Článek
Devětadvacetiletý Mahmúd od svého zadržení sice odmítá vypovídat, ale nyní se objevují detaily z jeho kriminální minulosti.
Do Německa se dostal v roce 2017 a v podstatě okamžitě se dostal do křížku se zákonem. Policie ho znala jako násilnického, nepředvídatelného a nebezpečného muže. Za kšeftování s drogami a ublížení na zdraví strávil ve vězení čtyři roky, píše Bild.
Jeden z trestných činů spáchal v srpnu 2020. V té době se Mahmúd I. pohádal s tehdy jednadvacetiletým Saidem A., obyvatelem azylového domu ve městě Neu-Ulm. Eritrejce rozčílilo, že ho Said A. na dvoře nepozdravil. Mahmúd I. mu vyhrožoval, že ho zabije. Začal mladšího muže škrtit, bít a kopat a nakonec ho pobodal.
Ve vyšetřovací vazbě Eritrejec rozdmýchával nepokoje. Co mohl, to zničil. Například vytrhl záchodovou mísu z ukotvení, zničil bezpečnostní kameru a napadl dva soudní úředníky. Podle experta u něj nebyly zaznamenány „žádné známky akutně psychotického prožitku“. Verdikt hovoří o „impulzivních rysech osobnosti“. Mahmúd I. byl tehdy odsouzen k třem a půl roku vězení.
Po odpykání trestu se na svobodu dostal v prosinci 2025. Podle Bádensko-württemberského ministerstva pro migraci by měl Mahmúd I. opustit Německo. Jenže Eritrea odmítá přijímat zpět své občany, kteří byli z jiných zemí nuceně vyhoštěni (deportováni).
Německo v tom není samo. Například ve Švýcarsku jsou tisíce Eritrejců v režimu „strpění“, i když jejich žádosti o azyl byly zamítnuty. Vzhledem k tomu, že Eritrea odmítá přijímat své občany, Švýcarsko jí ukončilo rozvojovou pomoc.
Eritrea přijímá pouze ty občany, kteří se vracejí dobrovolně, vyřídí si příslušné dokumenty a hlavně zaplatí tzv. „diasporskou daň“, tedy jakési „pokání“ za nelegální opuštění země.
Ani měsíc po brutálním útoku v Ulmu není jasné, co Eritrejce vyprovokovalo k tomu, že pobodal pětadvacetiletého zaměstnance obchodu MediaMarkt a jeho dva kolegy ve věku 22 a 36 let. Policie útočníka po útěku z místa postřelila a následně zatkla.
