Hlavní obsah

Síťovka – návrat české ikony

Právo, Zuzana Musálková

Před sametovou revolucí měl síťovou tašku doma asi každý, jenže pak ji na dvě desetiletí zcela vytlačily igelitky. Na ty zase nyní zanevřela část mladé generace a pořizuje si opět síťovky jako zajímavý designový doplněk. Těžko říci, kolik z nových majitelů ví, že taška, jež svého času zaplavila celý svět, vznikla na Vysočině, a to už před devadesáti lety.

Foto: ČTK

Ruční necování je textilní metoda, kterou se síťovka na Žďársku vyráběla.

Článek

Symbol dvacátého století zažívá renesanci na poli spotřebního zboží a také propaguje oblast, ve které vznikl – ve Žďáru nad Sázavou mají od letošního podzimu plastiku oslavující vynálezce tašky Vavřína Krčila. Výtvarník Jiří Plieštik ji vytvořil z ocelových drátů.

„Donedávna ani místní nevěděli, že síťovka pochází přímo od nás, ze Žďárska,“ říká Roman Krčil, vnuk Vavřína Krčila. Pozornost se jí prý věnuje poslední dva roky.

„V dnešní době regiony hledají témata a specifika, která je odlišují od ostatních,“ myslí si.

Produkt, který každodenně používaly celé generace, se tak může stát znovuobjeveným pokladem, přilákat turisty a pomoci rozvoji oblasti.

Firma mého dědečka

Šikovný vynález znamenal svého času velkou výhru i pro samotného Vavřína Krčila. Významně oživil jeho podnikání. Živnostník začal jako prodejce sítěk na vlasy, jenže ty po pár letech přestaly být módní, a navíc přišla tvrdá konkurence z Japonska. Krčil tak musel přijít s novým nápadem, a tak zkusil k síťce připevnit ručně utkaná ucha.

Vznikl tak praktický, skladný, lehký a levný produkt, který se rychle rozšířil do Kanady, Francie, Švýcarska, Německa, Rakouska a do zemí severní Afriky. Krčil patrně neměl peníze na mezinárodní patent, a tak tašku začala vyrábět konkurence z Itálie a Švýcarska. Síťovka rychle zaplavila celý svět.

Foto: ČTK

Roman Krčil sedí vedle plastiky vytvořené k poctě jeho dědečka – vynálezce síťovky.

I tak mu podnikání běželo dobře. Jeho firma měla sice jen pět zaměstnanců, ale také si díky ní přivydělávalo šest set rodin ze Žďáru a okolí. Ty si u živnostníka vyzvedly přízi z umělého hedvábí a splétaly tašky.

„Necovali (textilní technika, při které vzniká pletivo s oky – pozn. red.) i muži a děti, nejen ženy,“ vysvětluje Roman Krčil, který je úředníkem ve Žďáru a vede si archív o svém slavném předkovi. Firma jeho dědečka, což byla vlastně jen skladová budova s materiálem, byla v roce 1948 znárodněna a živnostník si odseděl ve vězení čtyři roky. Dlouhou dobu se také nesměl vrátit do vesnice Stržanov, kde podnik sídlil. I tak se řemeslu věnoval celý život.

V Bystřici nad Pernštejnem se zasloužil o založení nového pracoviště. To se zabývalo výrobou necovaných a ručně vyšívaných záclon, které pak visely v mnoha luxusních hotelech a lázních u nás.

Nově z bio bavlny

Roman Krčil se podnikání po vzoru svého předka nevěnuje, pracuje na městském úřadě ve Žďáru. Obchodní ideu si vzali na starost jiní. „Když jsem byla malá, měli jsme doma jednak hodně pevné síťovky, které se dělaly ze špagátů, a pak takové z pružného materiálu,“ vzpomíná majitelka firmy Česká síťovka Karolína Pechová.

Podnikatelce se líbila variabilita a jednoduchost produktu. Před necelými pěti lety začala s výrobou a prodejem ikonické tašky a věřila, že s ní prorazí a nebude mít příliš velkou konkurenci.

„Před námi tu bylo pár nezdařených pokusů o návrat produktu na trh, ale přijde mi, že to byly příliš rychlé a nedůsledně vymyšlené projekty,“ vysvětluje. „Chceme mimo jiné i změnit pohled lidí na síťovku, aby ji nebrali jen jako věc z dob totality, ale jako krásný prvorepublikový výrobek.“ Firma nabízí několik modelů z různých materiálů.

„My bychom dnes zvládali manufakturu jen těžko. Nejdříve koupíme potřebný materiál, vlákna se nabarví, nastříhají a pak strojově sešijí, díky tomu jsme získali ochrannou známku Český výrobek,“ upozorňuje podnikatelka.

Foto: ČTK

Taška je praktickým pomocníkem a může být i zajímavým módním doplňkem.

„Samozřejmě jsem chtěla, aby se tato česká ikona vyráběla v naší republice. Nicméně zpočátku nebylo snadné najít lidi, kteří by dělali spolehlivě a dodávali v rozumné kvalitě,“ vysvětluje Karolína Pechová, která zadává práci do dvou samostatných dílen a také několika švadlenám v Praze. Hotové modely pak nabízí v e-shopu firmy, v některých designových obchodech a v síti prodejen s biopotravinami.

„Rozhodli jsme se dát cestou vyšší kvality, místo toho, abychom vyráběli co nejlevněji. Používáme různé materiály, jako třeba biobavlnu,“ vysvětluje Pechová.

„Odbyt je každý měsíc jiný, ale vedeme si dobře,“ dodává podnikatelka, jejíž firma není samozřejmě jediná, která praktického pomocníka na odnos nákupů vyrábí a nabízí. Na různých internetových serverech se dají najít i několik desetiletí staré kusy, někdy síťovky nalezneme například v e-shopech s kancelářskými potřebami.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám