Na schůzku se přiřítila s velkým kelímkem kávy v ruce. „Dnes ji potřebuju,“ prohlásila spontánně. Ptám se, co dvaadvacetiletou dívku vede k nutnosti doplnit zdroje energie kofeinem, a ona začne vyjmenovávat, co chystá.

„Za všechny příležitosti jsem vděčná,“ říká mladá herečka, která však v dětství koketovala s myšlenkou věnovat se vrcholově sportu. Vždyť pochází z rodiny, kde sport hrál prim.

Přednost dala umění

Její dědeček, známý sportovní komentátor Jaroslav Suchánek (82), má ke sportu vztah dodnes, a táta Michal (53) se kdysi věnoval závodně lyžování. Na hokej se dal její starší brácha Jáchym. Ona si však vybrala uměleckou dráhu.

Na prknech Činoherního klubu účinkuje ve hře Sopranistky (vlevo).

Na prknech Činoherního klubu účinkuje ve hře Sopranistky (vlevo).

FOTO: Pavel Nesvadba

„V té mě podporovala hlavně maminka, tanečnice a choreografka. Jako dítě mě přihlásila na zpěv, tanec i step. Ve sportu bych však asi nevynikla, v umění mám větší šance,“ myslí si Berenika. Dodává, že i tam se pohybuje na tenkém ledě.

„V herectví se prosadil tatínek, takže mi k němu má co říct, a ani v tanci nejsem úplně svobodná, protože do toho zase dobře vidí maminka. Zpěv však nikdo v rodině nedělá. Na tomto poli pro sebe vidím nejlepší možnost, jak se prosadit. Nahrát si své vlastní písničky, to bych si moc přála.“

Berenika Suchánková se svým otcem Michalem Suchánkem

Berenika Suchánková se svým otcem Michalem Suchánkem

FOTO: Profimedia.cz

Kamarádí s Annou Fialovou

„Záludná otázka,“ odpovídá mi, když se zeptám na dědečka, sportovního komentátora.

„Máme zvláštní vztah. On je spolu se svou ženou a mou babičkou mým jediným prarodičem. Od maminky už žádné nemám. Děda je asi rád, že se mi daří, ale je jinak založen. Duší sportovec. Je přísný a já s ním ohledně umění moc často nekomunikuju.“

Zato rodiče její dráhu bedlivě sledují. Nedávno se byli podívat na představení Sopranistky, kde Berenika hraje jednu z hlavních rolí. V příběhu party holek z dívčí školy doprovází šest hereček živá kapela. Dívky se chystají vystoupit na sborové pěvecké soutěži. Všechno se jim ale začne vymykat z rukou, věci se obracejí naruby a samospád událostí nejde zastavit.

V inscenaci, kterou uvádí pražský Činoherní klub, Berenika alternuje se svou kamarádkou, herečkou Annou Fialovou. Znají se od dětství, protože jejich maminky, obě tanečnice, se přátelí.

„Aničku mám moc ráda a vážím si jí,“ tvrdí Berenika.

„Nedávno nám dvacet minut před představením odpadla kolegyně, která snědla něco špatného. Nemohla se postavit na nohy, natož vystoupit. Produkce zavolala Aničce, jestli by ji mohla nahradit. Hrála pak v úplně jiné roli než normálně. Jasně, znala ji ze zkoušek a na jevišti nebyla sama, ale klobouk dolů! Konečně jsme si zahrály spolu.“

Má ráda koně, ale tenhle ji přede dvěma lety opustil.

Má ráda koně, ale tenhle ji přede dvěma lety opustil.

FOTO: archiv Bereniky Suchánkové

Berenika trémou také příliš netrpí. „Nazvala bych to spíš adrenalinem, který mě vybičuje k výkonu,“ přibližuje stav před představením. To v Činoherním klubu nazývá splněným snem.

„Účinkovat ve dvaadvaceti letech na téhle scéně, kde hrál navíc i můj tatínek, je pro mě pocta. Na zkoušky jsem chodila jako puťka a docela je prožívala,“ podotýká.

„A pak se přišli podívat rodiče. Spadl mi kámen ze srdce, když mi po představení prozradili, že jsem je překvapila. Mile. Sice měli pár připomínek, jako třeba kde přidat na hlase a podobně, ale to beru. Jejich postřehy mě posouvají dál.“

S tátou pracuje ráda

Táta prý doma moc srandista není. „Jsem jeho velký fanoušek a líbí se mi vše, co dělá. Znám i film Sněženky a machři, který natočil, když jsem ještě nebyla na světě. A Tele Tele, které dělal s Richardem Genzerem a Veronikou Žilkovou, je neskutečná zábava. Uznávám ho však nejvíc jako herce. Moc se mi líbí, jak nad rolí přemýšlí, a někdy to děláme i společně.“

S otcem se sešla například v muzikálu Ať žijí duchové a také v seriálu Krejzovi.

„Baví mě s ním pracovat. Poznávám ho tak nejen jako svého tatínka, ale jako profíka. I on se mnou tak jedná. Jsem mu vděčná, že mě při práci bere stejně jako ostatní.“

Povahu má po něm

Ačkoli se vzhledem podobá spíš mamince, povahu, gesta a způsob mluvy má spíš po tátovi.

„Mám jeho dobré i špatné vlastnosti. Nevím, jak to nazvat, ale společné máme to, že umíme věci házet za hlavu. Když mi někdo řekne něco ošklivého, netrápím se. Stane se, že se setkám s režisérem, který je nezdvořilý. Kolegyně se z toho hroutí, ale já se oklepu a jdu dál. To se, myslím, do branže hodí.“

Puberťačku Pavlínu, která se postará o nejeden skandál, hraje v seriálu Krejzovi (vpravo).

Puberťačku Pavlínu, která se postará o nejeden skandál, hraje v seriálu Krejzovi (vpravo).

FOTO: archiv TV Prima

Berenika, která má za sebou konzervatoř a k jejímu absolutoriu jí chybí jediná zkouška, by svou činoherní dráhu ráda skloubila s pěveckou. Na klavír hraje od šesti let, a ačkoli si prošla obdobím, kdy ji stupnice nebavily, hudby by se vzdát nechtěla. Zkouší komponovat a skládat písně.

„V tom mě tatínek, na rozdíl od herectví, se kterým se spíš smířil, velmi podporuje. Myslí si, že bych se měla zpěvu věnovat.“ Herecký život ji baví, a tak další své koníčky, jako je třeba fotografie, rozvíjí jen samostudiem.

„Být svým pánem a rozhodovat o sobě, to se mi líbí,“ vysvětluje. Koníčka mívala i skutečného, čtyřnohého. Ten však přede dvěma lety zemřel a Berenika od té doby do stáje nezavítala.

„Je to jako po bouračce. Taky nějakou dobu trvá, než řidič sedne za volant. A já si musím dát nějaký čas, než se zase vyhoupnu na koňský hřbet!“