Používáním nepravd a překrucováním reality rodiče často znemožňují svým dětem získat relevantní poznatky a adekvátně je vyhodnotit, čímž je mnohdy ochuzují o jejich přirozený rozvoj a schopnost vštípit si a tzv. odžít si určitá pravidla.

Jejich výmysly přitom mohou v dětech vyvolávat zmatek a nejistotu právě v období, kdy si vytvářejí obraz o vnějším světě. Podle Dr. Gail Heymanové z americké univerzity v San Diegu zároveň dochází k narušení pocitu důvěry dítěte k rodiči.

Experti připouštějí, že někdy je drobná lež nezbytná, a rozhodně neuškodí, když dítě pochválíme za obrázek, který namalovalo, ale ve skutečnosti není nic moc. Předtím, než použijeme nějakou pohodlnou vytáčku, bychom se ale měli důkladně zamyslet nad tím, jestli neexistuje jiná možnost.

Kdy rodiče nejčastěji nesmyslně lžou
Při odběrech krve u lékaře  – jasně že odběr krve bolí, proč ho tedy před potomkem bagatelizovat?
Tvoje bonbónky už nemají – mají, ale v regále tak vysoko, že na ně dítě nedohlédne. A až zjistí, že mu lžete, jak si to asi přebere?
Dej si ty kapičky, jsou dobré – a to tvrdí kdo, ochutnala jste je někdy? Vlastně jakoukoliv medicínu předepsanou potomkovi?
Jestli to nedojíš, nebudu tě mít ráda…
Jestli nebudeš potichu, pan řidič zastaví a vysadí tě.
Když budeš pořád brečet, žádný kluk si tě nevezme.
Nehraj si s pindíkem, nebo ti upadne.
 …a tisíce dalších vět, které mimoděk pronesené mohou zničit dětský svět pohody a bezpečí…
 Zdroj: akademierodicovstvi.cz

Jak s dětmi jednat?

Vždy tak, abyste nepoškodili důvěru dítěte, již ve vás jako rodiče má. Pokud se mu bojíte říct něco nepříjemného, tragického či citlivého, například o sexu, není nutné mu říkat syrovou pravdu, tedy popisovat do detailů všechny aspekty. Vždy však existuje možnost, jak malému člověku popsat realitu citlivě a adekvátně k jeho věku.

A když už se rozhodnete pro lež, pak si dopředu stanovte strategii, podle níž budete v dané situaci postupovat, a to i v okamžiku provalení lži.

„Nechejte děti, aby vyjadřovaly své pocity. Aby se nebály říkat, že jim něco nechutná, že je bolí bříško apod. Na všechny tyto pocity mají plný nárok, jsou to přece děti. Není nic horšího, než se cítit mizerně – a navíc vnímat, že mne kvůli tomu rodiče odsuzují… Proto se vždy zkuste vcítit do kůže dítěte, než takovou lež vůbec vypustíte z pusy,” radí Kateřina Novotná, rodinná supervizorka z Akademie Rodičovství.

„Jistě, rodiče mají o své potomky strach. Ale lhát kvůli vlastnímu strachu? Kvůli pocitu vlastního, sobeckého pohodlí? Zamyslete se nad tím, jestli se podobný přístup vám jako rodičům vyplatí… Ze zkušeností víme, že ne. I naprosto banální lži mohou zanechat velké šrámy na duši dítěte,” dodává.