicíny. Dostane-li člověk infarkt, pak potřebuje okamžitě léčbu na koronární jednotce, stejně tak, pokud bude mít akutní zánět slepého střeva, kde je zapotřebí chirurgické řešení.

Zároveň některá psychiatrická onemocnění nelze pomocí TČM léčit, stejně jako onkologické diagnózy. V těchto případech se ale TČM uplatňuje jako vynikající podpůrná léčba.

S čím k vám lidé přichází nejčastěji?

Nejčastěji s chronickými problémy, které je trápí velmi dlouhou dobu. Ale obecně lze naše pacienty rozdělit do dvou skupin. Do jedné patří ti, kteří mají odpor k lékům a raději upřednostňují přírodní léčbu a k nám už docházejí s konkrétními problémy.

Druhá skupina nemocných k nám dochází v okamžiku, kdy se již delší čas snaží léčit pomocí moderní léčby, která u nich ale z nějakého důvodu nefunguje a jejich stav se nelepší.

Velmi důležitou roli sehrává TČM v prevenci. Na co by lidé měli hledět ve dvaceti, čtyřiceti či šedesáti?

V každém věku by měli především hledět na životosprávu. Velmi důležitá je pravidelná a dobrá strava, spánek, dostatečný odpočinek po práci, dostatečná fyzická aktivita.

Jaký by měl být tedy náš jídelníček?

TČM nemá nějaký striktní jídelníček pro všechny lidi na světě. Vždy je dobré hledět na region, ve kterém žijeme, a volit ty nejlepší potraviny, které mají v našem jídelníčku tradici. Proto není nutné ani lpět například na konzumaci rýže, přestože je z pohledu TČM považována za tu nejlepší potravinu, pomocí níž lze získat tu nejlepší – tzv. čistou energii, tj. čchi. Rýži lze velmi dobře nahradit našimi obilovinami či luštěninami.

Foto: archív MUDr. Štefánie Ebenové

.

Je dobré dbát na jednoduchá doporučení, která se zejména týkají režimu a způsobu úpravy potravin. Například velmi důležitá je snídaně, která by měla být teplá a měla by probíhat ideálně každý den ve stejný čas, a to zejména kvůli „slezině“, na kterou TČM pohlíží jako na orgán, který hraje ústřední roli v příjmu energie z potravy (dle západní medicíny by do tohoto komplexu patřily orgány, které se podílí na trávení potravy, především žaludek a tenké střevo, některé funkce slinivky a žlučníku).

Odtud tato jemně hmotná energie – „čchi zrní“ stoupá nahoru do plic, kde se setkává a spojuje s druhou energií, kterou získáváme dýcháním. Spojením těchto dvou energií vzniká ta „pravá“ energie čchi, která proudí v drahách, proměňuje se na krev a proudí v cévách a je na ní závislý celý život. Kvalita ovzduší a kvalita stravy je tak i podle tradiční čínské medicíny tím, co nejzásadněji ovlivňuje kvalitu lidského života.

A jak je to s tekutinami?

Každý člověk to má trochu jinak. Existuje takové zlaté pravidlo, že člověk by měl vypít tolik tekutin, aby během celého dne nepocítil žízeň, což je u každého jiné. Stejně jako málo tekutin není dobré ani zbytečné proplachování ledvin.

Co byste nyní doporučovala zařadit do podzimního jídelníčku?

Určitě teplou zahřívající stravu i tekutiny. Výborný je teplý zázvorový nebo mátový čaj, ale i koření a energeticky bohatá jídla. Velmi vhodné jsou vařené obiloviny, především jáhly, pohanka a rýže. Ze zeleniny jsou výborné dýně, kapusta, zelí, ředkev a hojnost česneku a cibule, které působí výborně i při předcházení sezónním nemocem.

Mohou to být klidně i masitá jídla, krůta, králík, husa, kachna a také zvěřina, bílkoviny tělu dodají i fazole. Důležitá je příprava. Pro studené dny je vhodné volit delší tepelnou úpravu, především vaření, takže nyní je ideální čas i na tradiční české omáčky apod.

Z pohledu TČM není tradiční česká kuchyně špatná, naopak na podzim může být velmi dobrá, ale omáčky by neměly být zahušťovány moukou a konzumovány společně s knedlíky.

Jakou roli sehrává v TČM akupunktura?

Velmi důležitou. Akupunktura velmi dobře funguje jako uvolňující prostředek při velkém stresu, ale také si dokáže poradit s celou řadou onemocnění. Například z pohledu některých neurologických problémů, zejména bolesti zad, je akupunktura schválená i západní medicínou jako velmi efektivní a účinný postup.

Sama bojujete s nevyléčitelnou plicní nemocí. V čem vám osobně TČM pomáhá?

Pomáhá mi udržet se aspoň v nějaké kondici, abych mohla pracovat a normálně žít. Takže sama chodím ke kolegyni pravidelně na akupunkturu, piju bylinky, cvičím zdravotní cvičení a snažím se dobře jíst. Manžel mne v tomto směru velmi hlídá (smích).

MUDr. Štefánia Ebenová, PhD. (42)

Narodila se na východním Slovensku.

Vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, TCM Institut a absolvovala stáže na Nanjing University of TCM.

Pracovala na I. chirurgické klinice FNsP Košice, kde také postgraduálně studovala.

Po atestaci přešla na Kardiochirurgickou kliniku do pražského IKEMu.

Od roku 2014 se věnuje pouze Tradiční čínské medicíně.

Nyní pracuje jako vedoucí lékařka kliniky Meridian TCM Institutu.

Zároveň je předsedkyní akreditační komise Komory tradiční čínské medicíny.

Je vdaná, má syna Nathaniela (8 let).

Ve volném čase se ráda věnuje zahradě, rodině, ráda čte, miluje hudbu a dříve i moc ráda zpívala a tančila. Společně s manželem a synem se učí portugalštinu a všichni milují Mexiko.

TČM je ale zároveň mým smyslem života. Velmi mne nabíjí, když se mi podaří někomu pomoci od jeho potíží.

Reklama

Výběr článků

Načítám