Článek
Noční můry a noční děsy – možná si i vy myslíte, že jde o dva názvy stejného problému. Omyl! Sice mluvíme v obou případech o poruchách spánku, tzv. parasomniích, ale projevují se odlišně.
„Noční můry přicházejí zpravidla v druhé polovině noci. Jsou spojeny s prožitkem nepříjemného snu, který dítě probudí. Prožívá úzkost, proto pláče nebo křičí. Je však při vědomí, pamatuje si, o čem se mu zdálo a postupně se nám ho podaří uklidnit,“ vysvětluje PhDr. Renáta Faltýnová, dětská psycholožka poradny http://www.feedo.cz/poradna .
Při nočních děsech naopak dítě při vědomí není. Lze ho jen těžko probudit, je dezorientované. Děti sen vyděsí brzy po usnutí v tzv. non-REM fázi spánku. Dítě vypadá, jako by bylo vzhůru, může se dokonce posadit na postel nebo mít tendenci vstávat a chodit po bytě. Druhý den si většinou nic nepamatuje, může se však cítit nepříjemně.
Křik a pláč se u nočních děsů také často vyskytuje, navíc však lze pozorovat i tělesné příznaky, jako jsou pocení a zrychlený srdeční tep.
Proč se tak děje?
V dětském věku jsou noční můry a děsy běžnými fyziologickými jevy, které jsou spojeny s dozráváním nervové soustavy. Postihují citlivější a úzkostnější jedince a také děti, které hodně intenzivně vnímají své okolí. Bývají reakcí na zvýšenou zátěž organismu, stres a negativní prožitky. Noční děsy se mohou vyskytnout i při horečkách, nebo když dítě málo spí.
„Procentuální statistiky se poněkud liší, obecně však lze říci, že s nočními děsy se potká 1 až 6 procent dětí, s nočními můrami 10 až 15 procent,“ říká Renáta Faltýnová.
Co dělat, když se tak děje?
Při nočních děsech rozhodně své zoufalé drobečky násilně nebuďte. Jen byste tím prodloužili celkovou délku jejich strašného prožitku a vystupňovali zmatenost. Zachovejte klid a ničeho se sami neděste – dítě stačí konejšit a pohladit. Zpravidla se uklidní samo a vrátí se k normálnímu spánku.
Dítě, které probudila noční můra, se ocitlo přímo uprostřed svého nepříjemného prožitku. Často se bojí znovu usnout. Rozhodně vás tedy potřebuje mít u sebe. Kdo jiný by měl drobečkovi dodat pocit bezpečí a jistoty, když ne jeho rodiče? Plyšový medvídek tady tedy nepomůže.
Asi není dobré s dítětem situaci zbytečně rozebírat, pokud o to samo nestojí, ale rozhodně ho pohlaďte a obejměte a vydržte s ním až do chvíle, kdy znovu usne. Pokud to bude nutné, klidně si ho vezměte i k sobě do postele. Nic nezkazíte ani tlumeným světlem, zvláště zažívá-li vaše dítě období strachu ze tmy. Vhodné jsou například barevné lampičky s obrázky či postavami, které má dítě spojeno s příjemnými prožitky, jako je například jídlo.
Může za to televize před spaním?
„Televize je samozřejmě sama o sobě zdrojem velkého množství vizuálních a zvukových podnětů, které zatěžují nedozrálou nervovou soustavu dětí. Pokud tyto vjemy ještě umocní akční obsah sledovaného filmu, může je dítě ve spánku hůře zpracovávat. Pak dochází k přetížení nervové soustavy a mozkové aktivity, což může ovlivnit vznik spánkové poruchy,“ vysvětluje Renáta Faltýnová a dodává:
„Alespoň hodinu před spánkem bychom tedy dětem televizi či počítač neměli pouštět. Často se tomu neubráníme. Pak tedy nenechme děti před televizí sedět dlouho a pouštějme pořady přiměřené jejich věku – tj. klidnějšího obsahu, bez strašidelných námětů a násilných scén."
Noční můry a děsy nejsou onemocnění, které by v drtivé většině bylo třeba léčit jinak než rodičovským pochopením a láskou. K pediatrovi je dobré jít jen v případě, jestliže se tyto poruchy spánku objevují častěji než čtyřikrát měsíčně. Lékař může doporučit i následné neurologické či psychologické vyšetření. Většina dětí však z nočních můr a děsů vyroste.
