Hlavní obsah

Dříve babičkami, dnes matkami aneb Když žena porodí dítě po čtyřicítce

Novinky, das

Ještě před třiceti lety bylo celkem běžné, že se ženy krátce po čtyřicítce stávaly babičkami, dnes není výjimečné, že jsou prvorodičkami. Jednak je to dáno tím, že ženy dlouho upřednostňují kariéru před mateřstvím či nemají dlouho štěstí při výběru partnera, a pak také úspěchy reprodukční medicíny.

Foto: Profimedia.cz

Ženy, které úspěšně otěhotní a porodí kolem čtyřicítky, jsou najednou plné energie a chuti do života. Ilustrační foto

Článek

Což potvrzuje i příběh dvaačtyřicetileté Dany z Prahy, která v loňském roce porodila zdravou holčičku.

„Vystudovala jsem biologii a pracovala na akademii. Do pětatřiceti jsem absolvovala postgraduální programy, několik let pracovala na univerzitě v Německu ve výzkumném týmu a zastavila se vlastně až chvíli před čtyřicítkou. Tehdy jsme se s manželem rozhodli, že máme nejvyšší čas založit rodinu. Jenže to nešlo. Bylo to těžké, každý den jsem si přála, aby se stal zázrak, ale ten nepřicházel. Ve čtyřiceti mi lékaři oznámili, že mám předčasnou menopauzu. Respektive diagnóza zněla: předčasné ovariální selhání.

Samozřejmě jsem si vyslechla od části rodiny i kamarádek, že jsme to odkládali moc dlouho. Ale znám spoustu žen, které otěhotněly bez problémů i v mém věku. Normálně jsem menstruovala, až poslední dva roky, kdy jsem byla i z práce velmi vyčerpaná, nastaly problémy,“ vysvětluje sympatická bruneta.

Protože její vaječníky už nebyly schopny samy ani s podporou lékařů vyprodukovat zdravá vajíčka, její jedinou šancí bylo použít vajíčka cizí. „Zkraje jsem s tím měla trochu problém. Ale jeden velmi empatický lékař mi vysvětlil, že nejdůležitější je láska a bezpečí, které svému dítěti dám, nikoli fakt, jestli je, nebo není z mých vajíček.“ Dnes je šťastná, že do toho šla.

Těhotenství ve čtyřiceti s sebou samozřejmě přináší rizika

Těhotenství ve vyšším věku má celou řadu rizik. Například pravděpodobnost, že žena porodí dítě s Downovým syndromem, je v 25 letech 1 ku 1350, ve 34 letech 1 ku 450 a ve 40 letech 1 ku 100. Také jí hrozí několikanásobně vyšší riziko potratu než v pětadvaceti a častěji se u ní vyskytuje i těhotenská cukrovka, poruchy dýchání a vysoký tlak. S věkem matky zároveň stoupá i riziko předčasného porodu.

Není to ale jen o rizicích – takové těhotenství může mít i své výhody, a to zejména psychologického rázu. „Kolem čtyřicítky je žena emočně i životně zralá a existuje velký předpoklad, že výchova dítěte i celá péče o něj bude probíhat ve větším klidu, spokojenosti a radosti. Matka může zúročit všechny své zkušenosti, to, jak zná sama sebe i partnera,“ vysvětluje psycholog Boris Štěpanovič.

Samozřejmě je rozdíl, jestli se jedná o prvorodičku, nebo zkušenou matku, která už potomka či potomky má. „Čtyřicetiletá žena už si předpokládám užila kariérního i společenského života do té míry, že omezení, která s sebou těhotenství a malé dítě přináší, přijímá snáze, a ne jako oběť. Pocity, že život běží kolem a ona něco ztrácí, se zde vyskytují v mnohem menší míře,“ dodává psycholog.

To potvrzuje i Kateřina Veselá, jedenačtyřicetiletá matka tří dětí ve věku 22, 6 a 1 rok, která rodila poprvé ve svých 19 letech. Byla tenkrát ze všeho vyplašená a také jí vadilo, že ostatní spolužačky můžou v pohodě studovat nebo vyrazit do světa. „Na druhou stranu jsem noční vstávání zvládala úplně v pohodě, byla jsem vytrénovaná z diskoték a večírků,“ směje se Kateřina.

Snažili jsme se o dítě skoro rok, a otěhotněla jsem až ve chvíli, kdy jsem se vnitřně smířila s tím, že po prázdninách podstoupím IVF.

„Jenže jsem sama ještě byla dítě, nevyzrálá, nezodpovědná.“ Když si po deseti letech našla nového partnera, chtěla si nejdříve vybudovat zázemí a postavit dům. Ve 34 letech otěhotněla podruhé.

„Je to zvláštní. U druhého dítěte jsem byla úzkostná, připadala jsem si stará, většinu věcí kolem miminka jsem už zapomněla, měla jsem dojem, že mi ujíždí vlak, a že pokud ho nedonosím, znovu už se mi třeba otěhotnět nepovede. Snažili jsme se o něj skoro rok, a otěhotněla jsem až ve chvíli, kdy jsem se vnitřně smířila s tím, že po prázdninách podstoupím IVF.“

Třetího potomka pak počala těsně před čtyřicítkou. „Nechávali jsme tomu s manželem volný průběh. Buď se další dítě povede, nebo ne. A povedlo se.“ Třetí těhotenství a následnou péči o syna si podle svých slov vychutnává úplně nejvíc.

„Už vím co a jak, že je každé dítě jiné, a mám radost, že máme tak velkou rodinu. Samozřejmě mé tělo snášelo třetí těhotenství hůř než ta předchozí, byla jsem strašlivě unavená, měla jsem vysoký tlak, přibrala jsem víc a taky už tak úplně nedávám noční kojení. Přes den si se synem vždycky musím lehnout, ale po psychické stránce jsem v pohodě jako nikdy předtím.“

Větší problémy s otěhotněním

Kromě horší fyzické kondice a zdravotního stavu hrozí potenciálním maminkám kolem čtyřiceti také to, že budou mít větší problémy s otěhotněním. „S rostoucím věkem u ženy klesá jak množství vajíček, tak jejich kvalita,“ upozorňuje profesor Zdeněk Malý, přednosta brněnského institutu reprodukční medicíny Unica, který ženám nad čtyřicet nabízí individuální diagnostiku aktuálního stavu reprodukčního zdraví a který se na pacientky kolem čtyřicítky specializuje.

„Ve 32 letech má žena až 25 % vajíček geneticky nekvalitních, ve 40 letech už hovoříme minimálně o polovině. Denně vídáme na pacientkách, jak po 35. roce klesá jejich přirozená reprodukční schopnost. Naopak nejkvalitnější vajíčka jsou u žen mezi 20 až 29 lety. Samozřejmě že každá žena je jiná a nedá se to paušalizovat, ale vědecké studie i praxe přinášejí jasná fakta,“ vysvětluje profesor Malý.

Zároveň však dodává, že reprodukční medicína udělala v posledních letech značné pokroky, a dnes tak mohou otěhotnět i ženy, u kterých by to před deseti lety bylo jen stěží možné.

Nelze podceňovat zvýšenou únavu, úzkostnost při péči o dítě, věkový rozdíl, který za deset patnáct let může být problémem.

Pokud však čtyřicátnice zdárně otěhotní a dítě donosí, podle vědců na ni a její dítě čekají také nejrůznější pozitiva. Nedávná britská studie odhalila, že u dětí matek nad 40 let hrozí méně nehod a zranění a že tyto děti nekončí v nemocnici tak často jako jejich vrstevníci s mladšími matkami. Starší matky také mívají se svými dětmi méně konfliktů a jejich potomci obvykle lépe mluví než stejně staré děti mladších rodičů.

„Musím však zmínit i možnou zvýšenou únavu, úzkostnost při péči o dítě, věkový rozdíl, který za deset patnáct let může být problémem,“ naráží Boris Štěpanovič na fakt, že ve věku, kdy ostatní ženy řeší klimakterium a potíže s ním spojené, se starší matky potýkají navíc s pubertálními projevy svého potomka.

Na druhou stranu většina starších matek i otců potvrzuje, že se svými potomky omládli. S tím souhlasí i profesor Zdeněk Malý: „Ano, to je pravda, na svých pacientkách, které úspěšně otěhotní a porodí kolem čtyřicítky, vídám, jak jsou najednou rozzářené, plné energie a chuti do života. Obzvláště pokud si na dítě musely delší dobu počkat nebo podstoupit náročnější léčbu.“

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Hrozivý trend: Muži budou v roce 2060 neplodní

Za uplynulých 25 let se počet spermií u mužů snížil o více než šedesát procent. Podle lékařů jde doslova o katastrofu. Za 15 až 20 let může být až polovina...

Výběr článků

Načítám