Karta se obrací stále rychleji. Ženy studují prestižní univerzity a dostávají skvělé pracovní nabídky, díky kterým se samy mohou finančně postarat o celou rodinu. Ve Velké Británii v současnosti vydělává mnohem více peněz už celá jedna třetina žen a čísla nadějně rostou po celé Evropské unii, i když rozdíly mezi jednotlivými státy zůstávají velké. V Americe je to dokonce celých 40 % žen.

Do toho, abychom mohli říci, že si jsou ženy a muži konečně v těch podstatných ohledech rovni, je samozřejmě ještě daleko – vždyť platy a pracovní příležitosti nejsou zdaleka jedinou oblastí, kde je třeba postavení žen zlepšit.

Pojďme se ale zaměřit právě na ženy, které se rozhodnou pro kariéru. Jejich úspěch má často tvrdý dopad na partnerství a mužské ego, které je tradičně po tisíciletí tuženo v roli ochránce a živitele.

Žena mimo kuchyni

Finanční nezávislost žen je každým rokem výraznější. Ženy už dávno nechtějí hrát jen role matek v kuchyni, ale od dětství jsou vzdělávány a zajímají se o původně jen mužské obory, ve kterých se dokážou dostat na špičku.

Dvoukariérová manželství, kdy se sejdou dva zhruba stejně ambiciózní, nadaní a úspěšní partneři, jsou spíše štěstím a také mají řadu úskalí. Pokud je ale muž tím, kdo vydělává méně, vzniká často v partnerství nerovnováha, která přináší problémy na obou stranách. Většina párů se tímto uspořádáním rodinného fungování ani nechlubí.

Nejde ovšem jen o muže, kteří svoji novou roli kvůli egu těžko přijímají. Problém mají i ženy. „Ani ženy nechtějí před svým okolím mnohdy připouštět, že vydělávají více než jejich manželé. Úspěšné podnikatelky tak i podvědomě dopřávají svým manželům pocit, že jsou důležití, a to třeba tím, že jim dají ve svém podniku důležitou funkci,“ říká psycholožka Mgr. Magda Hourová. Ani to ale není řešení, protože žena tak v muži může pocit méněcennosti ještě prohlubovat. Navíc žena takový neúspěšný pokus o pomoc může brát jako své selhání.

Zajímavost: S českými muži to není tak zlé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mnozí už otevřeně přijímají role „otců v domácnosti“ a jsou také schopni na své pozici něco vydělat.

Měnící se role

Důležité je si pro začátek uvědomit, že v dlouhodobém svazku nemusí nic trvat věčně. V roli živitele se za dlouhá léta mohou partneři i několikrát vystřídat. Podstatné proto je společně mluvit o finanční situaci rodiny v daném okamžiku, aby nedocházelo k rozkolům a pocitům méněcennosti.

„V každé konkrétní situaci je dobré myslet na to, co je zrovna pro rodinu prospěšné, aby to zvládla. Pokud například přijde do rodiny dítě a žena vydělává více, je lepší přemýšlet do budoucnosti a potlačit obecně zažité role o tom, že doma je žena a vydělává muž,“ radí odbornice.

Muž „na mateřské“ Dnes už nic zvláštního. K dětem si obvykle vybuduje intenzívní vztah a pokud žena vydělává víc, je to i ekonomicky výhodné.

Muž „na mateřské“. Dnes už nic zvláštního. K dětem si obvykle vybuduje intenzívní vztah a pokud žena vydělává víc, je to i ekonomicky výhodné.

FOTO: Profimedia.cz

Muž by měl být také oporou pro svou ženu. Pracující žena se setkává se stejně velkým tlakem společnosti jako muž v domácnosti. Žena tak neustále cítí potřebu být dokonalá ve všech ohledech – v práci i doma. To ovšem z dlouhodobého hlediska silně vyčerpává – jak emocionálně, tak fyzicky. V takovém případě je dobré, aby si role a povinnosti ujasnili hlavně ti dva v páru.

Vliv a moc

Zdá se, že téma v první řadě vůbec nesouvisí s penězi. Mužům by nejspíše vůbec nevadilo, že jejich žena vydělává víc, kdyby je za to neodsuzovala společnost. Ať chceme nebo ne, zažité zvyky a tradice nedokážeme měnit tak rychle, jak se mění společnost. V takové dvojici, ve které žena vydělává víc, je tak muž považován za neúspěšného, který se nechává živit a šatit a musí si říkat o kapesné.

„Přitom to ale tak být vůbec nemusí. Muž může být ve svém oboru úspěšný a spokojený, jen vlastně není možné, aby vydělal tolik peněz. Pokud jsou tak partneři spokojeni, rozhodně by je společnost a lidé okolo neměli nějak soudit,“ tvrdí psycholožka. „Jakýkoli model domácnosti je v pořádku, pokud z toho problém nedělají samotní partneři.“

Dalším problémem jsou podle Magdy Hourové mužské ego a ješitnost. „Máme zakódováno, že ten, kdo přináší více peněz, je ve vztahu mocnější a nezávislejší. Pro muže je tak mnohem těžší srovnat se se situací, kdy je finančně závislý na partnerce. Muži jsou náchylnější ke ztrátě sebeúcty, jsou blíže k různým závislostem, bojují s depresemi nebo hledají řešení v mimomanželských poměrech.

Zajímavost: Podle amerického průzkumu na Cornellově univerzitě jsou nejvíce podváděny ženy, které živí rodinu. Jejich manželé jsou prý náchylnější k nevěře až 5x častěji než v opačném případě. Kompenzují si tak svoji ztrátu pozice lovce, zvedají si tím sebevědomí a mají pocit, že jsou stále chlapáci.

Když žena přestane být ženou

Jak bylo řečeno, muž je od přírody ochranitel a živitel. On byl ten, který ráno vyběhl z jeskyně, zabil mamuta a dotáhl ho zpátky. Žena udržovala oheň, který muž založil. A dnes? Je vědecky prokázáno, že ženy ve vedoucích pozicích nebo ty, které musejí v soutěži neustále dokazovat své schopnosti, mají například vyšší hladiny testosteronu, mužského pohlavního hormonu, než je u žen běžné. Pomáhá jim vyrovnat se se zátěží konkurenčního prostředí.

To však neznamená, že úplně rezignují na své tradiční role. Dnešní emancipované ženy dokážou v přeneseném slova smyslu založit oheň, zabít mamuta, porodit dítě, uklidit jeskyni, a ještě opečovávat lovce, který nemá co na práci. Tedy spíš by chtěly nebo si často myslí, že by měly. A v tom je zakopaný pes.

Problémem totiž podle některých psychologů je, když si žena ukousne velké sousto a ve své nové pozici se přestává chovat jako žena.

„Emancipované ženy si neumějí říct muži o pomoc, vymění si žárovku i kolo u auta, vedou velké týmy lidí, rozdávají úkoly, zajistí důležité potřeby dětem, nenechají za sebe zaplatit útratu, nechtějí už ani pomoci do kabátu. Muž se tak ocitá na druhé koleji, má pocit, že není vůbec důležitý, a vedle ženy, která zvládne všechno sama, se necítí dobře,“ vysvětluje odbornice.

Navíc tahle rovnice platí i opačně. Vedoucí ženy mají pocit, že muži jsou méně přitažliví, že už to nejsou ti staří bojovníci, zdá se jim, že se o muže nemohou opřít apod. V takovém případě funguje hlavně komunikace mezi dvěma lidmi, aby k takovým problémům nedocházelo.

Mluvit, mluvit a zase mluvit

Komunikace je obecně důležitým bodem vztahu. Ve chvíli, kdy je muž doma a žena rodinu opravdu živí, je ještě mnohem důležitější. Fungování takové rodiny je totiž diametrálně odlišné od modelu, kdy pracují oba, ale žena vydělává víc. Výrazně se mění rozdělení domácích povinností, určuje se vyzvedávání dětí ze škol a školek, jejich rozvážení do kroužků apod.

Zatímco v klasickém modelu většinu těchto věcí obstarává žena, v novém už se musí maximálně zapojit muž. Což pro něj někdy není příliš příjemné, protože tady změnu partnerské role nejen cítí na vlastní kůži, ale vnímá ji i jeho okolí.

Je potřeba si vyjasnit kompetence a rozhodně neplatí, že by muž nemohl mluvit do finanční situace celé rodiny. „Ani v hádce by žena neměla dávat muži najevo, že se bez něj obejde nebo že si může dovolit více než on. Stejně tak by ani muž neměl ženě její postavení vyčítat a útočit například na citlivé téma výchovy dítěte. Vyhnete se tak ponížení na obou stranách,“ radí psycholožka.

Dodejme jen, že podobné nepříjemné situace nastávají i v partnerstvích, kde vydělává víc muž. Tam je ve „slabší“ pozici žena a je jen otázkou vztahu a vzájemné úcty, jakým způsobem si rozdělí práci a zda dokážou najít model fungování, který vyhovuje oběma.

Zajímavost: Mnohé výzkumy potvrzují, že přestože muži v domácnosti na sebe převzali některé rodinné povinnosti, stále jimi trávili týdně v průměru o dvanáct hodin méně než ženy v domácnosti.

Udržte si stabilní partnerství

Stabilita a rovnocennost jsou důležité pro spokojenost každého člena rodiny bez ohledu na to, kolik přinese peněz do domácnosti. Ačkoli jsou podle statistik vnímána jako pevnější manželství, ve kterých se uplatňuje starý a zažitý model, ani účastníci nového modelu nejsou odsouzeni k hádkám, potlačenému egu, hanbě nebo dokonce k rozvodu.

Vždy je důležité, aby oba partneři měli přehled o tom, kolik kdo vydělává, za co se peníze utrácejí a jak na tom rodina z finanční stránky vůbec je. Aby spolu o nastalé situaci mluvili a oba s ní souhlasili.

Shrnuto – zcela určitě se vydáte špatným směrem, pokud manžela nebo partnera automaticky postavíte do role otce v domácnosti bez toho, aby s tím byl srozuměn.

A co říci na závěr? Pokud bude vývoj pokračovat takovým směrem jako dosud, dá se předpokládat, že úspěšných žen bude v naší společnosti stále více a podobné problémy bude proto řešit i větší množství párů. Pro začátek je tedy důležité, abychom život a změny, které přináší, přijímali takové, jaké jsou. Bez přehnaných emocí a s dobrou vůlí nové situace zvládnout.

Zajímavost: Statistiky také ukazují, že roste dokonce i počet žen-­samoživitelek, které se snaží po rozvodu nebo rozchodu získat finanční nezávislost (důvody pro tento krok mohou být samozřejmě různé) a často se pouštějí do menšího i většího podnikání.

Jak situaci zvládnout:

  • Férové uspořádání: Stejně jako je to v tradičním modelu rodiny, i v tom opačném by každý člen měl mít svoji „práci“, za kterou je oceňován. Pracuje­-li tedy žena celé dny, měl by muž svůj volný čas investovat do rodiny. Vždy je důležité toto rozdělení řešit a vnímat jako pár, oceňovat jeden druhého a peníze brát jako společné bez poznámek, kdo a kolik jich vydělal.
  • Objevujte: Jako pár nemusíte nastalou situaci vnímat jako špatnou. Naopak. Změna tradičního rozdělení rolí může být prospěšná vám i vašim dětem. Právě děti tuto situaci budou přijímat tak, jak ji podáte a jak ji cítíte. Muž může strávit s dětmi více času, může si s nimi vytvořit takový vztah jako žena.
  • Společné řešení problémů: Není dobré nabýt dojmu, že je méně vydělávající partner vyloučen z rozhodování a řešení rodinných problémů. Nad výší platu totiž stále stojí to, že jste pár, a ten rozhoduje o rodinných záležitostech společně.
  • Přijímejte a podávejte pomocnou ruku: Nebojte se říct si o pomoc a nepodléhejte dojmu, že jeden nebo druhý musí udělat všechno. Méně vydělávající partner nemusí například automaticky převzít veškeré domácí práce. To, že méně vydělává, ještě nutně nemusí znamenat, že pracuje méně nebo že se stává jakousi „holkou pro všechno“. S tímto bodem také souvisí výše zmíněná komunikace. Lepší je říci si o pomoc a pak spolu strávit více času příjemnějšími činnostmi než se snažit udělat vše dokonale, hádat se a netrávit spolu volný čas jako pár nebo rodina.