Proč jste opustil svůj pořad o vaření a na čas zmizel z televizní obrazovky?

Dívám se jen dopředu, nerad se ohlížím dozadu. Ale rád se poučím ze své životní cesty. Nelituju ničeho a jsem rád za jakoukoli zkušenost. mozek zavelel a já věděl, něco musím udělat. Že chce změnu, ale že ji nesmím udělat ukvapeně.

Tak jsem si naordinoval odpočinek, abych se mohl rozmyslet, co chci či nechci. Na to mi ten půlrok úplně nestačil, ale přesto jsem si mnohé ujasnil. Potřeboval jsem taky načerpat nové nápady a inspiraci, abych nevyhořel. Aby Hruška mohl dál zrát, přinášet plody a rozdávat radost. Bylo to zatím nejtěžší rozhodnutí v mé kariéře.

Po večerech nevysedávám v hospůdkách, ale hledám recepty.

Odešel jste ale z pořadu, který měl ohromnou sledovanost. Řídil jste se heslem v nejlepším odejít?

Ne, podle toho jsem se neřídil. To nejlepší teprve nastává.

Kuchyňský experimentátor tvrdí, že vařit se dá chutně a přitom levně. A má s tím úspěch.

Kuchyňský experimentátor tvrdí, že vařit se dá chutně a přitom levně. A má s tím úspěch.

FOTO: Michaela Feuereislová

Psalo se o vás, že vám sláva stoupla do hlavy. Co si o tom myslíte?

Doslechl či dočetl jsem se, že to o mně říkají moji kolegové. Jenže když člověk chce dělat práci naplno, a to se já snažím, tak jí dávám veškerý čas. Jestli se o mně říkalo, že jsem s kolegy netrávil moc času v práci a hlavně mimo ni, tak je to pravda. Já po večerech nevysedával v hospůdkách, ale hledal jsem recepty. A přes den jsem měl starost, aby mi vykynulo těsto. Aby se všechno podařilo a já uspokojil sebe i diváka.

Ať si to nikdo nebere zle, ale kolegové byli v tu chvíli na druhé koleji. Nejsem v práci kvůli nim, ale kvůli dobrému výsledku. Chápu, že někdo si to může vyložit tak, že jsem arogantní a nebavím se, ale jsem zapálený pro věc a za tou si jdu. Nejsem nespolečenský, jsem i iniciátorem různých společenských setkání. Jednou za rok pořádám setkání svých přátel, abychom se zastavili a měli čas si popovídat. Letos se už to setkání blíží a já se moc těším.

Takže ať si to každý přebere po svém. Kolegům, co tohle trousí, přeju, ať jsou tak spokojení jako já. Pak nebudou mít čas něco podobného řešit.

Ve svém novém pořadu Vychytávky po vzoru Přemka Podlahy diskutuje s kutily.

Ve svém novém pořadu Vychytávky po vzoru Přemka Podlahy diskutuje s kutily.

FOTO: archív TV Prima

Jak jste využil půlroční odpočinek po odchodu z Novy?

Vypnul jsem telefon a odjel tam, kde jsem vyrůstal, domů k rodičům. Tam mám opravdové přátele. Člověk se snaží stále si hledat nové přátele, ale je to těžké. V krizových situacích se zjistí, že nejlépe pomohou staří kamarádi ze základní školy, prověření časem. Tam jsem se ukotvil, takže jsem nezmizel z povrchu zemského. Byl jsem tam, kde je mi dobře. Na půl roku jsem se vrátil do normálního, až maloměšťáckého světa, ze kterého jsem nasbíral inspiraci, energii a sílu.

Dotkl jste se tam vařečky?

Dotkl. Psal jsem svou novou kuchařku, takže jsem ji rovnou i zkoušel. A nezkoušel jsem jen věci k neuvěření v mém stylu, ale pouštěl jsem se i do větších akcí. Třeba do pravého vídeňského guláše, který jsme doma nikdy neměli a já ho chtěl ochutnat. A taky se revanšovat rodičům, že se o mě starají. Takže jsem jim občas i něco uvařil.

Se svojí maminkou Marií, ke které jezdí často a rád.

Se svojí maminkou Marií, ke které jezdí často a rád.

FOTO: Michaela Feuereislová

Váš bratr je kuchař. Díval se vám přes rameno?

Nedíval. Má své práce a starostí dost, protože má rodinu. Moje recepty vylepšuje, ale své zlepšováky mi nenutí. Přijde třeba na návštěvu, přinese krabičku, naposledy v ní byl ořechový sýr. To je dobré, co to je? Tvoje lučina, říkal, jen jsem ji vylepšil o mleté ořechy. Inu, kuchař. Ví, jak na to.

Novou kuchařku jste tam napsal celou?

Skoro ano, byla to moje terapie.

Zahradní práce má rád. „Pokud něco neznám, vím, kde najdu radu,“ tvrdí.

Zahradní práce má rád. „Pokud něco neznám, vím, kde najdu radu,“ tvrdí.

FOTO: archív TV Prima

Předpokládám, že pak přišla nabídka, která se neodmítá.

Přesně tak. V momentě, kdy jsem se už cítil odpočatý, se ozvali z Primy. A byla to nabídka, o které jsem věděl, že ji nemohu odmítnout. Těžká výzva, ale pro mě je to legendární nabídka, po které touží mnoho lidí. S velikou pokorou jsem ji přijal a chci tomu pořadu věnovat téměř vše.

V čem je jiný než ten předchozí?

O moc jiný není. Jen jsem se z kuchyně rozšířil i do dílny a zahrádky. Princip je stejný, všechny zlepšováky si nenajdu sám, ale inspirují mě i diváci.

Neúnavně vymýšlí nové recepty. Letos vydal další kuchařku. I o ni je velký zájem.

Neúnavně vymýšlí nové recepty. Letos vydal další kuchařku. I o ni je velký zájem.

FOTO: archív TV Prima

Vy jste neuvěřitelně výhodná partie! Vařit umíte a všechno spravit taky!

A když to neumím, tak vím, kde najít radu.

Píší vám i fanynky? Ať jim přijdete uvařit?

Nebráním se žádnému setkání. Ať to klidně zkusí. Ale vážně, moji fanoušci ani fanynky tak od rány nejsou. Jsou naopak velmi milí a často najdeme i společnou řeč a setkáme se. I s fanynkami. Nejsem typ, co nereaguje, a na sociálních sítích nejsem ten, kdo neodpovídá, naopak. Co mě zaskakuje, až fascinuje, je, že mě oslovují ti čím dál mladší. I děti, které baví pořad i vaření. Berou mě jako vrstevníka a tak mě i oslovují. Lichotí mi a píšou, že mi prý fandí celá třída. Nevím, čím jsem je mohl oslovit.

Kuchař Zdeněk Pohlreich se o něm zprvu nevyjadřoval příliš lichotivě. Nyní však působí v jedné televizi a o nepřátelství nemůže být ani řeč.

Kuchař Zdeněk Pohlreich se o něm zprvu nevyjadřoval příliš lichotivě. Nyní však působí v jedné televizi a o nepřátelství nemůže být ani řeč.

FOTO: Michaela Feuereislová

Není to tím, že jste bývalý učitel?

Ale já byl přísný učitel. Dnes mají děti jiné priority než televizi. Jejich idoly jsou blogeři, youtubeři, a proto se divím, že je oslovuju i já. Ale je to milé. A pak mi ještě píší jejich prarodiče. Je to zvláštní spojení.

Co vás baví víc, vaření, nebo dílna?

To se nedá říct, baví mě oboje. Jako učitel jsem dílny musel učit nedobrovolně a proti svému úvazku, protože jsem biolog a chemik. Jako začínající učitel jsem musel vzít všechno. Takže jsem učil i dílny, které jsem jako dítě nenáviděl. Dělali jsme tam výrobky, které nebyly nám, dětem, přiměřené. Byly to blbosti, které jsme nebyli schopní uříznout či spojit. Dopadlo to většinou tak, že třídní sígr, co měl sílu, to nařezal všem.

Ve Vychytávkách se diváci dovědí spoustu užitečných vychytávek.

Ve Vychytávkách se diváci dovědí spoustu užitečných nápadů.

FOTO: archív TV Prima

A tak jsem si jako učitel říkal, že když už mám učit dílny, musím to dělat tak, aby to bavilo mě i děti. Nechtěl jsem být učitel, co to dostal za trest a nebaví ho to. Takže jsem překopal osnovy a už tenkrát jsme dělali to, co děti umějí udělat ze dřeva, kovu a plastu. Tedy třeba přesýpací hodiny z PET lahví či odrátované nádoby. Takže vlastně mám na co navazovat!