A někdo si ani pod pohrůžkou pokuty či zisku trestných bodů do karty řidiče nezvykl dodnes, jak dokládají zkušenosti dopravních policistů.

„Starší lidé zapomínají, mladí se zase nepoutají z jakési frajeřiny. Zejména v průmyslových zónách nebo centrech měst se setkáváme i s řidiči, kteří popojíždějí od jednoho supermarketu k druhému, od vykládky k vykládce, a nepovažují za nutné na chvíli, kdy sedí za volantem, použít pás,“ potvrzuje Jan Kostečka, vedoucí odboru služby dopravní policie v Jihlavě.

Nepřežiju. No a co?

Pokud šoféra zastaví kontrola, občas se vymlouvá, že ve spěchu na pásy zapomněl nebo že šel vozidlo jenom přeparkovat. Kdo uvádí zdravotní důvody, musí mít s sebou zprávu od lékaře, tu však v řadě případů řidič není schopen hlídce předložit. Přesto si Jan Kostečka troufá tvrdit, že používání pásů se stává čím dál větší samozřejmostí.

Pomáhá tomu také signalizační zařízení, které vás v moderních autech upozorní, že nejste připoutáni.

„Řidiči i spolujezdci si ve většině případů uvědomují, že jde hlavně o jejich vlastní bezpečnost,“ podotýká dopravní policista. Na druhou stranu se ve veřejném prostoru stále objevují názory, které povinné používání pásů zpochybňují.

„Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou bezpečnostní pásy v autě povinné? Tím, že je nepoužívám, ohrožuju jen sám sebe. Když se vybourám a nepřežiju jen kvůli tomu, že jsem nebyl připoutaný, bude to jen můj problém (nebo blbost, jak chcete). Nikomu dalšímu tím újmu nezpůsobím, takže bych jako plnoletý a svéprávný člověk měl mít možnost sám se rozhodnout, jestli pásy použiju, nebo ne,“ zní jeden z příspěvků v internetové diskusi.

Pomohly i drsné fotky

Jak je vidět, ani statistiky, podle kterých zemře v autě každý čtvrtý nepřipoutaný spolujezdec, přičemž na zadních sedadlech jde o každého druhého usmrceného, někoho nepřesvědčí.

Rok 1969, kdy bylo u nás používání bezpečnostních pásů ještě v plenkách.

Rok 1969, kdy bylo u nás používání bezpečnostních pásů ještě v plenkách.

FOTO: ČTK

V současnosti si za nepřipnutí pásů můžete vykoledovat až dvoutisícovou pokutu a tři trestné body k tomu. Jak uvádí Robert Vacek z Autoklubu ČR, v 70. a 80. letech minulého století to byly částky ve výši dvaceti až čtyřiceti korun, které se však za trest ukládaly většinou až při zjištění dalších přestupků, jako například překročení rychlosti, nebo za neomalené chování vůči příslušníkům SNB. „Nemělo to ale podstatný efekt,“ tvrdí dopravní expert.

Přístup se změnil zejména díky médiím, která začala v 90. letech o následcích nehod bez použití pásů informovat a zveřejňovala záběry a fotky z takzvaných crash testů, které až naturalisticky zobrazovaly průběh nárazu a jeho následky.

„Dalším důvodem mohlo být i to, že se do ČR začala dovážet ojetá západní auta, jejichž bezpečnostní úroveň byla vyšší, díky čemuž začali lidé toto vybavení z luxusních tříd postupně vyžadovat i u menších vozů typu Fabia,“ vysvětluje Robert Vacek.

Pořád dokonalejší

Vedoucí samostatného oddělení BESIP na Ministerstvu dopravy ČR Martin Farář podotýká, že v dnešní době jsou pásy nezbytné i pro zajištění správného fungování airbagů.

„Bez pásů může airbag dokonce zabít,“ upozorňuje. Přesto se podle dlouhodobého sledování odborníků poutá pouze 70 procent cestujících na zadních sedadlech. V případě některých starších značek ale nemají pasažéři na výběr. Pásy se totiž užívají ve voze, je-li jimi vybaven, což je dáno rokem výroby, respektive uvedením do provozu.

„Povinnost vybavit vozidlo pásy – vpředu i vzadu – vznikla teprve časem. V praxi to znamená, že jak u veteránů, třeba v zetce z brněnské Zbrojovky, tak například i ve Škodě 120 L z roku 1984 v provedení pro tuzemský trh se vzadu připoutat nemusíte, protože tam pásy z výroby nejsou,“ objasňuje Robert Vacek z Autoklubu ČR.

Zároveň ovšem platí, že u nových modelů bývají pásy stále dokonalejší. „Proti původním jsou ty současné vybaveny zařízením zvaným pyropatrona, které kompenzuje volnost pásu tím, že ho v případě nárazu napne,“ líčí jeden z technologických posunů od dob Nilse Bohlina Martin Farář z BESIP.

Robert Vacek k tomu dodává: „Pásy se utáhnou a cestujícího silně přitisknou k sedačce, takže nedojde k podklouznutí či svezení se osoby a předejde se třeba úrazu, kdy lidé do sebe navzájem udeří hlavou.“