Jeremy Irons: Dosud nikdo nenapsal tak mimořádná díla jako Shakespeare

A ačkoli je v soukromí muž elegantní, zdvořilý a kultivovaný, nikdy jako herec neměl problém ztvárnit například oxfordského studenta zmítaného homosexuální láskou v seriálu Návrat do Bridesheadu (1981), perverzního Humberta Humberta v Lolitě (1997), zaměněné dvojče v hororovém filmu Příliš dokonalá podoba (1988), vášní pohlceného poslance v sexuálně zabarveném dramatu Posedlost (1992) nebo právě papeže Alexandra VI. ve zmíněném seriálu.

Rodriga Borgiu, vychytralého, manipulativního patriarchu rodinného klanu, který stoupá do nejvyšších kruhů moci na pozadí renesanční Itálie, si zahrál zvlášť s chutí. „Bylo úžasné sledovat dobu, ve které si cílevědomě budoval své impérium prostřednictvím korupce katolické církve a nastolil nelítostnou nadvládu síly a okázalé krutosti hlavně poté, co se stal papežem.”

„Jako herec jsem se tou dobou nechal zcela pohltit. Jakmile se začalo natáčet, museli jsme zapomenout na všechno kolem, nevnímat kamery a světla a nechat se vnést do imaginárního světa doby. Jen tak si mohu také roli užít. Postupně se tak spolu s Rodrigem stávám paranoidním a agresivním. Cítím, jak ho obklopují lidé, kteří jdou po něm, on je ale chce dostat jako první.“

A jak ho na podobné role připravilo studium na divadelní škole Bristol Old Vic Theatre School a divadlo, ve kterém hrál převážně shakespearovské role? „Myslím, že dosud nikdo nenapsal tak mimořádná a výjimečná díla jako Shakespeare. Jeho postavy mají tolik rozporuplnosti i tolik lidských kvalit.”

„Ale i Rodrigo je vlastně vrah a cizoložník, ale zároveň je mužem božím. A to není bezpodmínečně středověká kvalifikace. Podívejte se třeba na George W. Bushe, o kterém jsem přesvědčen, že je hluboce věřící křesťan. A přitom na jeho rozkazy bylo zabito tisíce nevinných civilistů v tak daleké zemi,“ zamýšlí se.

Talentovaný Jeremy má od mládí kromě hraní ještě jednu velkou lásku - muziku. „Byl jsem sice synem daňového poradce, ale místo čísel mě už v mládí okouzlila hudba. Jako student jsem založil čtyřčlennou kapelu, která se jmenovala Čtyři sloupy moudrosti. Zpíval jsem v ní, hrál na buben a na harmoniku. Byla to právě muzika, která mě vlastně přivedla na divadelní bristolskou školu Old Vic,“ vzpomíná charismatický rodák z ostrova Wight.

Ve třiadvaceti se přestěhoval do Londýna. Než však dostal vytouženou hlavní roli v muzikálovém hitu Godspell (1972), živil se všelijak: jako uklízeč, zahradník, ale především jako pouliční zpěvák. Úspěšná kariéra v londýnském West Endu a v televizi ho za sedm let dovedla na stříbrné plátno.

Hudební sen si ve filmu začal opět plnit počátkem devadesátých let v Žebrácké opeře a M. Butterfly. Později se podílel na albech řady hudebních hvězd. V animovaném muzikálu Lví král v roli bídného Scara nazpíval píseň Be Prepared a v roce 2006 na charitativním albu Písně od hvězd zase song Boba Dylana Make You Feel My Love.

Hercův nesmírně bohatý herecký rejstřík ještě ale zdaleka není úplný. „Pořád musím zkoušet něco nového, s žádnou rolí nikdy nejsem úplně spokojený. Myslím, že kdybych byl, bude to můj konec,“ říká s úsměvem oscarový Jeremy Irons.