Článek
Když se podíváte na mapu, uvidíte, že Španělsko se nachází ve stejné zeměpisné délce jako Británie, Portugalsko a Maroko, a měl by tam proto platit greenwichský hlavní čas (GMT), nicméně tam platí středoevropský čas (SEČ), stejně jako v Srbsku vzdáleném 2500 kilometrů na východ.
Děje se tak od roku 1940, kdy generál Francisco Franco nechal přetočit hodiny o jednu hodinu dopředu jako výraz solidarity s nacistickým Německem. Španělé se ale této změně příliš nepřizpůsobili. Nadále jedli ve stejnou dobu, takže s obědem záhy začínali ve dvě odpoledne a s večeří zase po deváté.
Skutečnost, že Španělé jsou oproti reálnému času o hodinu pozadu znamená, že slunce vychází později a později také zapadá. Západ slunce je tak během dlouhých letních španělských večerů možné spatřit i kolem desáté večer.
Špatný spánek a nízká produktivita
Život ve špatném časovém pásmu ale negativně ovlivňuje zdraví, a to zejména spánek, a snižuje produktivitu práce mnohých Španělů. Průměrný pracovní den ve Španělsku začíná v devět ráno, po dvouhodinové obědové pauze mezi druhou a čtvrtou hodinou se zaměstnanci vracejí do práce a pracují pak asi do osmi do večera.
Pozdější konec pracovní doby znamená, že Španělé v pozdějších hodinách začínají svůj společenský život. Hlavní televizní program se vysílá až v půl jedenácté. V severozápadní Galicii přitom slunce v zimě vychází až po deváté ráno, což znamená, že lidé chodí do práce za tmy.
S ponocováním se Španělé tradičně vypořádávají dopolední pauzou na kávu a dvouhodinovou pauzou na oběd, což jim dává příležitost vychutnat si nechvalně proslulou siestu.