Článek
Když se Tomáši Kocmanovi (35) objevil na dlani pod kůží uzlík, nevěnoval tomu moc velkou pozornost. „Je to typický přístup většiny pacientů, kterými častěji bývají muži,“ vysvětluje MUDr. Aleš Fibír, primář oddělení plastické chirurgie na chirurgické klinice ve FN v Hradci Králové. Časem Tomáš nemohl úplně natáhnout prostředníček a prsteníček, později ani malíček.
Zašel proto za MUDr. Petrou Indrákovou z ortopedické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Ta ho vyšetřila a vysvětlila mu, že má nemoc zkřivených prstů, tedy Dupuytrenovu kontrakturu. Nejčastěji postihuje lidi od padesáti let výš, ale někdy potrápí i mladší ročníky.
Tomáš Kocman měl už v tu dobu problémy se všemi aktivitami, které vyžadovaly plně natažené prsty. Do svých motorkářských rukavic se dostal jen s obtížemi a vsunout ruku do úzkých prostor ve své dílně bylo už skoro nemožné.
Když je člověk zdravý, obvykle si neuvědomuje, k čemu všemu potřebuje ohebné prsty.
Nemoc se vrací
Pan Kocman si mohl vybrat jedno ze dvou řešení. Buď operaci, ta byla donedávna nejčastějším způsobem léčby, nebo injekci se speciálním enzymem. Představuje výhodnější a modernější postup. Zdravotní pojišťovny ji už dnes za určitých podmínek hradí, tehdy však za ni musel ještě platit. Měl dát za dvě injekce 50 000 Kč. Proto váhal.
Lékařka ho nakonec přesvědčila, že nová léčba není jen pro pacienta příjemnější, ale je také bezpečnější. A obvykle se dá bez velkých problémů zopakovat, pokud je to nutné. To bývá důležité, protože choroba má sklon se vracet.
S opakováním operace je to složitější. Při ní se postižená vazivová tkáň musí buďto přetnout, nebo je nutné uzlíky a zbytnělé vazivové pruhy odstranit.
„Problém bývá v tom, že těmi místy vede spousta nervů, šlach, cév a dalších tkání, které chirurg může poškodit, i když je zručný a dává si maximální pozor,“ vysvětluje doktor Fibír. „Operace představuje radikální řešení. Někdy je ale složité ji zopakovat, navíc s každým dalším zákrokem se zvyšuje riziko pooperačních komplikací.“
Enzym působí rychle
Doktorka Indráková dala Tomáši Kocmanovi injekci nejprve do vazivových pruhů, které vedly k prostředníčku a prsteníčku. Speciální enzym umí selektivně rozpustit kolagen, který tvoří hlavní složku pruhů, jež omezují pohyb.
Druhý den přišel do její ambulance znovu. Lékařka mu v místním umrtvení prsty postupně napnula, až v nich jemně luplo. Zůstaly narovnané – a vada byla pryč. Mírný otok a modřiny, které bývají průvodním jevem působení enzymu, během týdne samy od sebe zmizely.
Tomáš Kocman musel ještě rehabilitovat a na noc si dával dlahu. Držela mu prsty narovnané. Později zopakoval to samé s malíčkem. Dnes nepociťuje žádné potíže a je rád, že zvolil novou metodu. Je šetrnější, méně riziková a má dlouhotrvající efekt. Také pracovní neschopnost po ní bývá výrazně kratší, jeden až dva týdny místo obvyklých dvou až tří měsíců, které většinou vyžaduje rekonvalescence po operaci.
Choroba častěji trápí muže
Nemoc zkřivených prstů trápí v ČR odhadem 200 000 až 300 000 lidí, obvykle starších. Víc postihuje muže (poměr žen a mužů bývá zhruba 1:6). Co je bezprostřední příčinou jejího vzniku, to lékaři přesně nevědí. Určitě se na ní podílí dědičnost, velmi pravděpodobně také cukrovka a další vlivy.
Prvními signály choroby bývají uzly nebo vazivové pruhy na dlani, které si nahmatáte pod kůží. Postupně začnou omezovat pohyb postižených prstů. K lékaři je dobré zajít už při prvních příznacích, protože je důležité nepropást správný okamžik pro zahájení léčby.
Časnou formu Dupuytrenovy kontraktury, která zatím neomezuje pohyb prstů nebo nepůsobí jiné funkční obtíže, není nutné nějak ovlivňovat. Obvykle stačí sledovat, jak se vyvíjí. S léčbou lékaři začínají ve chvíli, kdy se projeví první potíže při natahování prstů. Tehdy má nejlepší a obvykle i nejtrvalejší efekty. Léčit postiženého v pokročilejších stadiích, kdy jsou prsty hodně a trvale ohnuté, bývá složitější a výsledky nemusí být tak jednoznačné.
Důležité je rovněž to, aby pacient podstoupil zákrok u specialisty, který s ním má dost zkušeností. Třeba chirurga, jenž se zabývá chirurgií ruky.
Nová metoda léčí i zakřivený penis
Injekce se speciálním enzymem se dá použít i u Peyronieho choroby. U ní se vytvářejí jizevnatá ložiska na obalech topořivých těles penisu (na jejich horní ploše nebo po stranách), která způsobují nepřirozené zakřivení penisu při erekci. Do stran nebo nahoru, a to dokonce až v úhlu 90 stupňů.
„Právě tyto větší deformace bývají pro muže bolestivé, nejen při erekci, ale někdy i v klidu,“ vysvětluje MUDr. Libor Zámečník, PhD., primář Urologické kliniky VFN Praha.
„Navíc často komplikují pohlavní styk nebo v něm brání.“ To může vážně narušit pacientovu psychiku i jeho intimní život. Choroba obvykle postihuje muže už kolem čtyřicítky a s věkem počet případů stoupá. Lékaři odhadují, že jich může být i víc než 50 000.
Stejně jako u nemoci zakřivených prstů ani v tomto případě nejsou příčiny choroby jasné. Léčila se dosud jen obtížně, protože operace penisu znamenala ještě větší riziko než u rukou a její efekt nebyl zaručen. Injekce s enzymem rozpustí i v tomto případě kolagenová ložiska, která jsou příčinou potíží. Obvykle tím výrazně zlepší pacientův stav a někdy ho úplně vyléčí.
„Nová metoda je velmi šetrná a přitom účinná, zdravotní pojišťovny ji ale zatím nehradí,“ říká doktor Zámečník.