Hlavní obsah

Dara Rolins: Řídím dál a jezdím stejně opatrně, jako jsem jezdila předtím

Právo, Věra Keilová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od doby, kdy jako jedenáctiletá stála vedle Karla Gotta a zpívala s ním Zvonky štěstí, uplynulo už bezmála třicet let. Poslední dva roky pro ni byly osudové – musela překonat traumata z rozchodu s otcem své dcery a z tragické autonehody, zároveň však našla novou lásku. Po svém boku má rapera Patrika vystupujícího pod jménem Rytmus.

Dara Rolins

 
Článek

„Dnes už asi nikoho nepřekvapí, když přiznám, že se s Patrikem scházíme. Dal nás dohromady osud a v jeho rukách je i to, jak se to všechno vyvine dál. Čekala jsem, až zahřmí, a konečně se to stalo,“ říká o své nové životní lásce devětatřicetiletá zpěvačka. S odstupem času je vděčná i za chvíle, kdy byla na dně.

Foto: ČTK

Současným zpěvaččiným přítelem je raper Rytmus. Bude právě on otcem její druhé vytoužené holčičky?

Když padala na dno

Na rok 2010 ale vzpomíná nerada. V červenci došlo k autonehodě, kdy se její vůz, který řídila, střetl s motocyklistou. Šlo o třiašedesátiletého Jindřicha Rotrekla, který svým zraněním podlehl. Znalci vypracovali tři různé posudky, z nichž poslední Daru obviňuje, a na základě toho případ začal opět projednávat soud – právě v těchto týdnech by měl padnout verdikt.

„V rámci všech tzv. zaručených informací, které se objevily v různých médiích, budu ráda, když soud jako jediná kompetentní instituce rozhodne o mé vině či nevině s konečnou platností,“ říká Dara vyrovnaně.

„Je to samozřejmě velmi smutné, ale to ráno jsem se neprobudila s tím, že někomu způsobím takovou bolest,“ říká. Na otázku, zda se od té doby něco změnilo v jejím chování řidičky, odpovídá: „V případě, že bych cítila pochybení, třeba že jsem jela rychle, měla v krvi alkohol nebo nejela ve svém pruhu, nejspíš bych měla výčitky do smrti a možná bych si za ten volant už ani nesedla, ale tak to nebylo. Řídím dál a jezdím stejně opatrně, jako jsem jezdila předtím. To s tím opravdu nemá nic společného. Byl to bohužel osud.“

Celá kauza stála zpěvačku již spoustu nervů a trápení a dál to proto již rozebírat nechce. Když se první kolo vyšetřování uzavřelo, přišla další rána. Na sklonku roku 2010 se totiž v bulváru objevily informace o záletech jejího partnera a otce tříleté dcery Laury Matěje Homoly, zpěváka skupiny Wohnout. Aféra skončila rozchodem.

Foto: ČTK

Na jaře roku 2008 se Daře a Matějovi narodila dcera Laura

„Nemám iluze o chlapech a vím, že křídla na zádech nemají. On měl jen mega smůlu, že ho při tom načapali. Co mě na tom ale mrzelo nejvíc a čemu nerozumím dodnes, je to, že se to stalo v době, kdy jsme spolu byli v pohodě a krizi už měli za sebou.

Dokonce jsme se bavili o druhém dítěti. Myslím, že už si žádného chlapa nepustím tak blízko k tělu. Obrana je možná lepší než spínání rukou a věčné přemýšlení o tom, co kdo z nás udělal špatně. Prostě se to stalo a nikdo ani nic špatně udělat nemusel.“ Zpěvačka připouští, že má Matěje stále ráda. Uvědomuje si, že díky dceři Lauře jsou spojeni napořád. Za vše, co spolu prožili, děkuje - zášť zavrhla. To, co ji postavilo na nohy, byla právě malá Lola, jak své dceři Lauře říká.

„Zní to jako klišé, ale jakkoli to zní otřele, byl to právě Loleček, kdo mě v těch nejhorších dnech přinutil vstát z postele. Všechno potřebuje svůj čas. I když jsem nějakou dobu byla bez energie, nejsem typ, který by takové stavy bral jako definitivum. Uvědomovala jsem si, že padám ke dnu, jen ta cesta byla delší, než jsem si původně myslela. Věděla jsem, že jednoho dne se dna dotknout musím a pak se zase odrazím.“

Kromě toho zpěvačku v té době zasáhlo i úmrtí jejího mladšího bratrance a také blízkého kamaráda, vizážisty Alexe.

S Laurou mluví česky, ale zpívá jí slovensky

Česky mluví Dara stejně dobře, jako kdyby se u nás narodila. Svým rodným jazykem, slovenštinou, si během našeho povídání vypomohla jen ve chvíli, kdy potřebovala vyjádřit silnou emoci. A ukazují to i její písničky. Zatímco se v Praze, kde žije, se všemi baví česky, zpívá výhradě slovensky nebo anglicky. „Zpívat slovensky je pro mě nejpřirozenější. Pár písniček jsem si napsala i v češtině, ale ve slovenštině se mi zpívá líp. S Lolou mluvím doma také česky, ale když ji chovám na klíně, nastupuje slovenština.“

Ať byl pro ni osobně minulý rok jakýkoli, pracovně Dara nezahálela – na podzim vydala nové album s názvem Stereo. „Jako hosty jsem přizvala Helenu Zeťovou, Dana Bártu a Janu Kirschner – s ní jsme dokonce jednu písničku o mé dceři Lauře složily společně. Myslím, že nejsem typicky střední proud. Tíhnu k černé muzice a ke stylům, jako je rhythm and blues a hip hop. Co dělám, mě baví, a proto si myslím, že mám krásný život a na nic si nestěžuju.“

Kdyby Dara Rolins žila třeba v USA, a ta možnost tady byla, mohla by se ve svém oblíbeném žánru realizovat určitě víc, ale jak sama říká, kdo chce s vlky výt, musí s nimi žít, a Dara odejít do světa nadobro nechtěla.

Ráda zpívá o tom, co si opravdu myslí nebo cítí, proto se v některých svých písničkách na novém albu vyrovnává i s těžkostmi, jaké ji potkaly. Silné emoce prý musely ven.

„Najednou bylo o čem tvořit. Na albu si nestěžuju, nebrečím, ani nikoho netrestám, je o věcech, které znám, a k nimž jsem dozrála. Většina umělců zpívá o tom, co prožila, a já nejsem výjimka. Vlastními prožitky se totiž každá tvorba stává originální. Loňský rok byl po pracovní stránce hodně akční a to mám ráda.“ Tři písničky jsou z produkce anglické taneční kapely Kosheen, ostatní si zpěvačka napsala sama.

Foto: ČTK

Pro někoho možná překvapivé spojení, ale Dan Bárta a Dara Rolins tvrdí, že si báječně rozumějí.

Než zazvonily zvonky štěstí

Hudební talent se u malé Darinky, jejíž maminka absolvovala hotelovou školu a tatínek pracoval jako automechanik, začal objevovat velmi brzy. V televizi vystupovala poprvé v pěti letech a jako malá školačka zpívala v dětském pěveckém sboru. Odtud ji však vyloučili – prý nebyla týmový hráč a příliš vyčnívala, což obrečela. Vzápětí jí její o devět let starší sestra Jana dovedla k hlasovému pedagogovi, s nímž pak několik let pracovala.

V roce 1983, kdy nazpívala duet s Karlem Gottem, už na Slovensku vydávala desky a rozdávala autogramy. Nápad dát ji dohromady s českým slavíkem se zrodil v hlavě Jiřího Zmožka, autora melodie hitu Zvonky štěstí.

„Když mě Karel představil českému publiku, měla jsem za sebou na Slovensku už tři sta koncertů, pět natočených pohádek a asi sto padesát tisíc prodaných desek. Zní to legračně, ale dá se říci, že mě muzika živí už od osmi let. I já sama se divím, jak jsem s hlasem dokázala zručně a s citem zacházet už tenkrát. Nechlubím se, spíš mi přijde dojemné, jak to příroda zařídila.“

Foto: ČTK

Od doby, kdy zpívala s Karlem Gottem duet Zvonky štěstí, uplynulo už téměř třicet let. Nedávno byla kmotrou jeho cédéčka.

Ke vzpomínce na Zvonky štěstí Dara ještě dodává, že když tenkrát u nich doma zazvonil telefon a ve sluchátku se ozval Karel Gott, její maminka prý málem upadla. „A ještě si vzpomínám, že když jsem s ním pak za pár týdnů zpívala v Lucerně na jeho vánočním koncertě, byl to pro mě i ten nejhezčí dárek k mým narozeninám.“

Po základní škole začala studovat konzervatoř a v prvním ročníku přestoupila z bratislavské na pražskou. V Praze nejprve žila se svojí starší sestrou, dnes v centru města bydlí společně s dcerkou, i když pracovně je v současnosti v Česku i na Slovensku vytížená úplně stejně.

Na otázku, jestli by si s Karlem chtěla zazpívat i po letech, odpovídá, že má spoustu jiných projektů a spíše než zpátky se dívá dopředu. „Nesmírně si té zkušenosti vážím a je pravda, že když Karla potkám, cítím zvláštní chvění i dnes, ale to má asi každý, protože on je opravdu výjimečný. A moc si vážím i toho, že mi jako zpěvačce vzdal hold a respektuje mě jako svou kolegyni, přestože hudební styly, kterým se oba věnujeme, jsou jiné. Když jsme měli nedávno s Danem Bártou koncert v pražské Retro Music Hall, přišel se na nás podívat i s Ivankou a zůstali až do konce. Říkal, že se mu to moc líbilo, a to prostě potěší!“

Proč si zamilovala Los Angeles

Nápad zazpívat si společně měli Dara Rolins a Dan Bárta už dříve, ale poprvé k tomu došlo až vloni. Společně absolvovali několik vystoupení a také nahráli pár písniček. „Měli jsme české i slovenské turné a určitě něco vymyslíme i letos.

Někoho udivuje, že jsme se dali dohromady, ale nám to divné nepřipadá. Naopak. Dan mi udělal velkou radost, protože když jsem po všech těch předloňských peripetiích odjela i s Lolou začátkem roku na tři měsíce za kamarádkou do Los Angeles, abych se vzpamatovala, napsal mi e-mail, že bychom to konečně mohli zkusit. A na to jsem se po návratu těšila ze všeho nejvíc. Na koncertech zpíváme každý zvlášť písně od našich oblíbenců a pak i nějaké písničky dohromady.“

Los Angeles si Dara oblíbila natolik, že má v plánu pořídit si zde byt. Ve městě andělů prý cítí ve vzduchu něco, co ji přitahuje a je jí to blízké, i když vysvětlit to neumí.

„Líbí se mi Santa Monica a bohémská čtvrť Venice s nízkou zástavbou na okraji města. Třeba se mi podaří vybudovat si malé zázemí právě tam. Mít v tomto městě svůj byteček a chodit se s Lolou koupat do oceánu, kdy se nám zachce, by se mi hodně líbilo. Ráda cestuju, ale když objevím místo, které se mi zalíbí a je mi tam dobře, jsem konzervativní a jiné už nehledám. A tak to mám s LA.“

Po rozchodu s Matějem Homolou je Dara v osobním životě opět šťastná. „Chtěla bych ještě jednu holčičku. Když jsme se s Matějem rozhodli pro miminko, otěhotněla jsem okamžitě, a tak doufám, že budu mít štěstí ještě jednou – samozřejmě ve vztahu s mužem, s nímž prožiju velkou lásku.“

Zatím však zpěvaččin život naplňuje především Lola, u které je už teď jasné, že je velmi muzikální. „Lola je moje sluníčko. Poslouchá moje písničky, ale pak si tam stejně dá ty Matějovy a skupinu Wohnout. S těma mýma má trochu problém, protože jsou ve slovenštině. Když bude mít hudební talent, určitě pomůžeme a poradíme, ale já ani Matěj jí nebudeme říkat, že zpívat a hrát je to nejlepší na světě. Na to musíte mít totiž nejen talent a štěstí, ale také žaludek.“

Co se týče temperamentu, je po svých rodičích prý nakombinovaná spravedlivě. „Má zajímavě skloubenou ženskou jemnost s klučičí divokostí. Venku třeba ráda chodí bosa, ale pak přijde domů a sama si umyje nožičky. Než jde večer spát, snaží se uklidit si hračky, a když ráno vstane, jde si sama hned vyčistit zoubky.

Jsem ráda, že má Matějovy geny, protože je to zajímavej a chytrej chlap. Nevím o tématu, o němž by se s ním nedalo mluvit. To, co mě na muži zajímá nejvíc, je jeho charisma. Musí to být osobnost a samozřejmě pro mě musí být jako chlap přitažlivý. Krasavec ve drahém autě není nic pro mě.“

Sláva je jen iluze

Dara Rolins je také kreativní ředitelka nábytku designové řady By Dara. Ještě s dalšími kusy nábytku jiných značek ho můžete najít v obchodě v pražském Karlíně. „Teď jsem dodělala koupelnovou kolekci. Jde o keramickou řadu – na výrobcích je obtisk mých rukou a mého palce jako podpis na samém dnu. Vlastně se tím bavím. Nepovažuju se za fundovanou designérku, ale líbí se mi to. Design byl mým koníčkem vždycky a mám o něm doma plno knih.“ Jejím snem je vlastní galerie a je docela možné, že vznikne právě v Karlíně rozšířením stávajícího obchodu.

Co je pro ni štěstí

Dara Rolins, vlastním jménem Darina Rolincová, se narodila 7. 12. 1972 v Bratislavě. Vystudovala konzervatoř.

Zpěvu se věnuje od svých pěti let, dosud vydala dvanáct sólových alb. Poslední CD s názvem Stereo vyšlo loni v září.

„Baví mě dělat hip hop a rap stejně jako taneční muziku. Prostě ráda experimentuju, a proto jsem začala spolupracovat i s kapelou Kosheen z Anglie. Všechny naše společné písničky jsou i v angličtině a kapela je vydá i ve své zemi.“

„Mám krásný život a děkuju za něj. Už třicet let mám své publikum v Česku i na Slovensku – a tomu říkám štěstí. A s Lolečkem je to už štěstí jako hrom.“

Kromě toho ji ještě zaměstnává moderování a občas také role porotkyně. Po předloňské SuperStar loni na podzim posuzovala výkony tanečních dvojic v soutěži slovenské televize Let’s Dance. „Řeknu vám otevřeně, že dnes bych SuperStar vyhrát nechtěla, ani bych v dnešní době nechtěla začínat. Tvrdá realita totiž často přináší zklamání. Je těžké pochopit, že prvotní zájem, sláva i pozornost médií jsou jen iluze. Letíte první třídou a zapomenete, že je potřeba také zaplatit.“

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám