„Základní pravidla by měly znát všechny děti, a to tak, aby na ně nezapomínaly ani ve víru her. Měly by stále pamatovat na to, že se nemají strkat na chodnících, hrát si s míčem v těsné blízkosti silnic, že se mají před přecházením silnice pořádně rozhlédnout a silnici přecházet po přechodu pro chodce,“ vyjmenovává nejčastější příčiny dětské nepozornosti Hana Klečalová, tisková mluvčí Policie ČR územní odbor Jičín.

Nejčastější chyby

Obecně nejvíce nehod vzniká, když děti vběhnou do vozovky v zápalu hry. Děti si často hrají v blízkosti silnic a ani si neuvědomují, jaké pro ně projíždějící auta představují nebezpečí. Mnohdy bývají děti při hře také špatně vidět, zvlášť pokud se pohybují v blízkosti aut zaparkovaných podél silnice. Tam pak stačí vteřina nepozornosti.

O tom, jak rychle řidič reaguje na dítě, které se najednou objeví na silnici, rozhodují i maličkosti. Pomoci může i oblečení či doplňky s reflexními prvky.

Velkým problémem letních prázdnin jsou i děti na kolech a koloběžkách, a to především na vesnicích, kde často jezdí i po větších komunikacích a nedávají dostatečný pozor.

Podle zákona mohou děti jezdit na kole samostatně až od 10 let, do té doby by je měl doprovázet někdo starší 15 let, například sourozenec či rodič. Pokud už dítěti bylo deset let, může při dopravní výchově ve škole získat tzv. průkaz cyklisty, což je takový řidičský průkaz na kolo. Samozřejmostí by měla být helma.

„Často se setkáváme se situací, kdy se na kole po vesnici pohybují bez dozoru i děti mladší deseti let. Ve městech je situace jiná, tam se na kolech tolik nejezdí, na vesnicích jsou rodiče benevolentnější a dítě samotné pustí. Také se stává, že děti často nemají helmy, následkem čehož řešíme zbytečně závažné úrazy. Takový nešťastný pád s nárazem hlavy o obrubník může skončit i smrtí. Za dobré považuji získání průkazu cyklisty – děti berou velmi vážně to, že se mohou samy prokázat platným průkazem,“ dodává Hana Klečalová.

Pohyb na silnicích

Pokud už se dítě samostatně pohybuje po silnici, mělo by si uvědomit, že dopravní provoz bývá komplikovaný. To, že dítě vidí blížící se auto, ještě neznamená, že i řidič automobilu vidí přecházející dítě.

„Děti jsou menší a méně viditelné. Proto je vždy upozorňujeme, aby i na přechodech dávaly velký pozor: počkaly, až auto opravdu zastaví, a pořádně se před přecházením rozhlédly. Může se stát, že se budou zrovna pohybovat v tzv. mrtvém úhlu a řidič je prostě neuvidí. V okolí velkých vozidel by se měly pohybovat co nejméně. I když například moderní kamiony mají mrtvých úhlů minimum a řidič vidí vesměs všude. Prostory před kapotou a za vozidlem zůstávají pro chodce i nadále nebezpečné, zvlášť pokud jde o malé děti,“ popisuje Aziz Jahić, marketingový ředitel C.S.CARGO.

Lidé na obrázku ukazují tzv.mrtvý úhly u kamionu - tedy místa, ve kterých mohou řidiči kamiónů lidi přehlédnout.

Lidé na obrázku ukazují tzv.mrtvý úhly u kamionu - tedy místa, ve kterých mohou řidiči kamiónů lidi přehlédnout.

FOTO: archív firmy

Rodiče jsou vzor

Za nejpodstatnější jsou při dopravní výchově ale považovány rodičovské vzory. Od rodičů se toho totiž děti naučí nejvíce. Rodiče by tak měli pravidla silničního provozu dětem nejen vysvětlovat a opakovat, ale především je sami dodržovat.

Pokud dítěti vysvětlujete, že se přechází jedině na zelenou, a pak s ním vběhnete do silnice, ačkoliv svítí červená, je v budoucnu pravděpodobné, že dítě se záminkou „maminka s tatínkem to dělají taky“ bude pravidlo zelené barvy ignorovat.

„V poslední době mě asi nejvíce překvapilo, že se děti při jízdě v automobilu automaticky nepřipoutají. Dokonce jsem slyšela argument od jednoho chlapečka, že mu tatínek řekl, že je to zbytečné, když nejednou nikam daleko. S tím se pak při výchově k dopravní bezpečnosti obtížně pracuje, přitom používání bezpečnostních pásů je pro zvýšení bezpečnosti a někdy i pro přežití autonehody klíčové,“ dodává Hana Klečalová.