Hooping - dynamické cvičení, při němž spálíte kalorie a zpevníte tělo

„Lidé si často myslí, že hooping je jen kroužení obručí kolem pasu, ale to je omyl,“ říká instruktorka Lucie Bierhausová, jedna z prvních, která u nás začala aktivitu vyučovat.

„V podstatě můžete používat různé části těla, od kotníků až po ramena, a pokud už vám jeden kruh nestačí, přidáváte další.“

Mimochodem český rekordman Patrik Jandejsek jich na svém těle rozpohybuje až šedesát! Svoje umění předvedl také v televizní show Česko Slovensko má talent.

Hračka dostala svůj název údajně po havajském tanci hula hula, kdy tanečnice také krouží boky. Hoop je zase anglické slovo pro obruč. Ta se samozřejmě nepoužívá jen posledních šedesát let. Děti si nejspíš hrály s ratanovými a vrbovými obdobami hračky po celá tisíciletí. Rozhodně patří i do historie antických Řeků a amerických indiánů.

Zábavě, kterou si většina z nás spojí se školními roky, se už nějaký čas věnují i dospělí po celém světě. Lucie Bierhausová se do plastového kruhu zamilovala před devíti lety, poté, co zhlédla záznam zahraničního artistického vystoupení.

„V té době u nás neexistovaly hoopingové kurzy. Ale když jsem viděla video, řekla jsem si – to se naučím taky,“ vzpomíná. A protože v Česku nebyli žádní učitelé, sledovala návody a lekce na YouTubu. „Také jsem sama zkoušela, co všechno je s obručí možné. Posouvalo mě dopředu obrovské zapálení pro věc.“ Když získala potřebné dovednosti, začala je předávat.

„U holek na mých kurzech vidím stejné nadšení, jako jsem měla sama. Podaří se jim jeden trik, pak druhý, třetí a chtějí jich zvládat víc a víc,“ usmívá se instruktorka.

Za poslední desetiletí zájem o hooping v Česku poměrně vzrostl. „V jeho počátcích jsme se všechny osobně znaly,“ vzpomíná. „Pořádaly jsme i společné workshopy. Abych byla upřímná, dneska už ani netuším, kdo všechno a kde učí nebo vystupuje.“ Sportovní, taneční nebo na akrobacii zaměřené kurzy se dají najít po celé republice.

„Některé lekce vyučuji i ve fitness centru, ale můj styl se podobá spíš tanečním vystoupením. Děláme performance na festivalech, dětských dnech i svatbách,“ vyjmenovává Lucie Bierhausová.

I když se aktivitě věnuje mnoho let, přiznává, že všechny triky neovládá. „Například moderní gymnastky vyhazují obruč do vzduchu, dělají přemety, a potom ji ještě stačí chytit. To se ve svém věku už asi nenaučím,“ směje se třiatřicetiletá blondýnka.

Kousky s obručí se dají učit donekonečna, přesto je možné si činnost užít i bez tvrdého tréninku. „Výhodou je, že si hula hoop osvojíte rychle. U mých studentů vidím pokroky velmi brzy, což je pro ně samozřejmě inspirativní. Existují sporty, u kterých musíte dřít roky a roky, než se posunete, což může člověka odradit,“ myslí si Bierhausová.

I přes jeho jednoduchost jde o účinné, dynamické cvičení, jehož vyznavači spalují kalorie a zpevňují tělo. Navíc je šetrné na klouby. Provozovat ho můžou lidé všeho věku, od čtyřletých dětí po seniory, jen by měli respektovat své možnosti.

Asi není překvapivé, že aktivitu vyhledávají především ženy. „Na lekce chodili i dva muži, ale oba to vzdali. Myslím, že hooping je, alespoň vizuálně, podobný břišním tancům, jde o velmi ženský pohyb.“ Pánové spíš vynikají v akrobacii. „Pohybuji se v žonglérském prostředí, a co se týká vyhazování kruhu do vzduchu, na to jsou kluci šikovní,“ doplňuje artistka.

K získání dovedností je důležité i odpovídající vybavení. České e-shopy nabízejí ručně zhotovené obruče. Ty jsou vhodnější než sortiment, který je běžně k dostání v hračkářstvích. „U nás se dělají z plastových instalatérských trubek a zdobí se textilními páskami.“ Kupní síla českých hooperů není tak silná, aby si jich povšimly firmy.

„Například v USA je mnohem větší trh a tím pádem existují i speciální komponenty na výrobu,“ vysvětluje Jana Hrdinová, instruktorka kurzů v Nany Hoops s tím, že vodovodní trubky na zhotovení kruhů se u nás začaly používat už v devadesátých letech minulého století.

Na internetu se dají vybrat nápadité variace obručí, včetně svítících a skládacích. Ceny ručně vyráběného zboží začínají na pěti stech korunách. Nejdražší jsou ty, které jsou určené k vystoupení s ohněm.

„Sama jsem začínala s nevyhovujícím náčiním, i proto radím svým klientkám, aby si pečlivě vybíraly. Jde právě o váhu a rozměr, například pro začátečníky je vhodná těžší obruč s větším průměrem okolo jednoho metru,“ doplňuje instruktorka.

Janu Hrdinovou aktivita okouzlila, když cestovala po Kanadě. „Velmi důležitý pro mě byl pobyt na Hoop Campu, kde jsem objevila svět hoopingu jako takový. Vidíte tam špičku této komunity.“

Nemusíte zrovna aspirovat na tanečníka nebo artistu, pokud se chcete začít věnovat původně dětské zábavě.

„Je rozdíl mezi lidmi, kteří dovednost považují za způsob vyjádření, a těmi, co prostě krouží. Pro někoho je to součást životního stylu, jiní si jen občas zajdou do fitka na lekci hoopingu, stejně jako se chodí třeba na zumbu,“ dodává Jana Hrdinová.