Hlavní obsah
Kateřina Brožová Foto: archiv TV Nova

Kateřina Brožová: Byla jsem vždycky solitér, do žádné party jsem nepatřila

„Možná vypadám bezstarostně a že ke mně všechno přišlo zadarmo, ale mám za sebou tvrdé životní zkušenosti,“ říká 51letá herečka Kateřina Brožová, která celou kariéru narážela na všechny existující stereotypy o sexy blondýnách. „Krása je dar boží, nechci se rouhat, ale profesně mě to, jak vypadám, limitovalo.“

Kateřina Brožová Foto: archiv TV Nova
Kateřina Brožová: Byla jsem vždycky solitér, do žádné party jsem nepatřila

Diváci vás teď mají možnost sledovat v hudební show Tvoje tvář má známý hlas, tam míváte ke krásce hodně daleko.

To mě právě baví, že nemusím být pořád za „pěknou“. Vždycky mě zajímaly role, kde mohu být úplně jiná. Moc se těším na všechny proměny, kterými projdu. To, co tady předvádějí maskéři, je něco zcela neuvěřitelného.

V zábavné televizní show Tvoje tvář má známý hlas prochází překvapivými proměnami od černého amerického rapera po popovou divu.

Foto: archiv TV Nova

S vaší bohatou muzikálovou a sólovou pěveckou zkušeností musíte být ve svém živlu.

Když jsem čas od času sledovala předchozí řady, hluboce jsem se skláněla před kolegy, kteří do toho šli. Nemyslela jsem si, že bych našla odvahu.

Když jsem tu nabídku dostala, váhala jsem, protože jsem dost trémistka a nebyla jsem si jistá, zda to zvládnu.

U nás se škatulkuje, kdo kam patří, a když někam patří, tak nemůže být jinde. Například v naší veřejnoprávní TV mám už delší dobu stopku.

Je to velká dřina, ve velmi krátkém čase se musíte dokonale naučit melodii a text vylosované písně, k tomu náročnou choreografii… A všechno na první dobrou.

Nesmí mi vypadnout text, protože hudba ze záznamu nepočká. Navíc zpívám v cizím jazyce, o nějaké improvizaci nemůže být řeč. Když mi na divadle vypadne text, umím z toho vybruslit, tady ne.

Jako popová diva.

Foto: archiv TV Nova

Nova vás oslovila, když jste ukončila spolupráci s TV Barrandov…

Na TV Barrandov jsem udělala spoustu práce, která mě naplňovala a vůbec se za ni nestydím. Ať to byla talk show Exkluziv, seriál Stopy života, nebo Doktorka Kellerová.

U nás se ovšem škatulkuje, kdo kam patří, a když někam patří, tak nemůže být jinde. Například v naší veřejnoprávní mám už delší dobu stopku.

Celý život jsem poctivě a tvrdě pracovala. Byla jsem ale vždycky solitér, do žádné party jsem nepatřila. Ale ne z nějaké pýchy.

Ctím profesi, a když mi někdo nabídne práci, s níž se mohu ztotožnit a troufnu si na ni, tak skloním hlavu a udělám, co je v mých silách. A nesejde mi na tom, kdo k jaké skupince patří.

V pátém díle pěvecké show Kateřina ztvárnila britskou zpěvačku Annie Lennox.

Foto: archiv TV Nova

Proč jste na Barrandově skončila?

Zdálo se mi, že jsem tam už dlouho. Pět let v jedné televizi, kdy jsem neměla možnost pracovat jinde a na jiných formátech, podle mě stačilo. Chtěla jsem jít profesně dál.

Do jaké míry v tom hrály roli osobní důvody?

S panem Soukupem (Jaromír Soukup, mj. vlastník TV Barrandov a vydavatelství Empresa Media – pozn. red.) jsme se jako partneři rozešli. Sice bolestně, ale myslím, že v dobrém.

K odchodu z jeho televize došlo z mé vůle, nikdo mě nevyhazoval ani nevyhrožoval, jak psal bulvár. Svou roli hrálo i to, že televize šla jiným směrem, s nímž jsem se vnitřně neztotožňovala.

Máte na mysli politické směřování?

Ano. TV Barrandov se začala ubírat více politickým směrem a s tím jsem se úplně spojovat nechtěla. A nemyslím to nijak vyhraněně, že bych byla stoupencem nějakého jiného konkrétního směru.

V titulní roli hry Ahoj, krásko! hraje v Divadle na Vinohradech úspěšnou manažerku, které se začne všechno hroutit.

Foto: Viktor Kronbauer

Jaký směr vám tedy konvenuje?

Myslím, že si už v politice dost pamatuju a došla jsem k tomu, že politika je tady svinstvo. Došlo tu k vzájemné nenávisti a nesmiřitelnosti, takže vyslovíte-li svůj názor, setkáte se s reakcí zcela popírající principy demokracie, kterými se všichni zaštiťují.

Demokracie pro mě znamená právo nejen se svobodně vyjádřit, ale i právo nebýt za to odsuzován a zesměšňován. Od toho jsme teď hodně daleko. Bohužel k tomu přispívají sociální sítě a anonymní příspěvky na nich.

Pro lidi je opravdu těžké se ve všech informacích orientovat, mají s tím problém i ti, kdo se informacemi zabývají profesionálně. Nechci znít nějak konspirativně, ale jsem přesvědčená, že ve světě existují skupiny, které těží z toho, jak je dnes složité odlišit pravdivou informaci od nepravdivé.

Vrátila jste se do Divadla na Vinohradech, kam jste v roce 1991 nastoupila do angažmá. Proč jste pak po devíti sezonách odešla?

Přišla jsem tam ve 3. ročníku na DAMU, zažila jsem Miloše Kopeckého, Jiřinku Jiráskovou, Otu Sklenčku, Zdeňka Řehoře, Petra Haničince, Radka Brzobohatého, Janu Štěpánkovou, Janu Hlaváčovou, mého učitele z DAMU Viktora Preisse a další báječné kolegy. Bylo úžasné stát s nimi na jevišti.

Na téže scéně s Jaroslavem Satoranským ve francouzské konverzační komedii Když ptáčka lapají...

Foto: Viktor Kronbauer

Souběžně jsem hrála v Hudebním divadle Karlín hlavní muzikálové role bez alternací. Ozývaly se hlasy, že nemohu sedět na dvou židlích. V určitou chvíli jsem se musela rozhodnout.

Zkoušeli jsme tehdy jednu hru, kde jsem nebyla úplně šťastná, a já jsem se rozhodla z angažmá odejít. Nijak toho nelituji, víc jsem se mohla věnovat muzikálu, zpěvu, natáčení, moderování.

Osamostatnila jsem se a zkusila spoustu nových věcí, ke kterým bych se ve stálém angažmá nedostala. Ve skrytu duše jsem stejně doufala, že se někdy na Vinohrady vrátím.

V té době jste se stala populární díky seriálu Život na zámku, v němž jste odvedla od rodinného krbu hlavního hrdinu.

Pozor, on se do mě zakoukal, ne že jsem ho svedla a odloudila. Jenže co čekat od mladé atraktivní blondýny… Škatulky fungují vždycky.

Nic přešitého nemám, nechodím na manikúry, kosmetiky, nevysedávám v salonech. Žiju na vesnici, starám se o dům, o dceru, psy, koně, zahradu.

Já přitom toužila po úplně jiných rolích – jsem koňák, rybář, mám ráda manuální práci, byla jsem vychovaná jako holka a kluk dohromady, protože rodiče měli jenom mě a táta mě hodně vedl ke klučičím aktivitám.

Umím leccos opravit, vymaluju dům, posekám zahradu. Jenže když se upravím…

Do diváckého povědomí vstoupila seriálem Život na zámku (1995), v němž popletla hlavu hlavnímu hrdinovi v podání Tomáše Töpfera.

Foto: ČT

Takže vás krása profesně limitovala?

V mém věku si už dovolím říct, že ano. Na druhou stranu krása je dar boží, nechci se rouhat. Měla jsem a mám spoustu zajímavých profesních příležitostí.

Dnešní doba však tlačí na zachování mládí a krásy. Co pro to děláte vy?

Nic přešitého nemám, nechodím na manikúry, kosmetiky, nevysedávám v salonech. Žiju na vesnici, starám se o dům, o dceru, psy, koně, zahradu. Cvičím, jezdím na koni, nepřejídám se. Jím však všechno, dobré jídlo mám ráda.

Vždycky jsem vařila, jenže dceři bude osmnáct, má svůj pohled na stravování. Jezdí na reprezentační úrovni parkur, věnuje se tomu opravdu intenzivně a musí být v dobré kondici. Už si sama dělá zdravá, lehká jídla. Ve vaření mě už často skvěle zastoupí.

V seriálu Modrý kód to dotáhla ze starostky až na hejtmanku.

Foto: FTV Prima

Nestraší vás syndrom vyprazdňujícího se hnízda?

Bydlíme stále spolu, moc nechci přemýšlet o tom, že se jednou osamostatní, ale je mi jasné, že to přijde. Studuje gymnázium, příští rok bude maturovat. Tím, že se tolik věnuje jezdeckému sportu, nemá čas na nějaké hlouposti.

Showbyznys ji nikdy nelákal?

Když byla malá, projevovala mnoho talentů: skvěle tancovala, hrála na klavír, malovala, ale všechno převálcovali koně. Navíc před lety utrpěla po jedné mé premiéře šok z nájezdu bulvárních fotografů.

Bylo období, že nechtěla, abych se ukazovala před školou. Nepřála si, aby noví spolužáci věděli, že má známou mámu. Rozhodně by nechtěla být součástí veřejného světa.

Do povědomí televizních diváků se zapsala také jako Dagmar Krausová v seriálu Pojišťovna štěstí. Ambiciózní žena, která ví, co chce a miluje vše krásné. Na snímku s rozmazlenou dcerou, kterou si zahrála Nikol Štíbrová.

Foto: FTV Prima

Rozvedla jste se, když dcera byla malá. Podařilo se vám vytvořit pro ni situaci, že měla mámu i tátu?

Jako rodiče jsme fungovali vždycky, i když na dálku. Je fakt, že naše vztahy s bývalým manželem nebyly několik let dobré, ale postupem času se hrany obrousily a dnes máme výborné vztahy. Žádné třenice mezi námi dcera nepociťovala. Za to jsem vděčná.

Vy jste měla to „štěstí“, že se všechny vaše vztahy odehrávaly pod hledáčkem bulváru. Abyste se už bála s někým se ukázat…

V tom mám bohužel bohatou zkušenost. Na stránkách tisku se o mně psaly lži, které bych nikomu nepřála. Bylo období, kdy jsem byla opravdu na dně.

Jak jste na tom teď?

Asi to přišlo s tou padesátkou, dospěla jsem do zvláštního stavu mysli, kdy už nemám chuť nikomu cokoli vysvětlovat a trápit se věcmi, které stejně nemůžu vyřešit.

Takže na vaši otázku můžu odpovědět, že jsem vyrovnaná a spokojená. Snažím se nikomu neubližovat, užívám si toho, co mi život dal, a jsem hlavně šťastná, že mám skvělou dceru.

Možná vypadám bezstarostně a že ke mně všechno přišlo zadarmo, ale mám za sebou tvrdé životní zkušenosti. Jen jsem se naučila nedávat to najevo.

Na svém kontě má několik sólových alb, často vystupuje na charitativních koncertech, je patronkou nadačního fondu Slunce pro všechny.

Foto: Profimedia.cz

Máte ještě partnerské ambice, nebo jste došla k tomu, že vám prostě není souzeno?

Byly doby, kdy jsem trochu tlačila na pilu: přece nebudu sama, musím mít rodinu… To už je za mnou, je mi takhle dobře, ale sama zůstat nechci.

Nechávám tomu volný průběh. Naštěstí mám kolem sebe lidi, se kterými mi je fajn, můžu s nimi cokoli probrat, prožívat něco hezkého. A vůbec mě u toho nemusí někdo takzvaně balit.

Ještě se musím zeptat, jakou jste měla rybářskou sezonu?

Moc jsem tomu z časových důvodů nedala, pár kaprů, cejnů. Pořád s sebou ale vozím pruty, snad si letos ještě zachytám. Musím ale myslet na to, abych se v době Tváře nenastydla a byla fit i v listopadu na vánoční koncerty s orchestrem Václava Hybše, kde budu hlavním hostem.

Rybaříte sama?

Sama. Když byla Kačka ještě menší, jezdila se mnou, ale už ji to moc nebaví, a hlavně nemá čas. Třeba se ke mně jednou přidá nějaký rybář.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků