Rodilo se v kójích oddělených pouze zástěnou na nepohodlném porodním lehátku, na němž by si člověk nedokázal ani chvilku zdřímnout po obědě. A k tomu na zádech, což připomínalo středověké mučení.

Rooming-in, kdy je novorozenec v nepřetržitém kontaktu s maminkou v jednom pokoji, byl v plenkách a bonding, proces utváření vazby mezi matkou a dítětem, pro který je zásadní fyzický kontakt v tzv. zlaté první hodině bezprostředně po porodu, si lidé pletli se sado-maso praktikami.

Když jsem chtěla mít miminko u sebe, musela jsem udělat scénu, protože sestrám se nechtělo převlékat novou postel. A to nemluvím o budíčku v šest ráno, který připomínal vojenskou mobilizaci. Tehdy jsem se zařekla, že do velké porodnice už nikdy…

Profesor Roztočil respektuje přání ženy

„Jsem porodník už 41 let a vidím, jak hodně se toho za tu dobu změnilo. Přesto se však v psychologii porodnictví dodnes pohybujeme jako sloni v porcelánu,“ konstatuje primář gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice profesor Aleš Roztočil, známý porodník a propagátor přirozených porodů.

Český systém je totiž často příkaznický a mnoho medicínských zásahů (císařský řez, intravenózní podávání oxytocinu, nástřih hráze, protržení vaku blan, tlak na fundus neboli Kristellerova exprese) není leckdy nezbytných.

„Přístup k porodům záleží na primáři – a já vycházím nastávajícím maminkám vstříc. Pokud si nepřejí dělat zbytečné zákroky, neděláme je. Žena však musí počítat s tím, že přirozený porod potrvá déle. Neměl bych ani problém udělat císařský řez na přání. Jen pacientce vysvětlím, že to není dobrý nápad. Ale když ho chce, měla by ho mít. A pokud chce rodit pouze s porodní asistentkou, umožním jí to také,“ říká profesor Roztočil.

Primář jihlavské porodnice Aleš Roztočil vychází maminkám vstříc.

Primář jihlavské porodnice Aleš Roztočil vychází maminkám vstříc.

FOTO: ČTK

Většina porodnic ovšem takto liberální není. A tak některé ženy raději riskují život svůj i dítěte při domácím porodu.

Nechci jezdit pro mrtvé děti!

„Lidi, vy*erte se na domácí porody! Já fakt nechci jezdit na zbytečně mrtvé děti!!! Brečet až o samotě v sanitce,“ napsal emotivně na Twitteru před několika týdny záchranář Daniel V. Právě on měl tu smůlu, že vyjížděl v sobotní ráno k nešťastnému porodu v Praze-západ.

V průběhu domácího porodu totiž nastaly nečekané komplikace, a když narychlo povolaní záchranáři dorazili, mohli už jen konstatovat, že novorozenec nedýchá.

Případem se sice zabývají kriminalisté, to ale miminku život nevrátí. Navíc jaký má smysl postihovat zoufalou matku, nejhoršímu trestu se vystavila sama.

Proč nerodit doma?

České zákony domácí porody umožňují – a má to logiku. V první řadě jde o integritu těla, ale také o odpovědnost matky. Ta by měla mít možnost volby, kde, s kým a za jakých okolností dítě porodí. Ale…

Lékaři se shodují na tom, že doma by se rodit nemělo. Hlavním důvodem je riziko masivního krvácení, na které rodičky nejčastěji umírají. Novorozenec zase může být ohrožen dušením, kdy se mu kvůli stlačení pupečníku nedostává kyslík. Tyto dvě situace nelze před porodem předvídat. A lidské tělo není stroj, takže někdy nedokážou lékaři matku či miminko zachránit ani na operačním sále.

Nicméně šance na přežití je pořád větší než v domácím prostředí. Tam mohou být tyto případy smrtící, zejména pokud žena rodí úplně sama.

Domácí porod u Prahy skončil tragicky

Co tedy udělat pro to, aby nastávající maminky neriskovaly? Vyjít jim maximálně vstříc a nabídnout k porodu přátelské, intimní místo, respektující přístup bez skrytých psychických nátlaků a podporující, ale nevnucující péči.

Právě o to se snaží některé menší porodnice. A že se jim to daří, mohou potvrdit herečka a zpěvačka Barbora Poláková s partnerem, hercem Pavlem Liškou.

Hrála hudba, voněl rozmarýn…

Jak úžasně může přirozený porod probíhat, popsala Bára Poláková v rozhovoru se svou sestrou Alexandrou Wolfovou. První dceru Ronju porodila v rakovnické porodnici. Podporou jí byli Pavel Liška a dula Jitka Čejková.

„Byl to tichý, pokorný přístup k něčemu tak křehkému a zázračnému, jako narození člověka je. Hrála hudba, voněl rozmarýn z aromalampy a Jitka mi mačkala akupresurní body pro vyvolání kontrakcí. A hlavně byl na všechno čas. Moje miminka si prostě s příchodem na svět dávají na čas a já jsem šťastná, že jsme jim ten čas dopřáli,“ popsala svou zkušenost.

Bára Poláková a Pavel Liška podporují petiční hnutí Ať stojí! pro vznik porodních domů v ČR.

Bára Poláková a Pavel Liška podporují petiční hnutí Ať stojí! pro vznik porodních domů v ČR.

FOTO: Profimedia.cz

Podobně idylicky proběhl i porod dcery Riky v kladenské porodnici: „Nejpodstatnější je, když se maminka cítí v bezpečí. Jakoby v pelíšku, v hnízdě…, a to po celou dobu. Vlastně by ji nemělo vůbec nic rozhodit. Pak se může tvořit oxytocin, a ne adrenalin, který situace v porodnicích často vyvolávají. Jsem šťastná, že nám vyšel i plný bonding, že jsme nechali dotepat pupečník, že jsem bez nástřihu. Bylo to opravdu krásný,“ uvedla herečka.

Hypnoporod aneb Jak rodí celebrity

Přirozené porody, z nichž nemají maminky trauma, jsou tedy možné, a přitom nenesou vyšší rizika. Dokazují to porodnice, které mají osvíceného primáře. Tak proč to nejde jinde?

Kde je problém?

„Zvyk je železná košile. Pokud se lékař naučí, že se u prvorodičky dělá nástřih hráze, jen těžko od toho upouští,“ podotýká Aleš Roztočil.

„Porodnictví je stále bráno jako chirurgický somatický obor a rodička v něm představuje pouze objekt porodnické péče, nikoli svéprávný subjekt. A takových porodnic je u nás většina.“ Konzervativní přístup podporuje i neochota ke změnám ze strany pojišťoven a krajských úřadů.

A také alibismus lékařů. „V českém porodnictví je vznášeno nejvíc stížností a žalob ze všech medicínských oborů. Neustále nás někdo dává k soudu. A tak lékaři místo přirozeného porodu raději volí doporučené postupy, což znamená lékařsky vedený porod. Kdyby se totiž něco stalo, budou chráněni díky tomu, že postupovali lege artis, podle pravidel oboru,“ vysvětluje primář jihlavské porodnice.

Rozestup břišních svalů po těhotenství ženy zbytečně řeší operací

V Česku existují dva tábory: ambulantní gynekologové, kterým zavedený systém vyhovuje, a porodní asistentky na volné noze, jež by do něj chtěly vstoupit a změnit ho. Rády by navštěvovaly nastávající maminky doma před porodem i po něm, případně je provázely porodem. Ale…

„Máme u nás asi 1600 ambulantních gynekologů, což je nejvyšší počet na obyvatele na světě. Kdyby některé klientky daly v rámci prenatální poradny přednost porodním asistentkám, bylo by to pro ambulantní gynekology finančně velmi citlivé,“ konstatuje Roztočil.

Nikdo nepochybuje o tom, že české porodnictví je medicínsky naprostá špička. Stačilo by jen málo – bez ohledu na peníze ctít pár obyčejných lidských pravidel.

Tak třeba uctivé jednání s nastávající maminkou. Respektování její intimity. Respektování představ ženy o porodu včetně volby polohy ve všech dobách porodních. Umožnění nepřetržité podpory blízké osoby bez poplatku. Kdyby gynekologové a porodníci vycházeli v těchto věcech více vstříc rodičkám, určitě by ubylo riskantních domácích porodů.

Porod nemusí být traumatizující zkušenost,“ konstatuje zpěvačka Lenka Dusilová.

„Porod nemusí být traumatizující zkušenost,“ konstatuje zpěvačka Lenka Dusilová.

FOTO: Profimedia.cz

Jako motivace by pro ně mohla posloužit právě konkurence porodních asistentek na volné noze. Nebo třeba porodních domů, které jsou ve vyspělé Evropě zcela běžné. Jsou určeny pro zdravé ženy s hladce probíhajícím těhotenstvím a zařízeny tak, aby připomínaly domov.

Péči v nich poskytují porodní asistentky, stojí však v rozumné dojezdové vzdálenosti od nemocnice pro případ, že by během porodu došlo ke komplikacím. Vybudování porodních domů v ČR podporuje petiční hnutí Ať stojí!, jemuž propůjčili tvář mimo jiné Pavel Liška s Bárou Polákovou, ale třeba také Lenka Dusilová: „Proč by ženy měly rodit v nemocnici, když porod není nemoc? Nemusí to být traumatizující zkušenost,“ konstatuje zpěvačka, která rodila doma s porodní asistentkou.

I ve skvělém českém porodnictví je tedy hodně co vylepšovat. Jde však o běh na dlouhou trať. Ale stojí za to vytrvat.

Nedoklubko, pomocná ruka rodičům nedonošených dětí