„Kreativita je jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou můžete rozvíjet u dětí od útlého dětství. Zahrnuje v sobě mix zvídavosti, představivosti, disciplíny, spolupráce a vytrvalosti. V dětech ji lze přitom podporovat již od prvního roku života, například tím, že je necháte rozhodovat se a nést zodpovědnost za případné chyby,” vysvětluje odbornice na dětský rozvoj Paula Fassatiová.

K tomu všemu dítě ale potřebuje nejen při tvořivé hře dostatek prostoru a volnosti. „Chceme-li rozvíjet tvořivost u dětí, musíme zapomenout právě na standardní postupy při řešení problémů. Nevnucovat jim naše „správné“ představy o tom, jak mají věci vypadat a jakým způsobem dosáhnout výsledku. Namaluje-li váš potomek zeleného slona s mušími křídly, nemusíte ho hned usměrňovat a strkat mu do ruky šedou pastelku,” vysvětluje psycholožka Eva Kneblová.

Jak u dítěte podpořit kreativitu
Dítě potřebuje především prostor a dostatek volnosti. Kojenci a mladší batolata zkoumají svět všemi smysly, vše osahávají, ochutnávají. Je dobré jejich poznávání podporovat i za cenu ušpiněných kalhot a rozbitých kolen.
Bouráním to začíná – malé děti zkoumají svět kolem sebe velmi tvořivým a jedinečným způsobem. Ať už bourají věže, rozdělávají domečky nebo rozhazují kostky po
podlaze, vždy má tento speciální způsob hry velký význam ve vývoji vašeho dítěte. Při
jakémkoli novém pokusu se učí novým dovednostem a experimentují. Proto je bourání
pro kreativitu vašeho dítěte stejně důležité jako stavění.

Později předškoláci začínají s předměty manipulovat smysluplněji. Hra bývá promyšlenější. Jde třeba o stavbu hradu z písku, doplněnou kamínky jako okny a vlaječkami z listí či o město z krabiček od zápalek.

„Dospělý při hře s předškolním dítětem může navrhnout téma, dítě pak hru samo rozvíjí. Ke svému městu může třeba vymýšlet příběh; kdo v něm bydlí, kam chodí do práce, kolik má dětí,“ radí psycholožka Kneblová.

Čím je dítě starší, tím abstraktnější metody pro rozvoj tvořivosti je možné využívat. Se školáky vyzkoušejte nejrůznější hry se slovy: můžete vymýšlet větu, kdy hráči střídavě doplňují další a další slova, vyprávět společně pohádku (střídavě rodič a dítě vymýšlejí příběh).
Umělecky či technicky nadané dítě může aktivně pomáhat při zařizování či výzdobě svého pokoje či celého bytu.

S kreativitou souvisí i práce s emocemi – jejich pojmenovávání pomocí situací, které lze vytvořit při hře.

„Způsob, jakým zacházíme s emocemi dítěte, zásadně ovlivňuje jeho osobnost, schopnost budovat vztahy i spokojenost. Při hře lze nacvičovat situace, které dítě zná z běžného života a které jsou pro něj problematické – např. vztek. Ze stavebnice se postaví situace, kterou dítě zná ze svého života – např. pískoviště a hřiště, panáčci hrají maminku a dítě, které se vzteká, že nechce odejít domů na oběd. Maminka ukázkově pojmenovává emoce dítěte a společně se snaží najít řešení. Často se pak stane, že dítě si přenese řešení i do reálného života a dokáže např. svůj vztek lépe zpracovat,” upozorňuje Paula Fassatiová.

Při hře lze také nacvičit empatii, a to například tak, že se postaví herní situace (městečko, cukrárna, ordinace) a postavičky si povídají o tom, co se asi mohlo stát třetí postavičce. Příklad: v čekárně u doktorky Plyšákové – medvídek je asi smutný, že je nemocný a nemůže si hrát. Následuje návrh se zapojením emocionální kreativity: co by mu asi pomohlo?

Další důležitou složkou kreativity je vytrvalost, kterou lze také podobným způsobem trénovat již od prvního roku.

Jak otestovat kreativitu u dětí?
Typickou zkouškou je úkol, kdy má dítě vymyslet co nejvíce variant, jak neobvykle, ale smysluplně lze použít ten či onen předmět denní potřeby, například propisku či noviny.
Známé jsou „zápalkové hlavolamy“ – z daného obrazce se má přidáním či ubráním určitého počtu zápalek vytvořit obrazec nový.
Verbální pohotovost a schopnost operovat se symboly je možno ověřit, když dítě požádáme, ať vyjmenuje co nejvíce slov začínajících určitým písmenem, ať si například vzpomene na co nejvíce dopravních prostředků.
Starší děti můžeme požádat, aby vymyslely několik různých závěrů k danému příběhu či vytvořily co nejoriginálnější povídku na určité téma.

Kreativita úzce souvisí s nadáním

Kreativita je zdrojem pokroku ve všech oblastech lidského konání. Proto jsou dnes tvořiví lidé velmi žádaní na trhu práce. Kreativita je pokládána za jednu z nejcennějších vlastností osobnosti. Problematika tvořivosti u dětí úzce souvisí s jejich nadáním. V současnosti se toto téma dostává do popředí. Je tendence vytipovávat nadané děti ještě před jejich vstupem do základní školy.

Spornou otázkou zůstává, zda je segregovat a vzdělávat ve specializovaných školách, které nyní například suplují víceletá gymnázia, anebo je integrovat v běžných třídách a umožnit jim studium podle individuálního programu. Vysoce nadané a tvořivé dítě se často potýká s problémy při začlenění do kolektivu vrstevníků; se stejně starými dětmi si nerozumí, bývá přecitlivělé.

Může působit jako neukázněné, má neustále potřebu sdělovat své myšlenky: často se obrací na učitelku, hodně se vyptává, nestačí mu jednoduchá odpověď. Obtížně snáší autoritativní komunikaci; chce si na vše přijít samo, dělá věci svým osobitým způsobem.