Hlavní obsah
Ladislav Hruška Foto: FTV Prima

Ladislav Hruška: Jsem spíš takový chemik ve výslužbě

Úspěšný kuchař jídel za hubičku rozšířil za krize své pole působnosti: radil, jak vyrobit nedostatkový paralen, roušku či jak vydezinfikovat domácnost. Moderátor Ladislav Hruška (42) je tak jedním z mála, jenž může říct: v karanténě mi práce přibylo.

Ladislav Hruška Foto: FTV Prima
Ladislav Hruška: Jsem spíš takový chemik ve výslužbě

Vaše Vychytávky se natáčely i v době, kdy televizní výroba většiny pořadů stála. Navíc vám k nim přibyl ještě nový: třikrát týdně jste dělal Nouzovky. To je zápřah, ne?

Ani se na všechno, co teď natáčím, nestačím pak v televizi koukat… A Nouzovky? Ty si vedení zařazovalo podle toho, jak bylo potřeba, jak se jednotlivé díly hodily editorům a vedoucím vydání.

Paradoxně jsem tak měl ve stavu nouze více práce, což mi samozřejmě nijak nevadí. Rád lidem pomáhám, předávám jim až geniálně jednoduché rady, které opravdu fungují.

Pár Nouzovek jsem viděla. Nejde v nich jen o informaci, ale také o zábavu…

Přesně tak. Jak jsem už říkal, každý ze svých příspěvků stavím pečlivě tak, aby dávaly smysl, a navíc lidi pobavily. Zároveň k nim ale přistupuju živou formou, proto si nic moc extra nechystám dopředu.

Nejlepší pro mou práci je, když se před natáčením hezky a dobře vyspím. Ostatně nejlepší věci mě napadají právě před spaním nebo naopak hned po ránu. A vůbec nejlepší je, když je hned nato před kamerou zrealizuju.

„Netrávím hodiny a dny výrobou čehokoli. Proto mě baví hlavně rychlé věci, které si mohu udělat z dostupných věcí, ingrediencí, a ony poté fungují.“

Foto: Profimedia.cz

Předpokládám, že na všechny nepřijdete sám. To by v tomhle objemu práce snad ani nešlo.

Často realizuju nápady, náměty fanoušků a diváků. Ti mi je také píšou s tím, abych si je vyzkoušel a případně předal dále… Jsem teď takový korona Ježíšek, který zprostředkovává lidem koronavirové rady nebo recepty v době nouze.

Kdybych to měl zhruba vyčíslit, tak polovina přichází od diváků a druhá polovina – hlavně rychlé recepty – ode mě. Zaslané nápady nejdřív vyzkouším, poté se je snažím o něco vylepšit, abych byl ve výsledku do nich nějak vtištěn, podepsán i já, a až poté začínáme točit.

Zmíníte některý z diváckých nápadů, který se ve stavu nouze skutečně osvědčil?

Třeba rouška vyrobená ze sáčku od vysavače nebo dezinfekční ubrousky z francovky. Tu druhou radu mi taky poslala jedna fanynka.

Vymyslela, že pro jejich výrobu stačí vzít vlhčené kapesníčky, do nichž tu francovku obsahující šedesát procent lihu nalejete. Rázem máte dezinfekční ubrousky, které dlouhé týdny v obchodech nebyly. Je to až geniálně jednoduché.

Ty bych zvládla asi taky. Jak jste na tom s nápady, které vyžadují zručnost?

Řekl bych to asi takhle: rád nové věci zkouším, ale nejsem ani kuchař, ani kutil. Myslím tím, že netrávím hodiny a dny výrobou čehokoli. Proto mě baví hlavně rychlé věci, které si mohu udělat z dostupných věcí, ingrediencí, a ony poté fungují. Berete-li tedy zručnost jako schopnost poradit si v životě, tak zručný jsem.

Roušky, dezinfekční ubrousky, dobře. Ovšem výroba paralenu podomácku? Jak dlouho jste jako vystudovaný chemik a biolog strávil nad knihami, než jste na něj našel návod?

(smích) Jsem spíš takový chemik ve výslužbě, což se o mně ví. A tahle reportáž byla takzvaná infotainment nadsázka. Měla diváky hlavně pobavit, i když její základ byl pravdivý…

Navíc po dlouhé době nešlo o nápad z mé hlavy. Přišel z televize s cílem natočit vtipnou vložku do zpráv v posmutnělé době, kdy paralen z lékáren na týdny zmizel.

V době karantény se snažil diváky hlavně rozesmát. Na snímku vysvětluje výrobu paralenu.

Foto: FTV Prima

Nebál jste se, že se někdo do výroby léku opravdu pustí?

Určitě ne. Ta ironická nadsázka je v reportáži zjevná a diváci nejsou hlupáci.

Vaši fanoušci by vám dali jistě za pravdu. Jejich základnou je internet?

Ano, hlavně sociální sítě. Na Facebooku sleduje Vychytávky kolem 55 tisíc lidí. Hojně tam s nimi komunikuju, s těmi mladšími se pak bavím přes Instagram (má 13,5 tisíce sledujících).

Právě oni jsou asi důvodem, proč vám od půlky března práce přibyla, že?

Zdá se, že ano. Vedle Nouzovek i mé Vychytávky běžely jako jeden z mála pořadů i v době karantény. Za což jsem rád. Třeba je to tím, že se jimi snažíme probudit takovou tu lidovou radost z tvoření. Jen se tahle doba na výsledku pořadu podepsala dramaturgicky.

Nemohli jsme jezdit přímo za lidmi, za kutily a za hospodyňkami do terénu. Všechno tedy padlo na má bedra. A jelikož se Vychytávky předtáčejí, diváci si mě mohli jistou dobu každý týden užít celých třicet minut. (smích)

Naopak průměrný díl Nouzovky trvá dvě minuty, což není moc.

Ty dvě minuty, o nichž mluvíte, spíš odpovídají stopáži klasické televizní reportáže ve zpravodajství. A jelikož sám nejsem úplně standardní typ, mé nápady úplně reportážemi nejsou, v televizi mi vycházejí vstříc. Nikdo mě nekrátí, neustřihává, když ty dvě minuty překročím.

Já se obecně nerad řídím jakýmikoli mantinely, včetně těch stopážových, a daný díl by krácením mohl ztratit svůj smysl, nemusel by pak na diváky zafungovat. Takže má „průměrná“ Nouzovka se obvykle vejde spíš do tří minut. (smích)

Nouzovky natáčel během karantény s rouškou a u sebe doma.

Foto: archiv, Právo

Natáčel jste své pořady s rouškou?

Ano, s rouškou.

Nosil jste tu ze sáčku z vysavače, nebo jste si nějakou ušil?

Měl jsem to štěstí, že mi roušky vždycky někdo dal nebo poslal. Chodilo mi jich vážně hodně. Byly i různě zdobené. Leckdy na nich nechybělo ani mé logo, tedy hruška. Pak jsem ještě dostal roušky v televizi.

A vznikly také vychytané roušky, které televize nechala vyrobit pro diváky, aby o ně mohli soutěžit. Dostávají je také děti, které například namalovaly obrázek pro seniory v izolaci.

Když jsme u těch nařízených věcí. Měl jste – podobně jako velká část pracujících – od poloviny března nařízenou práci z domova?

Záleží na tom, jak se na vše podíváte. Doma jsem natáčel pouze Nouzovky. Dělával jsem si dokonce legraci, že si díky nim konečně trochu víc poklidím.

Velká část rad, co jsem za karantény natáčel, se totiž týkala toho, jak si uklidit a vydezinfikovat důkladně vše, co bylo potřeba. Ovšem své Vychytávky jsem točil a točím jinde. Jde o tři utajovaná místa.

Proč jsou utajovaná?

Abychom při své práci nebudili zbytečnou pozornost okolí a aby se tam neshromažďovali lidé. Jsou to jinak tři krásné exteriéry.

Vychytávky se totiž nejen v téhle době snažíme natáčet hlavně venku, aby optimismus přírody na diváky dýchal.

Ve svých pořadech často vaří, peče nebo smaží.

Foto: Soukromý archiv Ladislava Hrušky

Přesuňme se do kuchyně. Ve svých pořadech často vaříte. Vaříte si ještě rád pro sebe?

(smích) Doma si vařím. V poslední době si připravuju hlavně jídla bez lepku, bílé mouky.

Takže jste nejen zručný, ale i pilný.

Pilný? Jak v čem. Několikrát jsem už v rozhovorech zmiňoval, že jsem lenoch, který má ovšem rád své rituály. Zavedl jsem si jich na každý den hned několik. Patří k nim třeba ranní cvičení. Po probuzení pro zpevnění těla dělávám čtyřicet kliků.

K sobotě a neděli patřívá špekáček nad ohněm, bramborák od mámy, chleba se škvarkovou pomazánkou…

Čtyřicet? To mi na lenocha nesedí.

Běžně jsem jich dělával třicet, ale deset kliků jsem si přidal v karanténě, abych nezlenivěl. Pak vypiju panáček jablečného octa s vlažnou vodou, posnídám. A ještě k tomu vypiju kávu se skořicí, která má detoxikační a hubnoucí účinky. (smích)

Když vás tak poslouchám, napadá mě, že cíleně hubnete.

Ano, snažím se víc přemýšlet nad životosprávou. Nejsem ale zastáncem diet. Jen se mi potvrdil starý známý fakt: když si nastavíte skutečně zdravý jídelníček, kila jdou pomalu, ale jistě dolů sama.

„Rád zkouším nové věci, ale nejsem ani kuchař, ani kutil. Berete-li tedy zručnost jako schopnost poradit si v životě, tak zručný jsem.“

Foto: Petr Hloušek, Právo

U mě ten úbytek váhy byl tak rychlý, že jsem si dovolil i kalorické výjimky. Pro hřešení jsem si vyhradil celý víkend, kdy si mé tělo žádá všechny chutě, které jsou mu ve všedních dnech upírány.

K sobotě a neděli tak patřívá špekáček nad ohněm, bramborák od mámy, chleba se škvarkovou pomazánkou… A nový týden následně začínám půstem.

Půstem?

Tenhle zvyk držím několik let. Celé pondělí piju jen čistou vodu, čaj nebo kávu. Jen večer, po práci, si občas dovolím dvě deci vína, po němž se přece taky hubne! (smích)

Díky za radu. Tahle se mi líbí. Ne každá rada ovšem nadchne všechny. Jak reagujete na kritické ohlasy?

Především klidně. Beru je s nadhledem. Negativní ohlasy na mou práci mi občas přistanou v Messengeru. Podle mě lidé, kteří mají potřebu mi cosi takového napsat, řeší spíš něco v sobě. Problém je tedy spíš na jejich straně než na té mé. Cítím-li v sobě potřebu se vůči nim výrazněji ohradit, obrním se asertivitou a vyrazím do boje.

Kvůli svým receptům je ovšem i terčem vtipálků.

Foto: Soukromý archiv Ladislava Hrušky

Jaké útoky vás tedy vyloženě vytočí?

Ty, co jsou hanlivé a nenávistné… Musím k tomu ještě dodat, že vyhrocený spor nakonec skončí smírem. Je přitom jedno, zda probíhá – jak se říká – face to face nebo „jen“ na síti.

Dokonce se i několikrát stalo, že se mi kritici omluvili za nevhodnou formu, kterou zvolili, když mě oslovili.

Face to face znamená tváří v tvář. To vás lidé sem tam verbálně napadají na veřejnosti?

Devadesát devět procent mých setkání s lidmi tváří v tvář probíhá v pochvalném duchu. Pak tu zbývá procento, kdy reakce milé nejsou…

Zrovna předevčírem na mě manželský pár v pražském Karlíně pokřikoval, že jsem šašek, komediant a ještě něco horšího. To se stává. Co mě vyloženě překvapilo, že se takhle chovali, ačkoliv s sebou měli dítě. Vyřešil jsem to jako obvykle, nevšímal jsem si jich.

Na sociálních sítích jsou k vám lidé rozhodně vlídnější. Komunikujete tam s nimi sám, nebo na to někoho máte?

Zásadně odmítám, aby za mě cokoli na sítích psala jakási cizí osoba. Takže ano, lidem odpovídám na jejich dotazy sám. Na stránku Vychytávek Ládi Hrušky má přístup ještě dramaturgyně mého pořadu, ovšem píše-li ona, je to na webu jasně uvedeno.

Jak všechno stíháte?

(smích) Možná i další lidé mají postřeh jako vy, sem tam mi někdo dokonce napíše, jestli žiju, jestli nejsem fake (jestli je reálná bytost). Ale nejsem, jak slyšíte a vidíte. Na odpovědi fanouškům si prostě čas rád najdu.

Budu hádat. Odpovídáte jim, ještě než si zacvičíte a nasnídáte se.

Ne, mýlíte se. Sice vstávám v sedm, ale na Facebooku odpovídám až v době, kdy nasedám do vychytaného auta, které mě veze na natáčení. Takže během jízdy vlastně nemarním svůj čas. Pracuju.

Jeho kuchařka Vaříme s Láďou Hruškou lámala rekordy.

Foto: Profimedia.cz

Dostal jste od někoho radu, kterou byste na obrazovku nikdy „nepustil“?

Tohle je častá otázka, kterou dostávám. Většinou na ni odpovídám: pizzu ze starých rohlíků. To je příklad receptu, který je za hranou, mohl by srazit smysl mého pořadu…

Nějak vytuším, s čím by mohl být problém. Humor, srandu, nadsázku a ironii mám ale jinak rád, takže pokud cítím, že rada může diváky pobavit, že bude fungovat, jdu do toho.

Který nápad z Nouzovek měl vůbec největší ohlas?

Asi roušky z hygienických kapesníčků. Díl se natáčel v době, kdy nebyly, ne každý je uměl šít…

A vezmete-li si papírový kapesníček, uděláte do něj po stranách dírky, do nichž dáte gumičky, máte za chvíli vyrobenou fungující ochrannou pomůcku. Což je opět geniální nápad, který stojí za to, být předávaný dál.

Další den jsem ho vylepšil. Přišel jsem s rouškou zhotovenou ze sáčku do vysavače, který je schopný zachytit různé mikročástice. Tenhle až bizarní nápad ovšem nebyl můj. Dal mi ho kolega z bulvárních médií.

Snad tyhle nouzovky už nebudeme potřebovat. Co naopak frčí stále, je vaše kuchařka Vaříme s Láďou Hruškou, jíž se prodaly stovky tisíc kusů. Ještě sledujete, jak se jí daří?

Já si nikdy nic moc nepočítám. Čísly se nenechávám omezovat, jak jste asi pochopila ze stopáže mých příspěvků. (smích) Proto vám neřeknu, kolik se kuchařky prodalo, ani kolik jsem na ní vydělal. Podobné cifry mě nezajímají.

Raději sleduji, že mě má práce někam posouvá, že lidi baví. Právě kvůli nim, fanouškům, jsem rád, že se kuchařku podařilo vydat. Se psaním jsem tím ale neskončil, právě dokončuju další knížku pro děti.

Se psaním neskončil, právě dokončuje další knížku pro děti. Na trhu má být někdy po letních prázdninách.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Oč v ní jde?

Jde o pokračování mých Průšvihů drzého záškoláka. Bude hodně aktuální, popisuju v ní koronaprázdniny s Koronavýrem. Na trhu má být někdy po letních prázdninách.

A co na léto plánujete vy?

Na tuhle otázku nedokážu odpovědět. Nejsem plánovací typ. Když si něco naplánujete, jste tím svázaná. Žiju tím, co je. Jediné, co si nyní přeju, tak je, abychom byli všichni hlavně zdraví. Sice je to klišé, ale platí.

Pak taky abychom se všichni vrátili do práce, a ať nás ta naše práce těší. Což je opět klišé, ovšem rovněž sedí. Koronavirus určitě přispěl k tomu, že jsme si všichni hodně uvědomili, jak jsou tyhle dvě věci – zdraví a práce – pro naše životy důležité.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků