Vědci dělali například pokusy s pacienty, které trápily bolesti kloubů. Dali jim proto tabletky, které obsahovaly neškodný a neúčinný hroznový cukr. Ale řekli jim, že jde o nový a velice účinný lék, který jim pomůže zmírnit jejich bolesti. Část pacientů jim pak potvrdila, že se jejich bolesti zmírnily. To je klasická ukázka placebo efektu. Tedy pozitivního vlivu určité informace na náš zdravotní problém.

Můžeme ale uvést i opačný příklad. Urologové dávali v rámci klinické studie mužům se zvětšenou prostatou lék, který obsahoval účinnou látku finasterid. Jedné skupině nemocných vysvětlili, že se u nich mohou objevit nepříjemné vedlejší účinky léku: poruchy erekce, případně úplná neschopnost jí dosáhnout.

Druhé skupině pacientů neřekli nic. Zatímco v první skupině se potíže s erekcí objevily u 44 % mužů, ve druhé skupině pouze v 15 % případů. A tohle je zase příklad noceba, kdy pouhá obava z možného nežádoucího účinku léku způsobí u části lidí to, že se skutečně objeví.

Syndrom příbalových letáků

Podobným příkladem noceba mohou být příbalové letáky. U řady pacientů se objeví vedlejší účinky léků poté, co si o nich přečtou právě v tomto letáku.

A další případ: hygienici oznámili lidem, že mohou cítit bolesti hlavy, nevolnosti a další potíže při testech vysílače, který přenáší signály mobilních telefonů. Je ho prý nutné vyzkoušet na maximální výkon. Mnozí se na ně kvůli těmto problémům skutečně obraceli. Jenže vysílač nebyl zapojený.

Lékaři, kteří zkoumají účinky nových léků, se setkávají při testech hlavně s placebem. Při klinických studiích vytvářejí dvě skupiny pacientů. Jedna dostává pilulky s účinnou látkou a druhá bez ní. Kdo bere jakou, to neví ani doktor, který jim je podává. Dozví se to až na konci pokusů, kdy se odtajní protokoly.

Zjistí tak, jak velký rozdíl je mezi reálným účinkem léku a placebem, tedy vlivem psychiky. Pokud bývá malý, nepovažují lékaři zkoumaný lék za příliš účinný a ve zkouškách už nepokračují.

Nahoru a dolů, jako na tobogánu

Jak velký vliv může mít psychika na značnou část lidí, to můžeme demonstrovat i na jiném kuriózním případu, kde došlo k efektům noceba i placeba zároveň.

Skupina 40 astmatiků dostala tabletky s naprosto neškodnou, a hlavně neúčinnou látkou. Lékaři jim ale řekli, že jde o nový moderní lék na astma. Má však nevýhodu - u části pacientů může vyvolat alergickou reakci. A čekali, co se bude dít.

U téměř poloviny astmatiků se zhoršilo dýchání a celých 12 procent dostalo dokonce astmatický záchvat. Proto jim hned vzápětí naordinovali jakoby jinou pilulku, která měla jejich potíže odstranit. Byla to ovšem ta samá neškodná tabletka, kterou si vzali před tím. Bez ohledu na to, že neobsahovala žádné účinné látky, se naprosté většině postižených rychle ulevilo a byli v pořádku.

Síla negativní představy

Na laiky to může působit trochu jako nějaká magie, ale lékaři vědí, že účinnost mnoha léků často závisí na tom, jak je budou prezentovat, ale také na psychickém stavu pacienta, jeho emočnímu naladění atd. Člověku dokáže ublížit například strach, negativní představa nebo třeba přesvědčení, že to zase dopadne špatně.

Dnes už vědci vědí, že nocebo a placebo jsou dvěma různými stranami té samé mince. Jejich vliv na nás souvisí s našimi představami a emocemi. O tom, jak silně dovedou zapůsobit na zdravotní stav řady z nás, by mohli dlouze vyprávět psychologové, psychiatři a lékaři zabývající se psychosomatickou medicínou. Ledacos o tom vědí i specialisté na hypnózu.

Působí třeba i barva

Nikdo z odborníků nezná úplně přesně mechanismus, jakým nás nocebo a placebo ovlivňují. Zkoumají to. Ale vědí o těchto jevech a snaží se s nimi pracovat.

„V případě léku to znamená dobře zvážit, jak ho pacientovi prezentovat, a spíš zdůrazňovat jeho pozitivní účinky než rizika,“ říká německý farmakolog Uwe Gessner.

Roli ale mohou hrát i jiné věci. Třeba barva pilulek. Modrá a zelená působí spíš tlumivě. Červená, oranžová a žlutá spíš povzbuzují. Zapůsobit může i cena léku. Čím je preparát dražší, tím lépe na něj pacienti většinou reagují.

Kdo se nechá ovlivnit?

V případě noceba i placeba nejde o absolutní jevy. Na každého z nás působí emoce jinak.

Třeba při testování léků se placebo efekt objevuje zhruba u 30 až 50 procent lidí. U zbytku není vliv psychiky výrazný nebo není žádný. Záleží na sugestibilitě konkrétního člověka a typu jeho osobnosti. Můžeme však předpokládat, že s efekty noceba, které je mnohem méně probádané, to bude podobné.