Nevěděla jsem, co od něj očekávat, a trochu mě překvapilo i místo, které zvolil pro schůzku. Prodejna spodního prádla v jedné pražské pasáži mi nepřišla pro rozhovor úplně ideální, ale vždycky se dá zkusit něco nového, řekla jsem si. Poté, co si koupil dvoje trenýrky, sedli jsme si ke kávě a čaji v restauraci.

Jakub Kohák si zahrál svou první hlavní roli ve filmu Tomáše Vorla Instalatér z Tuchlovic, který je nyní čerstvě v kinech. Ač sám režisér, vůbec neměl touhy zasahovat do natáčení.

„Už jsem v několika snímcích celovečerního charakteru vytvořil nějaké role, byť ne hlavní. A když jsem v roli herce, nemám žádné režijní choutky. Vůbec žádné, vážně úplně nula,“ říká.

Hudbu jsem ještě nesložil. Ale mohl bych. Producenti ovšem nemají tolik peněz, aby zaplatili za mou geniální muziku. Takže zatím hudbu nechávám jiným, méně talentovaným.

Na roli se podle svých slov připravoval poctivě. S režisérem Vorlem objížděli lidi, podle kterých psal scénář.

„Takže jsme byli za Mírou, za Timotim, u kterého jsme pak točili doma. Vše je autentické. Jeho dílna, dům, obývák, všechno. Akorát maminka nebyla jeho, ta byla jakoby moje. Pak jsem absolvoval 14denní instalatérský kurz. Tam jsem se chodil dívat, jak se svařuje, čistí trubky, pracuje s pružinou a na další věci,“ vysvětluje.

První hlavní roli si zahrál ve filmu Instalatér z Tuchlovic.

První hlavní roli si zahrál ve filmu Instalatér z Tuchlovic.

FOTO: Falcon

Získané dovednosti prý určitě využije. Obyvatelé domu, ve kterém s rodinou bydlí, se mají tedy na co těšit.

„Když se něco stane, tak hned nastoupím. Nesmějí ale prasknout stoupačky, to už je na mě moc odborné.“ Protože je však mužem mnoha řemesel, i opravu stoupaček určitě časem zvládne.

Reklamy přišly náhodou

Jakub Kohák režijně a posléze i herecky zaujal nejprve na reklamním poli. Za své reklamní spoty získal několik cen. Režíroval také pár dílů oblíbeného seriálu Okresní přebor. A v hlavě si nosí námět na svůj první celovečerní film. Dnes může překvapit, jak je možné, že měl problém dostat se na uměleckou vysokou školu. Na DAMU ho nevzali a na FAMU nakonec ano, ale až na třetí pokus – a na katedru produkce. I k reklamám se vlastně dostal náhodou.

„Nevzali mě nikam, nikdy, všechno jsem si musel vybojovat sám, svýma rukama, hlavou,“ podotýká k tomu. Na vysoké škole začal točit filmy sám pro sebe. „Spíš mě totiž bavilo pořady tvořit a vymýšlet, než je jen zajišťovat technicky. Tak jsem se rozhodl, že si je budu točit pro sebe. Zvlášť když jsem viděl ty spolužáky, co tam vyrábějí. To jsem si říkal, že i v kómatu natočím něco lepšího než oni. A měl jsem pravdu!“ vysvětluje způsobem sobě vlastním. „Někdo pak ty malé filmy viděl, oslovil mě a už to jelo,“ dodává.

Reklamy točí stále a režíruje i sám sebe, protože už je také jejich hlavní postavou.
„Dostalo se to do té fáze, že už není nikdo lepší než já, kdo by to zahrál. Vždycky sháníme herce, probíhají castingy. Přijde jich celá paleta, pak to zkusím já a klienti řeknou, že to je nejlepší. Tak se na to podívám, nezaujatě – čistýma očima – a musím uznat, že mají pravdu!“ (smích).

Jakub Kohák je velký sportovní praktik i teoretik. Zde na vyhlášení Zlaté hokejky.

Jakub Kohák je velký sportovní praktik i teoretik. Zde na vyhlášení Zlaté hokejky

FOTO: Vlastimil Vacek, Právo

Z jeho vyprávění vyplývá, že si připadá tak trochu jako Clint Eastwood. „Napíše si to, zprodukuje, zrežíruje, hraje v tom, hudbu k tomu složí a nakonec to získá cenu za nejlepší film. To je úžasný, hrozně mu to přeju,“ oceňuje amerického herce, režiséra, producenta atd.

Sám už také filmovou píseň nazpíval, je to právě ta k filmu Instalatér z Tuchlovic. Hudbu však ještě nesložil. „Ale mohl bych. Producenti ovšem nemají tolik peněz, aby zaplatili za mou geniální muziku. Takže zatím hudbu nechávám jiným, méně talentovaným,“ říká blahosklonně.

Jeho hlas má známou tvář

Muž mnoha profesí Jakub Kohák zasedá také v roli porotce už v druhé řadě televizní soutěže Tvoje tvář má známý hlas. „Oslovila mě kreativní producentka Simona, vysvětlila mi podstatu soutěže a poslala mi odkazy. Když jsem viděl španělskou verzi, přišlo mi to jako travesty show. Bylo to tím, že to interpreti nebrali dost vážně,“ byl zprvu trochu na rozpacích.

Měl nabídku pořad buď moderovat, účinkovat v něm, nebo ho porotcovat. „A já, protože to je další krok někam, kde bych si rozšířil svoje portfolio a neupadl do stereotypu, bavil se a neměl s tím zase moc práce, jsem si vybral porotce. Nemusí umět zpívat, nic se učit, chodit na tréninky. Ideální. A první řada měla nečekaný úspěch. Trošku si říkám, jestli to není tím, že jsem tam já,“ podotýká.

Jak by taky ne, když se sám označil za předsedu poroty, kde vedle něj usedá Iva Pazderková, Janek Ledecký a čtvrtý porotce je vždy překvapením. „Musel jsem jim říct, že jsem předseda, i když oni to už trochu podvědomě věděli. Lidi jsou stádo a musí mít svého ovčáka. Musí se jim to říct, s lidmi je potřeba takhle pracovat,“ říká s humorem sobě vlastním. Na můj dotaz dodává, že tak to má samozřejmě i doma.

Sportovec tělem i duší

Nejen filmu a hudbě věnuje Jakub Kohák svůj čas. Je také vášnivým sportovcem. Například golf podle svých slov hraje už 25 let. Jeho starší syn už druhým rokem chodí na atletiku na Duklu, proto se ptám, jestli si on sám na atletickém oválu někdy rozpohybuje tělo.

„Ne, ne, ale atletika je součástí každého sportu. Třeba když hraju fotbal, tak už je to atletika. Skáčete, běháte, ale že bych někde vyloženě házel koulí, to ne. Nebo vrhal oštěp. I když o oštěpu teď přemýšlím, v tom bych byl dobrej. Ale na to už je pozdě.“

V seriálu Okresní přebor si střihl roli fotbalového brankáře, předsedou oddílu byl Luděk Sobota.

V seriálu Okresní přebor si střihl roli fotbalového brankáře, předsedou oddílu byl Luděk Sobota.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Ta sebereflexe mě překvapuje, ptám se tedy, proč u oštěpu hází flintu do žita. Vysvětlení je jasné. „Je pozdě na to, abych byl olympijským vítězem. Vždycky si totiž dávám ty nejvyšší cíle.“

Aktivně se věnuje fotbalu. Ačkoli v Okresním přeboru hrál brankáře, na hřišti je prý hrotový, někdy podhrotový útočník. „Brankář je na mě moc statický a s mojí technikou jsem přece jen prospěšnější týmu v poli,“ vysvětluje. Hraje pražský přebor ve futsalové lize za Gusanos Rojos.

„Dvakrát jsem byl nejlepším střelcem sezóny, 33 gólů jsem dal. Pak hraju krajský přebor za TJ Posázavan Poříčí a pak ještě mám takovou svoji ligu na Újezdě – Újezdská fotbalová asociace (UFA), tu jsem založil a jsem jejím prezidentem,“ říká.

Plány povznášející duši

Hraje ve filmech, natáčí, ale celovečerní film coby režisér ještě ve svém širokém rejstříku nemá. Měl už několik nabídek, ale zatím je vždy odmítl.

„Nebráním se tomu, ale musím cítit, že má smysl tomu věnovat část svého života. Moje partnerka dostala výborný nápad, už jsem oslovil jednoho pána, který by psal scénář. Byl by to film o faráři Josefu Toufarovi a tzv. číhošťském zázraku. Tomu by mělo smysl se věnovat.“

Brzy má v plánu realizovat nápad na svou třetí knihu. První dvě byly knižně vydané články, které psal do novin. Ta třetí by měla být úplně jiná. „Zatím mám v hlavě výborný námět na knížku pro děti. A pro dospělé chystám knihu povídek. Chtěl bych ji udělat stůj co stůj.“

Oblíbený fotbal si zahrál také s Pavlem Horváthem na benefičním utkání Horviho poslední desítka

Oblíbený fotbal si zahrál také s Pavlem Horváthem na benefičním utkání Horviho poslední desítka.

FOTO: Vlastimil Vacek, Právo

Má toho hodně a nic není na jedno brdo. „Je to zábavné. A někdy je to i náročné. Ale to mě na tom právě baví. Není šance upadnout do stereotypu. To by mě ubíjelo,“ vysvětluje.

Asi abych se nedopustila omylu, na závěr mi vysvětluje, že je v jádru smutný člověk.

„V zásadě jsem melancholik. Jako slavný mim Jean Gaspard Deburau. Trpěl depresemi a byl smutný, šel za doktorem, nepředstavil se a on ho poslal na jeho vlastní představení. Já sice depresemi netrpím, ale někdy se tak jako vážně zamyslím. Ale jen někdy,“ vysvětluje s širokým úsměvem Jakub Kohák.