Do letošního ročníku se zapojilo celkem 49 českých vědkyň, do finále se jich pak probojovalo 13. Vědkyně se utkaly ve dvou kategoriích – do 35 let věku včetně a od 36 do 45 let. Své projekty autorky obhajovaly v dubnu osobně před odbornou porotou složenou ze zástupců Akademie věd ČR.

Letošními vítězkami se staly RNDr. Klára Řeháková, Ph.D. z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D. z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Praze.

Obě laureátky ocenění získaly za své projekty z výzkumné oblasti biologie, na které následně získaly každá čtvrt miliónu korun.

Klára Řeháková

RNDr. Klára Řeháková, Ph.D.

Klára Řeháková získala cenu za svůj projekt: Biologické půdní krusty – zdroj nebo úložiště uhlíku? Ten se věnuje biologickým půdním krustám, které jsou významnou součástí pouští.

Jeho cílem je zjistit jejich biologické složení, význam a funkci pro ekosystém. Nejdůležitějším úkolem je pak zjistit, zda jsou biologické půdní krusty zdrojem nebo úložištěm organického uhlíku v koloběhu uhlíku na zemi.

Martina

RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D.

Martina Johnson Pokorná byla oceněna za projekt: Sexuální nebo asexuální draci? Popisuje molekulární pohled na způsob určení pohlaví u varana komodského. Jelikož právě u tohoto živočicha je velmi důležité, zda se vylíhne samec nebo samice, protože to zásadně ovlivňuje zachování vyrovnaného poměru pohlaví a tedy přežití populace ve volné přírodě.

Projekt je zaměřen na prozkoumání molekulární podstaty způsobu určení pohlaví  varana komodského, největšího žijícího ještěra na planetě, u kterého občas probíhá nepohlavní (asexuální) rozmnožování, kdy samice naklade vejce bez přítomnosti samce. Mláďata jsou pak výhradně samci.

Jedním z cílů bude vysledovat, jaká je genetická variabilita takto vzniklých samců. Projekt přinese významné vědecké poznatky o evoluci pohlavních chromosomů a zároveň praktické výstupy využitelné v chovu a záchraně tohoto ohroženého druhu.

Manifest pro ženy ve vědě

Letošní ročník ale nebyl jen o udělování cen, ale také o podpoření Manifestu pro ženy ve vědě, který byl poprvé představen 24. března v Maison de la Mutualité v Paříži. Zaštituje názorovou kampaň, jejímž cílem je mobilizovat vědeckou obec, institucionální i širokou veřejnost k rychlejšímu tempu změn, které by zlepšily situaci žen ve vědě.

Genderová nevyváženost je na poli vědy více patrná než v jiných oborech. Ženy představují pouhých 30 % ze všech vědců na světě.

„Tento Manifest podporuje zastoupení žen ve vědě a od jeho představení před několika týdny v Paříži jej podepsalo již přibližně 35 tisíc lidí. Toto obrovské číslo jen dokazuje, že náš neustále měnící se svět potřebuje vědecké objevy více než dříve,“ dodává prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. z Akademie věd ČR.

Šest cílů Manifestu #FORWOMENINSCIENCE
Podporovat mladé dívky při výběru vědecky orientované profesní dráhy.
Bourat bariéry, které ženám brání budovat si dlouhodobou vědeckou kariéru.
Upřednostnit přístup žen k seniorním a vedoucím pozicím ve vědě.
Společně se širokou veřejností oslavovat přínosy žen ve vědě pro vědecký pokrok a společnost.
Zajistit genderovou vyváženost prostřednictvím participace a leadershipu na vědeckých sympoziích a komisích, například na konferencích, ve výborech a správních radách.
Propagovat mentoring a networking pro mladé vědkyně, pro jejich plánování a budování vědecké profesní dráhy, která naplňuje jejich očekávání.

Podepsat manifest mohou lidé z celého světa na www.forwomeninscience.com.