Článek
Finští odborníci v rámci studie zkoumali celkem 311 děti ve věku od 10 do 18 let. Zaznamenávali u nich hladiny stresu pocházející z různých příčin - špatné ekonomické poměry v rodině, špatné emocionální prostředí (například rozvod rodičů, úmrtí v rodině atd.) nebo také vliv obav rodičů, co z dítěte jednou bude a jak se bude schopno zařadit a sociálně přizpůsobit. Podle podrobnějších vzorců pak vypočítali tzv. stresové skóre.
Když bylo účastníkům studie mezi 40 až 46 roky, byli osloveni znovu. Tentokrát u nich byla pomocí počítačové tomografie měřena tzv. kalcifikace, kornatění srdečních tepen (ukládání solí vápníku), což je jeden z příznaků aterosklerózy a rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, uvádí server New York Times.
V rámci studie, publikované ve zdravotnickém měsíčníku JAMA Pediatrics, byly hodnoty tříděny dle pohlaví, množství cholesterolu, indexu tělesné hmotnosti a dalších faktorů. Bylo zjištěno, že čím vyšší emocionální a stresová zátěž v dětství byla u jednotlivců zjištěna, tím větší bylo riziko rozvoje kalcifikace tepen.
Důraz na ekonomické podmínky rodiny
Jak vědci dodávají, ačkoli byla jejich studie v první fázi založena převážně na informacích získaných od rodičů dětí, a tudíž mohla být částečně zkreslena nepřesnostmi, i tak výsledkům přisuzují značnou váhu a důvěryhodnost, což vysvětlují dlouhou dobou sledování a pečlivou kontrolou proměnných faktorů v další fázi.
Podle jejich vyjádření může vystavování stresu výrazně ovlivňovat, či dokonce vyvolávat v těle různé záněty či nemoci. Podobné mechanismy již byly prokazatelně sledovány u zvířat.
„Myslím, že ekonomické podmínky jsou v tomto velmi důležité,” uvedl vedoucí studie a člen vědeckého týmu profesor Markus Juonala z University of Turku ve Finsku. „Veřejné zdravotnictví by se mělo kromě jiného zaměřit i na to, jak zlepšit celkovou situaci lidí s nižším sociálně ekonomickým statusem, u kterých je evidováno vyšší emoční a stresové napětí,” dodal.
