Láska není jednoduchá věc! Vím to z vlastní zkušenosti. Je nevyzpytatelná, rychle začíná a stejně rychle také končí (nebo úplně naopak). Dělá radost, ale také strašně bolí. Měla jsem za to, že já už lásku v životě hledat nebudu, ale stojím znovu na startu.

Se všemi svými strachy a bolestmi se znovu vydávám hledat někoho pro život. A mám pocit, že jen hormony, které lásku způsobují, už po třicítce nestačí. A proto mě zajímalo, co se v těle děje, když se žena zamiluje, jestli se to dá ovlivnit a jakých chyb se vyvarovat, aby láska trvala co nejdéle.

Chemický ohňostroj

Láska je vlastně jedna velká propracovaná chemická reakce v našem mozku. A právě ta způsobuje, jak se při zamilování cítíme, jakým způsobem "cítíme" ostatní lidi a hlavně to, proč je nám příjemná společnost konkrétního člověka.

A jaké hormony se v těle při zamilovanosti vyplavují? Za vším hledejte dopamin. Ten se v těle začne vyplavovat ve chvíli, kdy je nám dobře, když prožíváme jakékoli potěšení včetně lásky. Dopamin navíc také zvyšuje hladinu testosteronu v těle. A jeho zvýšená hladina je důvod, proč se chováme tak mile až připitoměle, když jsme v blízkosti milovaného člověka, nebo proč máme na začátku vztahu takovou neutuchající chuť na sex.

Když se zamilují ženy, jejich těla navíc také produkují hormony norepinefrin a fenylethylamin (tzv. hormon zamilovanosti), které vytvářejí pocit euforie, zvyšují soustředěnost na objekt zájmu. Způsobují také to, že tělo pracuje na plné obrátky a necítí téměř žádnou únavu. To je důvod, proč se ženy zaměří jen na jednoho muže, když se zamilují, nebo proč se cítí v pohotovosti, proč čekají na každou SMS nebo proč mají potíže s klidným spánkem.

V neposlední řadě musíme zmínit také hormon oxytocin, který nás doslova provází všemi příjemnými událostmi života. Uvolňuje se v těhotenství, při porodu, při kojení, ale kromě toho také při mazlení a sexu. Ženy ho navíc produkují mnohem více než muži. Oxytocin boří emocionální bariéry, vytváří pocit připoutanosti k jinému člověku a pocit závislosti nebo stesku, když nejsme poblíž.

Zajímavost:
Fenylethylamin je velmi příbuzný metamfetaminu, který je obsažen v drogách. Člověk se tak na tomto hormonu stává doslova závislým. Není pak divu, že neustále vyhledává objekt své lásky. A to právě proto, aby v těle docházelo k produkci těchto hormonů.

Zjistili jsme, že

Muži neprodukují během sexu oxytocin, ale spoustu dopaminu. Což je ostatně důvod, proč se mnohem méně zamilovávají do žen jen proto, že s nimi měli sex. To právě u nás je oxytocin takový malý zrádce a způsobí téměř okamžité zalíbení.

Všechny tyto hormony pak ve finále pracují společně, a vytvářejí tak onen známý pocit "lásky". Ať už je to sexuální potěšení, nebo romantické naladění, všechno obsahuje stejný balíček chemikálií. Není tedy divu, že se láska přirovnává k droze. V mozku totiž spouští stejné procesy jako mnohé nelegální látky.

Láska není jen chemie

Mohlo by se zdát, že lásku vlastně nemůžeme ovlivnit, a jsme tak odkázáni na směs hormonů vyplavujících se z našeho mozku. Zase tak jednoznačné to ale není. Láska totiž není jen chemická bouře. Stále je naše vnímání a cítění ovlivněno tím, jací jsme, jaké máme zážitky a zkušenosti, a také tím, jaké máme osobní preference, co chceme a kam v životě směřujeme.

Proto nemůžeme využívat jen znalosti chemických reakcí v mozku, abychom k sobě někoho připoutali na celý život. Ne každý člověk reaguje stejně na stejnou směsici hormonů. Zatímco biologie a chemie vám bude tvrdit, že pro lásku stačí udělat jen pár věcí, které uvolní ty správné chemické reakce, psychologie bude oponovat, že společně s uvolňováním hormonů se děje něco mnohem osobnějšího.

Vzájemné sympatie

Stoprocentní odpověď na otázku, jak je možné, že se do sebe zamilují právě dva konkrétní lidé, neexistuje. Ačkoli se jí zabývá mnoho odborníků, kteří prezentují jednu teorii lásky za druhou, výsledek jasný není. Podle různých psychologických zdrojů je tak jednou z takovýchto teorií vzájemná shoda u atributů, které generují obecnou přitažlivost (např. podobnost, dlouhodobá interakce, vzhled apod.), v kombinaci se sociálními faktory (např. sociální vlivy, vyplňování potřeb atd.) a okolnostmi a zkušenostmi, které vytvoří vzájemnou vášeň a touhu.

K okolnostem patří například vzrušení, společný adrenalinový zážitek, zvláštní a charakteristický rys nebo společné tajemství. Vzájemná láska je tedy tak trochu neuchopitelný a nepochopitelný zázrak - jednoduše musíte být na správném místě ve správnou dobu a naladěni na stejnou vlnu s potenciálním partnerem. A společně začít prožívat výše zmíněný chemický ohňostroj.

Nezapomínejte na vůni

Vnímání vůně partnera je jakýmsi skrytým faktorem, který ovlivňuje to, že se do sebe dva lidé zamilují. Jde o vzájemné podvědomé vnímání partnerů a vzbuzování sexuální touhy. I když schopnost "cítit druhého" u lidí postupně odumírá, stále si, aniž bychom to věděli, vybíráme druhého jedince na základě feromonů.

Zajímavost:
Podle vědců je nejpravděpodobnější, že potkáte člověka, do kterého se zamilujete na první pohled a napořád, při nějaké vzrušující a nepřirozené situaci. Při politické demonstraci, při turbulencích v letadle, při nehodě. Když je tělo "vzrušené", má tendenci prožívat vnější vjemy mnohem intenzivněji.
Sundejte ty růžové brýle

Na počátku každého vztahu jsme doslova zaslepeni - nevidíme, neslyšíme, nevnímáme varovné signály a nevidíme na druhém žádné chyby. Intuice nám nic neříká a pomalu zapomínáme na to, kdo jsme a co vlastně chceme. V našem zorném poli je jen partner.

„Hormony v období zamilovanosti dělají své a občas může dojít k úplnému zatmění mysli. Je to sice nádherné období, plné vnímání jeden druhého, ale občas se hormony poblázní natolik, že po pár dnech máme pocit, že jsme potkaly muže na celý život, a začínáme plánovat děti, svatbu a společné bydlení," vysvětluje terapeutka Mgr. Lucie Mucalová s tím, že není kam spěchat a největší chybou, která nás o muže snů může připravit, je zbytečný nátlak.

„Zdravý vztah se vyvíjí postupně, nepřeskakujte žádnou z fází," dodává ještě odbornice. Vždy je lepší počkat s finálními rozhodnutími až na dobu, kdy vidíme i všechny partnerovy chyby, a přesto jej stále milujeme.

Nedělejte chyby

My ženy často děláme ve chvíli, kdy jsme zamilované, chyby. Které to jsou a proč je lepší zkusit se jim vyhnout, aby vztah měl naději na to, že vydrží?

Neshazujte se: Znáte to, často z úst vypouštíme věty typu: „Já vůbec nechápu, co na mně vidíš!" nebo „Opravdu ti nevadí můj velký zadek?" Podle odbornice jde ale o velkou chybu. „Nedávejte muži výčet vašich nedokonalostí a svých nejistot. Berte to tak, že si vás vybral."

Nevzdávejte se života: Mnoho žen má na začátku vztahu a v období zamilovanosti tendence vzdát se jakéhokoli osobního života jen proto, aby mohly být s partnerem každou volnou chvilku. „Buďte svá. Máte právo na koníčky, přátele a zábavu bez partnera," říká Mgr. Lucie Mucalová. Teď vám to možná ještě nevadí, ale později můžete zjistit, že kromě partnera vám vlastně nikdo jiný nezbyl.

Nepřetvařujte se: „Nehrajte si na někoho, kdo nejste. Nepasujte se do oblečení, v němž se necítíte dobře, do líčidel, jež vám nejsou vlastní," varuje terapeutka. Pamatujte, že být autentická znamená být zajímavá, protože jste to jen vy a nemáte na světě žádnou kopii.

A zase ty růžové brýle: „Nedělejte si z muže pana Božského. Spíše vnímejte, jak se chová k vám, doma, ve společnosti. Vnímejte své pocity," radí odbornice a dodává, že je dobré mluvit o všem, co vám není příjemné. „Rozhodně nečekejte na to, že by se muž kvůli vám mohl změnit nebo že byste si ho mohla převychovat," říká Mucalová. Nejspíše by vás pak čekala jen tvrdá srážka s realitou.

Společné hodnoty i názory: Na začátku vztahu se vám může zdát velmi zajímavé, že má každý své koníčky, a možná si libujete ve výměně názorů. Ale alespoň v určitých věcech by se sny a názory potkávat měly. Teď možná vnímáte pozitivně odlišné pohledy na výchovu dětí, protože máte pocit, že oba směry se dají skloubit dohromady, ovšem ve chvíli, kdy přijde na věc, už to nejspíše tak atraktivní a pohodové nebude.

Vaše tělo to ví!

Vy možná ještě váháte, jestli jste se do toho člověka, se kterým randíte, zamilovala, ale váš mozek to ví zhruba za neuvěřitelných pět sekund. A jak to poznáte? Dochází ke snížení krevního tlaku a tepové frekvence, v období zamilovanosti spíte zhruba o hodinu méně než obvykle, láska navíc aktivuje v mozku stejné nervové receptory jako léky proti bolesti.

Zapomínáme, jsme roztržité, nemůžeme se soustředit, objevuje se silný pocit žárlivosti na jiné ženy, jež se objeví v blízkosti partnera. Podle jedné americké studie se změní během období zamilovanosti nejen náš pohled na svět, ale i naše chutě - všechno nám připadá sladší. Navíc také intuitivně mluvíme vyšším hlasem. Tohle už je docela slušný seznam toho, jak poznáme, jestli je to láska, nebo není. Co myslíte?

Poslední fáze: Endofriny

Přes všechny hormony se nakonec dostáváme k endorfinům a poslední fázi zamilovanosti. To, jestli svazek vydrží dlouhodobě, totiž také ovlivňuje chemie. Hormony štěstí působí antistresově a vyvolávají pocit jistoty a bezpečí, uklidňují a způsobují pocity radosti. Navíc jsou vnímány také jako hormony věrnosti.

Vyvolávají závislost na milovaném partnerovi. Právě proto je tak těžké překonat ztrátu milovaného člověka, když nás opustí. Ale nebojte se, není to nemožné, jen si budete muset tím chemickým procesem projít znovu od začátku. A uvidíte, že je to vlastně docela příjemné.

Manuál pro muže
V dnešní době to ani muži nemají s láskou jednoduché. Ženy jsou víceméně soběstačné, emancipované a už primárně nehledají "jen" toho chlapa, který by se postaral o ně a o děti (tudíž nejsou ochotné kvůli tomuto jednomu velkému pozitivu přehlížet řadu jiných, třeba menších negativ). V současné době hledají rovnocenného partnera. Pro muže je tak stále těžší ženy okouzlit. Pár tipů bychom pro ně ale podle Mgr. Lucie Mucalové měli:
AUTENTIČNOST: není nic horšího než vyumělkovaný muž, který si hraje na něco, co není.
VŮNĚ : nene, vůně potu není chlapácká. Nezapomínejte, že ženy jsou smyslová stvoření - správně zvolená vůně se jí tak otiskne přímo do podvědomí.
BEZ LUXUSU: I když se to o ženách říká, není pravda, že všechny nutně potřebují drahé kabelky, boty, luxusní dovolené, večeře apod., aby je muž získal. Ano, vezměte svoji vyvolenou na večeři, jeďte někam na výlet, ale nepřehánějte to.
NEJEN TVÁŘ: I pro muže platí, že by měli hledět nejen na postavu nebo vzhled, ale i na to, jaké má žena vzdělání, jaké má názory, jak se shodují ve svých představách o budoucnosti. Ať se třeba nestane, že si svoji vyvolenou budete jednou chtít vzít, ale v jejím slovníku slovo svatba neexistuje. Nebo podceníte její intelektuální a jiné potřeby - a časem se ukáže, že jejich naplnění hledala jinde...
ČINY: V jakékoli době stále platí, že činy jsou více než slova.
Jak se rozejít, když jsem stále zamilovaná?

Na první pohled by se dalo říci, že láska buď je, nebo není. Ale láska má mnoho podob a někdy milujeme člověka, který si to z nějakého důvodu nezaslouží. A dobře to víme! Tehdy je vždy lepší přijmout pomoc okolí a uvědomit si, že konec může být začátkem něčeho lepšího. Obrátit se na odborníka přitom vůbec není od věci - právě proto, že jste "oslabená" svou láskou. Nebo je to jen emoční závislost?

  • Přiznejte si, že i když partnera milujete (nebo si to myslíte), vztah vás ničí a nedává vám nic navíc. Emoční závislost poznáte podle toho, že nežijete podle svých představ a vše podřizujete touhám partnera. Nebo se nejste ochotná odpoutat od člověka, který s vámi vůbec jako s partnerkou nepočítá. Má vás jen jako pohodlnou výplň.
  • Řekněte to partnerovi přímo. Což není snadné, pokud jste do něj stále zamilovaná. Nedokážete-li to, napište mu. (Jen SMS nestačí.)
  • Udělejte ten krok dopředu. Na začátku to asi bude bolet, budete mít strach z budoucnosti, ale brzy se vám uleví. Požádejte o pomoc kamarádky nebo odborníka, aby vám právě toto první období pomohli překlenout.
  • Vyhodnoťte si současný vztah a zkuste na něm vidět chyby z minulosti (nejen partnerovy, ale i ty svoje).
  • Sebevzdělávejte se a zdokonalujte se také v sebelásce.
  • Nezapomínejte, že silný je ten, kdo v pravý okamžik umí říci NE!