Dříve si vědci mysleli, že neexistuje příliš mnoho věcí, které by mohly nějak zásadně ovlivnit vývoj a fungování lidského mozku. Nyní je ale už všeobecně známo, že nejen to, co jíme a děláme, a to v jakémkoli věku, může velmi výrazně ovlivnit stav, v jakém se bude náš mozek nacházet například za padesát let. A to nejen z hlediska učení, ale také například ve spojení s dosaženým IQ.

Nejzajímavější z hlediska vývoje mozku je právě období dospívání. Laicky to znamená, že právě v tomto období dokáže mozek vstřebat téměř vše, s čím se setká od pozitivních vztahů teenagera s kamarády či učiteli po různá zdravotní rizika a stres.

Odborníci proto nabádají rodiče, aby dávali na své děti pozor a pomohli jim vyhnout se rizikům v období dospívání, která by mohla mít na jejich vývoj negativní dopad. Ta největší z nich přinesl server Woman´s Day.

Otřes mozku 

Otřes mozku je nejen u dospívajících velmi nebezpečnou záležitostí, dojít k němu může při jakémkoli sportu, kterým se děti v tomto období často věnují, upozorňuje Tracey Covassinová, ředitelka laboratoře na americké Michigan State University, která se zabývá vlivem otřesů na činnost mozku. Důležitým pomocníkem proti podobnému zranění, především u kontaktních sportů, je helma.

Pokud už k podobné situaci dojde, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře, nejlépe sportovního odborníka. Rozhodně není vhodné, aby se dítě v ten samý den ještě věnovalo jakémukoli sportu.

Stres

Zatímco oblasti mozku zabývající se racionální stránkou věcí jsou u teenagerů mnohdy poněkud ‚zaseknuté‘, z hlediska emocí funguje jejich mozek na plné obrátky. I proto může jinak drobná kritika, která dospělému přijde banální, znamenat pro puberťáka životně důležitou událost.

„V mozku teenagera nastává v tu chvíli stejná reakce, jako kdyby ona událost opravdu nastala,” vysvětluje Frances E. Jensenová, vedoucí neurologického oddělení na americké Pensylvánské univerzitě a autorka knih na toto téma. Jakákoli stresující událost, jako vážná autonehoda, smrt či nemoc milované osoby, ale i záměrná kritika tak může mít na teenagera mnohonásobně větší vliv než na dospělého. Dlouhodobé napětí pak u některých dětí může zvýšit pravděpodobnost výskytu deprese či posttraumatické stresové poruchy.

Nejlepším způsobem, jak u dětí zvýšit odolnost vůči stresu a dalším vlivům okolí, je naučit je stanovovat si malé životné cíle a postupně pracovat na jejich plnění. Také by dospívající měli vědět, že je dobré mít ve svém dosahu člověka, s kterým si lze popovídat z očí do očí, ne se jen svěřovat kamarádům na sociálních sítích.

Drogy a alkohol

Nadměrná aktivita mozku teenagera je tím, co z něj dělá doslova ´houbu´, která umí nasáknout veškeré informace z okolí. „Mozek reaguje rychle na jakékoli nové úkoly. Reaguje stejně na pozitiva i negativa, jako jsou různé návykové látky,” varuje doktorka Jensenová.

Závislost je u mladistvých nejen větší, ale i déle trvá a má horší průběh, a to se stejným množstvím látky, které by u dospělého nenapáchalo takovou škodu. Netřeba zmiňovat, že taková závislost může nadobro poškodit mozek mladého člověka.

Jelikož málokterý teenager dokáže automaticky na nabízenou možnost vyzkoušet něco nového a nebezpečného říci: „Ne, děkuji,” je potřeba, aby to byla rodina, ze které se dozví o možných rizicích a reálných situacích, které mohou nastat. Je proto třeba s dětmi řešit závislost na těchto látkách a všechna rizika ještě předtím, než reálně vůbec mohou nastat.

Nedostatek spánku 

Spánek je pro schopnost mladého člověka učit se novým věcem velmi důležitý. Jeho nedostatek se kromě jiného může projevovat například i prudkými změnami nálad a chování, které mnozí rodiče přičítají ‚běžnému‘ chování puberťáka.

Problém ale často nespočívá jen v tom, že teenager nechce jít spát. Jde i o to, že jeho tělo není na spánek připravené, a to i v době, kdy už by měl dávno odpočívat. Cirkadiánní neboli biologický rytmus teenagera se totiž mění, proto jsou mnozí v noci nadměrně aktivní. Potřeba spánku ale zůstává, je dokonce větší než u dospělého člověka (dospívající by měli spát devět hodin denně).

Nejlepší způsob, jak navodit správnou atmosféru ke spánku, je odložit hodinu před ulehnutím veškerá chytrá zařízení (mobily, tablety) a zklidnit mysl. O víkendech si pak mohou teenageři přispat, podle odborníků ale maximálně hodinu či dvě.

Více času může tělu dospívajícího spíše ublížit. Pro srovnání to je, jako by dotyčný proseděl celý víkend v letadle, popisuje Mary A. Carskadonová, vedoucí výzkumu v oblasti chronobiologie a spánku v Bradley Hospital v americkém státě Rhode Island.